Lushnjë
| Lushnjë | |
|---|---|
.jpg) | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 40°56′ s. š., 19°42′ v. d. |
| Nadmořská výška | 17 m n. m. |
| Časové pásmo | středoevropský letní čas středoevropský čas |
| Stát |  Albánie |
| Kraj | Fier |
| Okres | Lushnjë |
  Lushnjë | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 372,7 km² |
| Počet obyvatel | 27 000 (2011)[1] |
| Hustota zalidnění | 72,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | bashkialushnje |
| PSČ | 9001 |
| Označení vozidel | LU |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lushnjë (albánsky také Lushnja) je město nacházející se ve střední Albánii. Má okolo 41 000 obyvatel (odhad z roku 2005) a je hlavním městem stejnojmenného okresu. Městem prochází železniční trať. Nedaleko od ní se nachází region Savra, východně od města se rozkládá vrchol Myzeqe.
Podnebí je středomořské vzhledem k blízkosti pobřeží. Zimy bývají mírné a stejně jako ve zbytku Balkánského poloostrova deštivé, léta jsou velmi teplá a suchá.
Obyvatelstvo je albánské národnosti a mluví toskickým dialektem.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město Lushnjë bylo založeno v pozdním středověku, archeologická naleziště nicméně dokládají přítomnost osídlení z doby několik set let před naším letopočtem. Byly odhaleny četné hliněné nádoby a základy baziliky, která vznikla nejspíše v období antiky. Stejně jako řada obdobných sídel v regionu vzniklo město na rozhraní hor a úrodné rovné krajiny. Nejspíše se nejstarší jádro obce nacházelo přímo na svahu.
V roce 1385 došlo v blízkosti dnešního města k rozhodné bitvě mezi jednotlivými albánskými regionálními vládci.[2]
Turecké záznamy (deftery) z 16. století zde evidovaly 15 domů a přibližně stovku obyvatel Nacházelo se zde tekke, zastavovali se zde cestující, kteří směřovali na území dnešní jižní Albánie. V roce 1744 zde bylo napočítáno zhruba pět set obyvatel. Z malé obce se v malé město začalo transformovat v druhé polovině 19. století. Roku 1860 zde byla otevřena první škola, a to s řeckým vyučovacím jazykem.
Proslavilo se v roce 1920 konáním Albánského národního kongresu.[3] Bylo zde rozhodnuto o umístění hlavního města Albánie do Tirany. Schválena byla rovněž i prozatímní ústava (Statuti i Lushnjës).[4] Dům, kde se toto setkání uskutečnilo, je v současné době dochován jako muzeum. V téže době zde žilo nábožensky smíšené obyvatelstvo, které bylo z poloviny muslimské a z poloviny ortodoxní. V druhé polovině 20. let došlo k modernizaci středu města; postaveny byly nové úřední a správní budovy v duchu tehdejší italské architektury. V této době zde žilo méně než 20 tisíc obyvatel.
V roce 1935 došlo zde a ve Fieru k povstání, které rozšířila nepravdivá zpráva o převratu v Tiraně. Došlo ke střetu s armádou v blízkosti Lushnji. Vojsko nemělo se vzbouřenci větších problémů a dokázalo je snadno rozprášit.[5]
Albánští partyzáni město osvobodili dne 18. října 1944.
V komunistických dobách bylo nedaleko Lushnjë zřízeno několik trestaneckých táborů a internačních areálů pro politické vězně. Byly zde také vybudovány průmyslové podniky na zpracování papíru a plastů, které po roce 1991 a transformaci albánského hospodářství zkrachovaly.
V roce 1989 bylo během archeologického průzkumu odhaleno staré pohřebiště na území města.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází v rovinaté krajině, která je zemědělsky velice intenzivně využívána. Potravinářské výrobky z oblasti jsou potom vyváženy mimo jiné i do evropských zemí a do zbytku Albánie. V Lushnji se také nachází Institut zemědělského výzkumu.
Političtí představitelé
[editovat | editovat zdroj]- Kujtim Haxhiu: 1992–1996
- KAgim Fuga: 1996–2000
- KYlli Myftiu: 2000–2003
- KKadri Gega: 2003–2007
- KAlbert Sanxhaku: 2007–2011
- KFatos Tushe: 2011–2021, zatčený za korupční činnost.[6][7]
Životní prostředí
[editovat | editovat zdroj]30 km daleko od města se nachází národní park Divjakë-Karavasta.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]
Ve městě také sídlí historické muzeum s řadou předmětů z nejstarších dob albánských dějin. Místní kulturní dům nese jméno Vace Zely.
V blízkosti města (18 km jižním směrem) se nachází pravoslavný klášter Ardenica, založený roku 1282. Další kulturní památkou v okolí města je Kasharajský most, který vznikl ve středověku.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městem prochází silnice č. SH4, která směřuje z Drače dále na jih. Ve městě z ní odbočuje dopravní tah směrem do města Berat a dále. Okolo města je veden západním směrem silniční okruh.
Ve stejném směru prochází také železniční trať městem.
Sport
[editovat | editovat zdroj]Místní fotbalový klub KS Lushnja hraje v albánské první lize. Založen byl roku 1927. V období komunistického režimu nesl název Punë Lushnjë (práce) a poté KS Traktori. Po roce 1991 se vrátil k svému původnímu jménu.
Známé osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Lindita Arapi – básník
- Artan Bano – fotbalista
- Luli Bitri – herečka
- Iljaz Çeço – fotbalista
- Rezart Dabulla – fotbalista
- Edmond Dalipi – fotbalista
- Kristaq Dhamo – režisér
- Abdurrahman Roza Haxhiu – fotbalista
- Vath Koreshi – spisovatel
- Saimir Malko – fotbalista
- Rey Manaj – fotbalista
- Nebi Efendi Sefa – signatář albánské deklarace nezávislosti
- Ferit bej Vokopola – signatář albánské deklarace nezávislosti
- Margarita Xhepa – herec
- Vaçe Zela[8] – zpěvačka
- Kastro Zizo – zpěvák
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Thomas Brinkhoff: Albania: Prefectures and Major Cities - Population Statistics, Maps, Charts, Weather and Web Information. Dostupné online. [cit. 2024-07-20].
- ↑ BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 32. (srbština)
- ↑ WARD, Philipp. Albania. Cambridge: The Oleander Press 92 s. ISBN 0-906672-41-4. S. 39. (anglicky)
- ↑ BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 181. (srbština)
- ↑ VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 133. (angličtina)
- ↑ Článek na stránkách xinhuanet.com (anglicky)
- ↑ Článek na stránkách exit.al (anglicky). exit.al [online]. [cit. 2021-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-01.
- ↑ Článek na stránkách albanianews.it (italsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lushnjë na Wikimedia Commons - Lushnja.tk Archivováno 10. 3. 2007 na Wayback Machine. (albánsky, obsahuje obrazovou galerii)
