Lístkovec větevnatý

Jak číst taxoboxLístkovec větevnatý
alternativní popis obrázku chybí
Plod lístkovce větevnatého (Peraphyllum ramosissimum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Rodlístkovec (Peraphyllum)
Nutt., 1840
Binomické jméno
Peraphyllum ramosissimum
Nutt., 1840
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rozkvetlý keř
Květy
Nezralé plody

Lístkovec větevnatý (Peraphyllum ramosissimum) je opadavý, vzpřímeně rostoucí, hustě olistěný keř vysoký 1 až 2,5 m s bílými či růžovými květy. Je jediný druh monotypického rodu lístkovec. Pochází ze západních oblastí Spojených států amerických, kde roste v sušších oblastech.

Je součásti čeledě růžovitých, jeho květy se podobají květům růží a plody šípkům. Rodové jméno Peraphyllum je odvozeno z řeckého výrazu „hodně listnatý“ a odkazuje na shluky listů na větvičkách, druhové jméno ramosissimum pochází z řeckého pojmenování pro „mnoho větví“.[1][2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Lístkovec větevnatý přirozeně roste v Kalifornii, Coloradu, Idahu, Nevadě, Novém Mexiku, Oregonu a Utahu. Vyskytuje se obvykle na světlých okrajích nebo mýtinách v borových a jalovcových lesích, ve společnosti stejně náročných keřů rodů Puršovka a Fendlerovka.[2][3][4]

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Nenáročný keř rostoucí obvykle v písčitohlinité půdě, většinou na plně osluněných suchých stráních v nadmořské výšce 500 až 2700 m n. m. Vyžaduje teplou a slunnou polohu na propustné, středně strukturované půdě na podhorských a horských svazích, snáší zimní teplotu až -29 °C. Kvete na jaře, od dubna do června, plody jsou drobné malvice dozrávající v létě, v červenci a srpnu. Dřevina dobře snáší středoevropské klima. Počet chromozomů 2n = 34, stupeň ploidie x = 2.

Na části území dnešního výskytu se lístkovec objevil již ve středním miocénu. Sekvence z plastidové DNA i jaderné DNA ukazují, že nejbližší sesterské taxony k rodu lístkovec jsou rody muchovník a Malacomeles.[2][5][6]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Keř může dosáhnou výšky 1 až 2,5 m a vystoupavé větve jsou hustě větvené, mají šedou hladkou kůru měkce chlupatou, nemá ostny. Opadavé listy s řapíkem rostou ve spirále jednotlivě nebo ve svazečcích, v mládí jsou hedvábně chlupaté a později lysé, lesklé a světle zelené. Jejich kožovité čepele bývají kopinaté, úzce obkopinaté nebo čárkovité, dlouhé 1 až 6 cm, na bázi jsou úzce klínovité, na konci špičaté i zaoblené, po obvodě celistvé nebo mělce pilovité, žilnatina listu je zpeřená. Palisty, přiléhající k řapíku i bázi čepele, jsou trojúhelníkovité a brzy opadají, řapíky listů jsou velmi krátké. V případě silného stresu, například sucha, mohou listy mimořádně opadat i v létě.

Květy jsou vonné, bílé až narůžovělé, mají stopku 1 cm dlouhou a vyrůstají na koncích krátkých výhonků až po jedenácti. Tvoří 3 až 5 cm dlouhá okoličnatá květenství, nemají listeny ani listence. Jejich miskovité češule jsou velké 3 mm, pět vytrvalých kališních lístků je 3 mm dlouhých, 1,5 mm širokých a za plodu nazpět ohnutých. Pět bílých či narůžovělých korunních lístků je obvejčitých až okrouhlých, 12 mm dlouhých a 5 mm širokých, mají krátký nehtík. V květu je dále 15 až 20 tyčinek s bílými nitkami a hnědými prašníky, jsou kratší než okvětní lístky. Semeník vzniklý ze dvou až tří plodolistů má čtyři až šest nepravých přepážek, v každém oddílu má po třech vajíčkách. Spodní semeník mívá jeden pestík a dvě až tři různě dlouhé čnělky, které přetrvávají i na zralém plodu. Květ je samosprašný, bývá opylován hmyzem, nejčastěji včelami.

Plody jsou kulovité až eliptické, hladké, lesklé, dužnaté malvice velké do 10 mm, které mají na vrcholu věneček zaschlých kališních lístku. Ve zralosti jsou malvice zbarvené žlutooranžově a obsahují nejčastěji čtyři semena obklopená blanitým endokarpem, který vytváří přihrádky semenných pouzder. Plody chutnající lidem hořce, po dozrání opadají. V přírodě jich dozraje jen velmi málo, bývají již předtím sklízeny ptáky.[1][2][5][6][7]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Keře se mohou po okolí rozšiřovat prostým rozrůstáním, na větší vzdálenosti semeny roznášenými v plodech zvířaty. Studené přezimování nebo umělá stratifikace zkrátí dobu dormance. Životnost semen v suchém prostředí je asi pět let. Nové rostliny lze získat i hřížením jednoletých výhonů.[1][6]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Plody jsou důležitou potravou pro některé ptáky, například tetřevy a divoké krocany, drobné hlodavce sysly, křečky a čipmanky, stejně jako pro jelenovité i černé medvědy. Drobní ptáci používají hustě větvené keře jako ukryt, i když jsou bez listů. Pro svou ozdobnou funkci a nenáročnost je lístkovec větevnatý vhodný jak pro solitérní výsadbu, tak i pro živé ploty, kde dobře snáší tvarování.[2][6]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Dendrologie.cz: Peraphyllum ramosissimum [online]. Petr Horáček a Jaroslav Mencl, rev. 2006-12-31 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e SHAW, Nancy L.; MONSEN, Stephen B.; STEVENS, Richard. Rosaceous Shrubs [online]. USDA Forest Service, General Technical Reports, Washington, D. C., USA, rev. 2004 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ POWO: Peraphyllum ramosissimum [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2022 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ SCHNEIDER, Al. Peraphyllum ramosissimum [online]. Rocky Mountain Biological Laboratory, Crested Butte, CO, USA [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b POTTER, Daniel; ROSATTI, Thomas J. The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Peraphyllum ramosissimum [online]. University of California, Oakland, CA, USA [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d AUGER, Janene. Woody Plant Seed Manual: Peraphyllum [online]. USDA Forest Service, National Seed Laboratory, Dry Branch, GA, USA, rev. 2011-10-25 [cit. 2022-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-19. (anglicky) 
  7. ↑ CAMPBELL, Christopher S. Flora of North America: Peraphyllum ramosissimum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]