MT-LB

MT-LB
Typ vozidlaObrněný transportér
Země původuSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Historie
Ve služběkonec 60. let – dosud
Základní charakteristika
Posádka2 + 11
Délka6,5 m
Šířka2,86 m
Výška1,87 m
Hmotnost11,9 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřovánído 14 mm
Hlavní zbraň1x kulomet PKT 7,62 mm
Pohon a pohyb
MotorJaM3 238, V8 diesel
Výkon240 hp
Odpruženítorzní tyče
Max. rychlost61 km/h (silnice)
30 km/h (mimo silnici)
5 až 6 km/h (ve vodě)
Poměr výkon/hmotnost20 k/tunu
Dojezd500 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

MT-LB (rusky Многоцелевой Тягач Легкий Бронированный, Mnogocelevoj ťagač legkij bronirovannyj) je sovětský víceúčelový obojživelný obrněný transportér, v Česku zvaný též "matla". Vyvinut byl v 60. letech 20. století a měl se stát náhradou za zastaralé obrněné pásové dělostřelecké tahače. Sériově se stroj začal vyrábět kolem roku 1970 a postupem času doznal mnoha variant, jejichž užití je odlišné od původního záměru. Vozidlo je obojživelné, je v něm zabudováno zařízení na ochranu posádky před zbraněmi hromadného ničení. Výzbroj tvoří kulomet ráže 7,62 mm.

Obrněný transportér byl v mnoha verzích ve výzbroji Československé lidové armády.

Verze

[editovat | editovat zdroj]
  • MT-LB - standardní verze
  • MT-LB-V - varianta pro drsné podmínky s širšími pásy a speciálním vybavením pro provoz ve velmi chladném prostředí
  • MT-LBU - velitelské vozidlo
  • TT-LB s radiolokátorem SNAR-10 (Big Fred) určeným ke zjišťování palebných postavení dělostřelectva a minometů
  • MTP-LB - opravárenské vozidlo
  • MT-LB - obrněná ambulance
  • MT-LB - ženijní vozidlo
  • Samohybný protiletadlový komplet 9K35 Strela-10 (SA-13 Gopher)
  • Stíhač tanků 9P149 Šturm-S - verze vyzbrojená odpalovacím zařízením pro PTŘS 9M114
  • RChM - vozidlo chemického průzkumu
  • Samohybný minomet Tundža - verze s 82 nebo 120 mm minometem i
  • 2S1 Gvozdika - samohybná houfnice ráže 122 mm
  • MT-LB s věží WAT - verze s věží z obrněného transportéru SKOT-2AP používaná v Polsku
  • MT-LB s protitankovým kanónem MT-12 Rapira používaný ukrajinskou armádou od roku 2022 jako stíhač ruských tanků

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

SSSR, Arménie, Ázerbájdžán, Bangladéš, Bělorusko, Bulharsko, Československo, Česká republika, Finsko, Irák, Jugoslávie, Kazachstán, Litva, Maďarsko, Moldávie, Niger, NDR, Polsko, Rusko, Slovensko, Srbsko, Švédsko, Ukrajina.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]