![]() Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 70 miliony let | |
---|---|
Jedna z možných podob magyarosaura | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Sauropodomorpha |
Infrařád | Sauropoda |
Čeleď | Titanosauridae |
Rod | Magyarosaurus |
Binomické jméno | |
Magyarosaurus dacus von Huene, 1932 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Magyarosaurus ("Maďarský ještěr") byl relativně malý sauropodní dinosaurus, který dosahoval v dospělosti délky jen kolem 5 až 6 metrů (a patří tak mezi vůbec nejmenší sauropodní dinosaury).[1] Žil v období pozdní křídy na území dnešního západního Rumunska (oblast Hunedoara). Původně byl popsán již roku 1915 baronem Nopcsou jako Titanosaurus dacus, jeho jméno bylo změněno von Huenem až v roce 1932. Jméno vyplývá z geografického rozložení lokality, které se rozkládá na území Maďarska i Rumunska, jehož dávní obyvatelé se nazývali Dákové.[2]
Někteří paleontologové nedávno přicházeli s tvrzením, že v případě magyarosaura nejde o sauropodního trpaslíka, nýbrž o mláďata normálně vzrostlého sauropoda. Histologický výzkum z roku 2010 však znovu potvrdil, že se skutečně jedná o případ ostrovního nanismu a magyarosaurus tedy skutečně byl dinosauřím "trpaslíkem"[3]. Patřil tak k unikátní fauně "trpasličích dinosaurů" z ostrova Haţeg. Při délce 6 metrů vážil tento sauropod asi 750[4][5] nebo 1000[6] kilogramů. Ačkoliv tedy byli "trpasličími" sauropody, v dnešním světě by patřili naopak k největším suchozemským živočichům.[7]
Podle vědecké studie, publikované v září roku 2020, činila hmotnost tohoto dinosaura asi 717 až 746 kilogramů.[8]
Magyarosaurus se krátce objevuje také v jednom díle pseudo-dokumentu Dinosaur Planet z roku 2003 (v orig. Pod's Travels).