Mšice hlohová | |
---|---|
Mšice hlohová (Dysaphis crataegi) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Řád | polokřídlí (Hemiptera) |
Čeleď | mšicovití (Aphididae) |
Rod | Dysaphis |
Binomické jméno | |
Dysaphis crataegi (Kaltenbach, 1843)[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mšice hlohová (Dysaphis crataegi) je mšice poškozující listy rostlin sáním. Mšice hlohová je řazena do čeledě mšicovití (Aphididae) , řádu polokřídlí (Hemiptera).[1] Je používán i původní název Yezabura crataegi (Kaltenbach, 1843).
Poddruhy:[1]
DYSACR[2]
Bezkřídlé živorodé samičky bývají šedozelené barvy, okřídlené jsou černé.[4], 1,5 - 2,5 mm dlouhé. Podle jiných zdrojů bezkřídlé živorodé samičky bývají šedožluté nebo šedozelenavé barvy, ojíněné, a okřídlené živorodé samičky jsou červené s černými skvrnami.[5]
Mšice na listech, zbarvení listů, deformace listů, vyklenutí deformovaného listu miříkovitých směrem dolů[6], u miříkovitých poškození listů a kořene.
Snižování listové plochy, úhyn mladých rostlin,[7] znehodnocení kořene.
Mšice má několik generací během roku, z vajíček na hlohu se líhnou na jaře samice. Populace na počátku léta migruje na dalšího hostitele. Na podzim se stěhuje zpět na primárního hostitele. Přezimují černá vajíčka.
Lesy, parky, zahrady. Predátoři: slunéčka, střevlíci, dravé ploštice, zlatoočky, larvy pestřenek a bejlomor rodu Aphidoletes[7], pavouci a další.