Magdaléna Medicejská

Magdaléna Medicejská
vévodkyně ze Spoleta
Portrét
Narození25. července 1473
Florencie
Úmrtí2. prosince 1519 (ve věku 46 let)
Řím
PohřbenaBazilika svatého Petra
ManželFranceschetto Cybo
PotomciLukrécie
Clarice
Innocenzo Cybo
Eleonora
Lorenzo Cybo
Kateřina
Ippolita
Jan Battista Cybo
DynastieMedicejové
OtecLorenzo I. Medicejský
MatkaClarice Orsiniová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Magdaléna Medicejská (italsky Maddalena di Lorenzo de' Medici, 25. července 1473 Florencie2. prosince 1519 Řím) byla vévodkyně ze Spoleta z rodu Medicejů.

Narodila se jako dcera Lorenza Medicejského a Clarice, dcery Jakuba Orsiniho z vlivného římského rodu Orsiniů. V domě rodičů získala humanistické vzdělání, její dětství však bylo poznamenáno bouřlivými událostmi během spiknutí Pazziů a z Magdalény, trápené četnými dětskými nemocemi, se stala uzavřená melancholická dívka.[1] Byla matčinou oblíbenou dcerou[pozn. 1] a v útlém mládí byla provdána za téměř čtyřicetiletého Franceschetta Cyba, jednoho z mnoha levobočků nového papeže Inocence VIII. Ženichova otce si Lorenzo postupně naklonil četnými dary a pozornostmi a po svatbě se jeho vliv na papeže ještě zvýšil.[3][pozn. 2] Nepříliš půvabná nevěsta dostala věnem čtyři tisíce dukátů, florentský palác Pazziů a jejich vilu v Montughi a panství ve Spedaletu u Arezza.[5]

Manželství s Franceschettem, milovníkem žen, vína a karbanu,[1] bylo požehnáno osmi potomky, z nichž se jich šest dožilo dospělosti. Magdaléna se jim postarala o vhodné sňatky a synovi Innocencovi o církevní kariéru. Zemřela krátce po svém manželovi v prosinci 1519 a byla pohřbena v bazilice sv. Petra.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. Lorenzo tvrdil, že ji matka chová jako „oko v hlavě“.[2]
  2. Podařilo se mu tak protlačit jmenování třináctiletého syna Giovanniho kardinálem.[4]
  1. a b MEDICI, Maddalena de’ in "Dizionario Biografico". www.treccani.it [online]. [cit. 2019-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-28. (italsky) 
  2. HIBBERT, Christopher. Vzestup a pád rodu Medici. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. S. 163. 
  3. Hibbert, str. 162
  4. Hibbert, str. 207
  5. Hibbert, str. 163