Ma-cu

Socha bohyně Ma‑cu na ostrově Mej-čou

Ma-cu (zjednodušené znaky: 妈祖, tradiční znaky: 媽祖, pchin-jin: Mā​zǔ; význam: „matka předků“) je významnou bohyní moří v rámci čínské mytologie.

Legendární postava Ma-cu představuje zbožštělou podobu dívky Lin Mo, také nazývanou Lin Mo-niang, z provincie Fu-ťien, jíž život je datován mezi léty 960 až 987. Lin Mo se narodila jako obyčejné dítě, ale brzy začala projevovat neobyčejné schopnosti. Byla schopná zachránit tonoucí a předvídat bouře. Po své smrti byla povznesena na Nebesa a začala být uctívána jako ochránkyně námořníků, rybářů. Jako bohyně moří, jež ovládá pohyb oceánů a tajfunů.

Ma-cu je široce uctívána v pobřežních částech Čínské lidové republiky a v dalších přilehlých státech jihovýchodní Asie. Zejména tak na Tchaj-wanu má uctívání bohyně Ma-cu hlubokou tradici sahající až do 17. století. Představuje jednoho z nejdůležitějších bohů vůbec a často je brána za ochránkyni ostrova a obyvatel Tchaj-wanu.

Lidé, kteří se chystali na mořeplavbu, obvykle navštěvovali chrámy zasvěcené Ma-cu, aby si získali její přízeň a ochranu. Modlili se k ní, aby jim poskytla bezpečnou cestu a chránila je před nebezpečím na otevřeném moři. Ma-cu byla považována za vysoce důležitou bohyni pro čínské mořeplavce, a její důležitost (nejen) v rámci čínské kultury přetrvává.

Názvy a jména

[editovat | editovat zdroj]

Bohyně je kromě jména Ma-cu, které nese význam „matka předků“[1] nebo „matka“,[2] uctívána pod různými dalšími názvy:

  • „Babička Ma-cu“ (妈祖婆, Ma-cu pcho)[3] – populární jméno ve Fu-ťienu
  • „Nebeská manželka“ (天妃, Tchien-fej)[3] – oficiální název z roku 1281
  • „Nebeská císařovna“ (天后, Tchien-chou)[4] – oficiální název z roku 1683, preferovaný zejména v kantonštině
  • „Svatá nebeská matka“ (天上圣母, Tchien-šang šeng-mu)[5] – používáno především na Tchaj-wanu
  • „Božská žena“ (神女, Šen-nü)[1] a mnoho dalších lokálních jmen

Ačkoli mnoho chrámů ctí její jména Nebeská císařovna a Nebeská manželka, stalo se zvykem, že se k ní pod těmito jmény v případě nouze nikdy nemodlí, protože se věřilo, že když Ma-cu uslyší jeden z formálních titulů, mohla by se cítit povinna se před přijetím prosby upravit a obléknout tak, jak se na její postavení sluší. Předpokládalo se, že modlitby, v nichž se osloví pod jménem Ma-cu, budou vyslyšeny rychleji.[6]

Legenda o Ma-cu

[editovat | editovat zdroj]

Jedna z nejznámějších legend o Ma-cu vypráví příběh záchrany jednoho (nebo několika) členů její rodiny, kteří se ocitli na moři během tajfunu. Tato legenda má několik variant. V jedné z nich se ženy doma obávaly, že Lin Jüan a jeho syn jsou ztraceni, když v tom Ma-cu upadla do transu u svého tkalcovského stavu. Její duchovní síla začala muže zachraňovat před utonutím, ale matka ji probudila, což způsobilo, že Ma-cu shodila bratra do moře. Otec se vrátil a vyprávěl o zázraku ostatním vesničanům. Tato verze příběhu se dochovala na nástěnných malbách ve Fu-ťienu.[7] Jedna z dalších variant je, že její bratři byli zachráněni, ale otec se ztratil.[8] Ma-cu pak strávila tři dny a noci hledáním jeho těla, než ho našla.[9] Jiná verze je, že se všichni muži vrátili v pořádku.[8] Podle jiné Ma-cu spala a pomáhala své rodině prostřednictvím snu,[4] zatímco v další verzi byli členové posádky člunů její čtyři bratři. Tři z nich zachránila a zajistila jejich čluny, přičemž nejstarší se ztratil kvůli zásahu rodičů, kteří si spletli její trans se záchvatem a probudili ji.[10]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Мацзу na ruské Wikipedii a Mazu na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b CLARK, Hugh R. Portrait of a community: society, culture, and the structures of kinship in the Mulan River Valley (Fujian) from the late Tang through the Song. Hong Kong: Chinese university press ISBN 978-962-996-227-2. 
  2. ↑ YUAN, Haiwang. The magic lotus lantern and other tales from the Han Chinese. 1. publ. vyd. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2006. 239 s. (World folklore series). Dostupné online. ISBN 978-1-59158-294-6. 
  3. ↑ a b DUYVENDAK, J.J.L. The True Dates of the Chinese Maritime Expeditions in the Early Fifteenth Century1). T'oung Pao. 1938, roč. 34, čís. 1, s. 341–412. Dostupné online [cit. 2023-06-15]. ISSN 0082-5433. DOI 10.1163/156853238X00171. 
  4. ↑ a b IRWIN, Lee. Divinity and Salvation: The Great Goddesses of China. Asian Folklore Studies. 1990, roč. 49, čís. 1, s. 53. Dostupné online [cit. 2023-06-15]. DOI 10.2307/1177949. 
  5. ↑ PREGADIO, Fabrizio. The Encyclopedia of Taoism: 2-volume set. [s.l.]: Routledge 1602 s. Dostupné online. ISBN 978-1-135-79634-1. (anglicky) Google-Books-ID: R3Sp6TfzhpIC. 
  6. ↑ Mazu. Mythopedia [online]. [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ RUITENBEEK, Klaas. Mazu, the Patroness of Sailors, in Chinese Pictorial Art. Artibus Asiae. 1999, roč. 58, čís. 3/4, s. 281. Dostupné online [cit. 2023-06-15]. DOI 10.2307/3250021. 
  8. ↑ a b CROOK, Steven. Taiwan. [s.l.]: Bradt Travel Guides 388 s. Dostupné online. ISBN 978-1-84162-497-6. (anglicky) Google-Books-ID: 3YOoAwAAQBAJ. 
  9. ↑ 漁人碼頭的戰爭 - The Battle of Fisherman's Wharf. danshuihistory.blogspot.com [online]. [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ The Encyclopedia of Taoism. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.