Lunar Orbiter 5 | |
---|---|
COSPAR | 1967-075A |
Katalogové číslo | 2907 |
Start | 1. srpna 1967 22:33 UTC |
Kosmodrom | Eastern Test Range |
Nosná raketa | Atlas Agena D |
Stav objektu | řízený dopad na Měsíc |
Zánik | Zánik |
Zánik | 1. února 1968 |
Provozovatel | USA, NASA |
Výrobce | Boeing |
Druh | měsíční sonda |
Program | Program Lunar Orbiter |
Hmotnost | 390 kg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lunar Orbiter 5 byla umělá družice Měsíce, vyslaná agenturou NASA v roce 1967. V katalogu COSPAR dostala označení 1967-075A.[1]
Družice z USA měla za úkol provést podrobnou fotodokumentaci povrchu Měsíce a pokračovat v práci započaté předchozími misemi Lunar Orbiter 1 až 4.
Označení Lunar měla kvůli zvolené orbitě kolem Měsíce. Její váha byla 390 kg vč. paliva. Byla vybavena mj. brzdícím motorem a fotografickým systémem. Dva objektivy umožňovaly snímat detaily z výšky 80 km o velikosti 1 metr. Na film 70 mm se vešlo 200 dvojexpozic, které byly rádiovou cestou odesílány na Zem.
Další známé družice USA s podobným označením byly Lunar Explorer.
Sonda s raketou Atlas Agena D odstartovala 1. srpna 1967. Byla navedena na orbitální dráhu Měsíce z původně parkovací dráhy u Země. První korekce dráhy byla 3. srpna. Dostala se tak na selenocentrickou dráhu ve výši 96 – 1489 km s dobou oběhu 191 minut a z ní začala s pořizováním 424 ks snímků. Řada z nich patřila plochám určeným pro připravované přistání kosmonautů v rámci programu Apollo, další z nich si vyžádali selenologové – byla tak pořízeny detailní záběry kráterů Koperník, Alphonsus a Aristarchos.
Po vyčerpání pohonných látek potřebných pro změny polohy sondy byl zapálen brzdící motor a sonda skončila volným pádem 1. února 1968 rozbitá na povrchu Měsíce.[1]
Touto misí byl dvouletý program Lunar Orbiter ukončen plným úspěchem. Bylo zmapováno 99% přivrácené a 95% odvrácené strany Měsíce.