Makrozamie

Jak číst taxoboxMakrozamie
alternativní popis obrázku chybí
Makrozamie moorova (Macrozamia moorei)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenícykasorosty (Cycadophyta)
Třídacykasy (Cycadopsida)
Řádcykasotvaré (Cycadales)
Čeleďzamiovité (Zamiaceae)
Rodmakrozamie (Macrozamia)
Miq., 1841
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Makrozamie[1] (Macrozamia) je rod cykasů z čeledi zamiovité (Zamiaceae). Zahrnuje celkem 40[2] pojmenovaných druhů australských cykasů a další dosud nepopsané. Naprostá většina z nich pochází z východní Austrálie na jihovýchodě Queenslandu a Novém Jižním Walesu, jeden druh najdete v pohoří MacDonnell Ranges v Severním teritoriu (Northern Territory, Macrozamia macdonnellii) a šest na jihu Západní Austrálie. Mezi domorodci mají makrozamie lidové označení Burrawang, které původně označovalo makrozamii obecnou (Macrozamia communis) v jazyce Daru, nicméně nyní je již používána pro celý rod.

Některé vzrostlé makrozamie byly v posledních letech v rámci záchranných prací před stavebními projekty vykopávány v přírodě a je dočasně umožněn jejich kontrolovaný vývoz. Díky této snaze australské vlády lze dnes najít v každé větší světové zahradě několik mohutných starých stromů, které by byly ze semen nedostupné. Žádná česká botanická zahrada se k odkupu těchto nádherných rostlin zatím neodhodlala. K podobné akci se v minulosti rozhodla i jihoafrická vláda při stavbě přehrady v oblasti, kde rostly cykasy druhu Encephalartos senticosus.

Macrozamia macdonellii na lokalitě ve střední Austrálii

Znaky makrozamií

[editovat | editovat zdroj]

Řada makrozamií má podzemní kmeny, které jsou nejlépe chráněny proti častým požárům, ale jsou mezi nimi i velmi velké cykasy. Například kmen Macrozamia moorei dosahuje v průměru 80 cm a výšky 8 m.[3] Většina makrozamií se od ostatních cykasů odlišuje barevnou základnou lístků. Lístek je u řapíku obvykle světle zelený, někdy hnědý. Tato změna barvy u začátku lístků je patrná i na fotografii semen v tomto článku.

Makrozamie v potravě a otravy

[editovat | editovat zdroj]

Makrozamie jsou jedovaté, obsahují mj. jed macrozamin. V minulosti však byly důležitým zdrojem potravy pro domorodce, byť je u nich podobně jako u jiných cykasů zapotřebí značné úpravy, jejímž cílem je vyplavit toxiny. Existuje podezření, že tato úprava není dostatečná. Probíhají proto studie, které by měly posoudit vliv dlouhodobého pojídání potravy z cykasů na onemocnění některých komunit.

Nebezpečné je nicméně pouze přímé pojídání rostlin, zejména vnitřku semen po „vypeckování“. Známé otravy způsobují selhání jater a ledvin, případně některé nervová onemocnění. U dobytka v Austrálii je známé nevratné ochrnutí končetin po pojídání listů některých druhů makrozamií, tzv. zamiová kulhavka (zamia staggers)[4]

Semena ve zralé šišce makrozamie obecné jsou často požírána klokany

Druhy a rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ WALTERS, Walters T; OSBORNE, R. Cycad Classification Concepts and Recommendations / Appendix 1: Hill KD, Stevenson DW, Osborne R.: The World List of Cycads. Wallingford, Velká Británie: CABI publishing, 2004. ISBN 0-85199-741-4. S. 230. (anglicky) 
  3. ↑ Jones, David L. 2002. Cycads of the World. Smithsonian Institution Press. ISBN 1-56098-220-9, str.353
  4. ↑ Hall, W.T.K. & McGavin, M.D. 1968. Clinical and neuropathological changes in cattle eating the leaves of Macrozamia lucida and Bowenia serrulata, str. 26-34.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]