Lukiškės (věznice)

Lukiškės
Kostel sv. Mikuláše, který je součástí vězeňského areálu
Kostel sv. Mikuláše, který je součástí vězeňského areálu
Základní údaje
Otevření1837
Poloha
AdresaVilnius, LitvaLitva Litva
Souřadnice
Lukiškės
Lukiškės
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věznice Lukiškės (litevsky Lukiškių tardymo izoliatorius kalėjimas) je věznice v centrální části litevského hlavního města Vilnius, nacházející se poblíž náměstí Lukiškės. K roku 2007 v ní bylo umístěno zhruba 1000 vězňů, které střežilo na 250 zaměstnanců vězeňské služby.[1] Většina místních vězňů zde byla v rámci vazby, zhruba 180 dalších však ve věznici byla umístěna natrvalo.[2]

Věznice byla postavena v roce 1904 v době, kdy Litva byla součástí carského Ruska. V té době šlo o jedno z technologicky nejvyspělejších vězeňských zařízení v Rusku. Mělo centrální topení, vodovod, moderní odpady a ventilaci. Vězeňský komplex rovněž zahrnuje ortodoxní kostel svatého Mikuláše. V červnu 1941 popravovala sovětská tajná služba NKVD ve vězení zdejší zajatce.[3] Věznice se stala nechvalně známou během německé okupace Litvy, kdy ji využívalo gestapo a litevská tajná policie Saugumas pro zadržování tisíců Židůvilniuského ghetta a Poláků, zatčených v Łapankas v reakci na akce polského odboje. Většina z těchto vězňů byla posléze vyvedena na předměstí Vilniusu a popravena u města Ponary.[4][5][6] Když Sověti území opětovně okupovali v roce 1944, zabrala věznici opět NKVD, která tu zadržovala tisíce polských aktivistů a partyzánů.[7]

Mezi zdejší významné vězně patřil například Menachem Begin, pozdější izraelský premiér a nositel Nobelovy ceny za mír, vězněný v letech 1940 až 1941 tajnou službou NKVD.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lukiškės Prison na anglické Wikipedii.

  1. ARBUŠAUSKAS, Ruslanas. Lukiškės: prižiūrėtojams blogiau nei kaliniams [online]. Delfi.lt, 2007-03-30 [cit. 2013-03-22]. Dostupné online. (litevsky) 
  2. Kalėjimų departamentui prie Lietuvos Respublikos teisingumo ministerijos pavaldžių įstaigų vystymo strategija [online]. Prison Department of Lithuania [cit. 2013-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-29. (litevsky) 
  3. PASZKOWSKI, Bolesław. Golgota Wschodu [online]. Moto, 2005-03 [cit. 2013-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-18. (polsky) 
  4. LANGERBEIN, Helmut. Hitler's Death Squads: The Logic of Mass Murder. College Station: Texas A&M University Press, 2003. 232 s. Dostupné online. ISBN 1-58544-285-2. S. 66–68. (anglicky) 
  5. MICHALSKI, Czesław. Ponary - Golgota Wileńszczyzny [online]. Konspekt [cit. 2013-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-24. (polsky) 
  6. KRAHEL, Tadeusz. Tragiczny marzec 1942 roku [online]. W służbie miłosierdzia, 2007-03 [cit. 2013-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. (polsky) 
  7. KOŚCIESZA, Eugeniusz. Ojczyźnie skradziona tożsamość [online]. republika.pl [cit. 2013-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. (polsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]