Létavec (Miniopterus) je rodnetopýra, jediný zástupce čeledilétavcovití (Miniopteridae). Dříve byla tato čeleď řazena do čeledi Vespertilionidae, později nicméně došlo k osamostatnění. Tito netopýři mají velký areál rozšíření a během posledních 15 000 let osídlili téměř celou oblast od jižní Evropy přes Afriku a blízký ostrov Madagaskar až po Asii, Austrálii a Oceánii (např. Vanuatu, Nová Kaledonie).
Létavci jsou malí netopýři, jejich tělo měří asi 10 cm a rozpětí křídel činí 30 až 35 cm, hmotnost zpravidla nepřesahuje 20 g. Čenich je široký a krátký. Lebka je kulovitá a vyšší než čenich, podobně jako u netopýrů rodů Kerivoula a Myotis. Křídla létavců jsou dlouhá a úzká, třetí prst extrémně dlouhý. Mezi horními špičáky a prvním velkým třenovým zubem mají létavci dva malé zbytkové premoláry.
Roku 2017 byl v genomu létavců nalezen důkaz o přítomnosti deltaretrovirů, způsobujících leukemii u lidí. Tento virus byl zaznamenán pouze u savců, v tomto případě byl poprvé zaznamenán u netopýrů. U létavců se virus objevil již před 20 miliony lety.[1]
Systematika rodu Miniopterus je značně problematická, a počet a vymezení jednotlivých druhů proto nestálý. Tento fakt lze demonstrovat například na létavci stěhovavém (Miniopterus schreibersii), jenž byl pokládán za druh rozšířený od Evropy a Afriky až po Oceánii; postupně však z tohoto druhového komplexu začaly být osamostatňovány jednotlivé druhy (fuliginosus, oceanensis, villiersi, …), které jsou v současnosti chápány jako samostatné.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miniopterus na anglické Wikipedii.
↑Farkašová, H., Hron, T., Pačes, J., Hulva, P., Benda, P., Gifford, R. J., & Elleder, D. (2017). Discovery of an endogenous Deltaretrovirus in the genome of long-fingered bats (Chiroptera: Miniopteridae). Proceedings of the National Academy of Sciences, 201621224.