Luisa Mountbattenová | |
---|---|
švédská královna | |
Doba vlády | 29. říjen 1950–7. březen 1965 |
Úplné jméno | Louise Alexandra Marie Irene |
Narození | 13. červenec 1889 Schloss Heiligenberg, Seeheim-Jugenheim, Hesenské velkovévodství, Německo |
Úmrtí | 7. března 1965 Saint Göran Hospital, Stockholm, Švédsko |
Předchůdce | Viktorie Bádenská |
Nástupce | Silvia Švédská |
Manžel | Gustav VI. Adolf |
Dynastie | Battenbergové |
Otec | Ludvík z Battenbergu |
Matka | Viktorie Hesensko-Darmstadtská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lady Louise Alexandra Marie Irene Mountbattenová (13. července 1889 – 7. března 1965) byla jako manželka krále Gustava VI. Adolfa Švédského švédská královna. Louise se narodila jako princezna německého rodu Battenbergů a byla blízce spřízněna s vládnoucími rodinami Británie a Ruska. Během první světové války sloužila Louise jako zdravotní sestra v Červeném kříži. V roce 1923 se provdala za ovdovělého Gustava Adolfa a převzala roli první dámy Švédska, ale královnou se stala až po jeho nástupu na trůn v roce 1950. Královna Louise byla známá svou výstředností a pokrokovými názory.
Luisa se narodila jako dcera Ludvíka Battenberga, admirála britského námořnictva; ten se za první světové války roce 1917 kvůli silným protiněmeckým náladám v Británii zřekl všech svých německých titulů a změnil si příjmení na Mountbatten (anglický překlad původního německého jména Battenberg) a z Luisy se tehdy stala Lady Louise Mountbatten.
Luisinou matkou byla princezna Viktorie Hesensko-Darmstadtská, vnučka královny Viktorie, starší sestra ruské carevny Alexandry Fjodorovny. Luisa byla druhým dítětem svých rodičů a měla ještě dva bratry (jeden z nich byl Louis Mountbatten) a sestru Alici, matku prince Filipa, manžela britské královny Alžběty.
Ještě jako mladá princezna říkala Luisa, že si nikdy nevezme vdovce nebo krále. Splnilo se jí oboje v jedné osobě – 3. listopadu roku 1923 se provdala za švédského prince Gustava Adolfa, vdovce po Margaretě z Connaughtu, (vnučce královny Viktorie), který se v roce 1950 stal švédským králem. Bylo to šťastné manželství, třebaže jejich jediné dítě – dcera – se narodilo mrtvé a další děti již nepřišly. Luisa děti milovala a starala se pečlivě o děti Gustava Adolfa z prvního manželství a později i o jeho vnuky.
Královna Luisa zemřela 7. března roku 1965 v nemocnici sv. Jiřího ve Stockholmu po operaci po sérii těžkých onemocnění. Naposledy před smrtí se na veřejnosti objevila v lednu roku 1964 při předávání Nobelových cen. Byla pochována po boku svého manžela v parku Haga u Stockholmu.
Ludvík I. Hesenský | ||||||||||||
Ludvík II. Hesenský | ||||||||||||
Luisa Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Alexandr Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Karel Ludvík Bádenský | ||||||||||||
Vilemína Luisa Bádenská | ||||||||||||
Amálie Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Ludvík z Battenbergu | ||||||||||||
Friedrich Carl Emanuel Hauke | ||||||||||||
Jan Mořic Hauke | ||||||||||||
Maria Salomé Schweppenhäuser | ||||||||||||
Julie von Hauke | ||||||||||||
Franz Leopold Lafontaine | ||||||||||||
Sophie Lafontaine | ||||||||||||
Maria Theresia Kornély | ||||||||||||
Luisa Mountbattenová | ||||||||||||
Ludvík II. Hesenský | ||||||||||||
Karel Hesenský | ||||||||||||
Vilemína Luisa Bádenská | ||||||||||||
Ludvík IV. Hesenský | ||||||||||||
Vilém Pruský | ||||||||||||
Alžběta Pruská | ||||||||||||
Marie Anna Hesensko-Homburská | ||||||||||||
Viktorie Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský | ||||||||||||
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský | ||||||||||||
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská | ||||||||||||
Alice Sasko-Koburská | ||||||||||||
Eduard August Hannoverský | ||||||||||||
královna Viktorie | ||||||||||||
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská | ||||||||||||
Švédská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Viktorie Bádenská |
1950 – 1965 Luisa Mountbattenová |
Nástupce: Silvia Švédská |