Obec Měšice (něm. Mieschitz) se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi patnáct kilometrů severovýchodně od centra Prahy a dvanáct kilometrů západně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Sousedí s obcemi Líbeznice, Hovorčovice, Zlonín, Mratín, Veleň a s obcí Sluhy, všechny tyto obce leží v okrese Praha-východ. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel.
Katastrální území, místní pošta a železniční stanice se nazývají Měšice u Prahy.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294, kdy patřila pražským johanitům. Mezi pozdějšími majiteli byl v 15. století Zdeněk ze Šternberka, do roku 1547 Staré město pražské, roku 1616 Jan z Černhauzu, po němž je zdědili Nosticové. Na místě středověké tvrze postavil v letech 1767–1790 hrabě František Antonín Nostic-Rieneck rokokový zámek podle plánů A. Hafeneckera. Roku 1776 byl na zámku postaven první hromosvod v Čechách a v letech 1776–1787 zde pobýval Josef Dobrovský jako domácí učitel.[4]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
- 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[11]
V letech 1850–1878 k obci patřila Veleň.[12]
V obci Měšice u Prahy (670 obyvatel, poštovní úřad a telegrafní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] družstvo pro rozvod elektrické energie v Měšicích u Prahy, holič, 4 hostince, středočeské konsumní družstvo, malíř pokojů, obuvník, povozník, 6 rolníků, 2 řezníci, sadař, skladištní družstvo, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, velkostatek, zahradník.
- Rokokový zámek Měšice s pozoruhodnou sochařskou i malířskou výzdobou a anglickým parkem, dnes léčebna dlouhodobě nemocných.
- Jednotně komponované hospodářské budovy naproti zámku z 18. století.[14]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/244 Líbeznice - Měšice - Kostelec n. L. - Všetaty - Byšice.
- Železnice – Obec Měšice leží na železniční trati 070 Praha - Měšice - Neratovice - Mladá Boleslav - Turnov. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava na ní byla zahájena v úseku Praha - Neratovice roku 1871. Na území obce je železniční stanice Měšice u Prahy.
- Katastr obce leží pod letovou cestou pro přistání na vedlejší přistávací dráhu 12/30 na mezinárodní Letiště Václava Havla Praha[15] a letovou cestou hlavní přistávací dráhy 10/28 soukromého mezinárodního Letiště Vodochody. V případě přiblížení na mezinárodní Letiště Vodochody je výška letadel přelétavajících nad středem obce zhruba 450 metrů.[16]
- Na základě Zásad územního rozvoje Středočeského kraje je v jihozápadní části katastru obce Měšice vymezena územní ochrana koridoru pro zamýšlenou dopravní stavbu koridoru Vysokorychlostní tratě Drážďany–Praha o šířce 600 metrů.[17]
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Příměstské autobusové linky projíždějící obcí vedly do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Líbeznice, Odolena Voda, Praha-Ládví, Předboj, Zlonín (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.), Libiš, Neratovice, Praha-Letňany (linka 351, dopravce Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.).
- Železniční doprava – Stanici Měšice u Prahy obsluhuje v pracovní dny 19 párů osobních vlaků linky S3 (Praha-Vršovice - Mladá Boleslav) pražského systému Esko, o víkendech 12 osobních vlaků ČD. Rychlíky stanici projíždějí.
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Měšice.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 605. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 820-821. (česky a německy)
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech 2, str. 376n.
- ↑ LKPR Praha Ruzyně. www.vacc-cz.org [online]. [cit. 2019-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-09.
- ↑ HORÁK, Jan. Měšice: Oáza klidu je v ohrožení. www.denik.cz. 2011-03-31. Dostupné online [cit. 2019-02-08].
- ↑ Obsah odůvodnění změn č. 2 Územního plánu Měšic.
- Ottův slovník naučný, heslo Měšice. Sv. 17, str. 177
- E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia 1978