Přibližně v období od roku 1860 do roku 1920[1][2] bylo malované fotografické pozadí standardním vybavením raných fotografických ateliérů.
Měly obecně rustikální nebo kvazi-klasický vzhled, ale někdy představovalo buržoazní trompe-l'oeil („oko-klamající“, iluzionistické malířství)[3], které však nakonec vyšlo z módy s příchodem fotoaparátů Brownie a Kodak, díky kterým se fotografie rozšířila masám a současně změnila cítění veřejnosti. Vzhledem k tomu, že malovaná pozadí byla vyráběna šest desetiletí místními řemeslníky, mohou podle provenience poskytnout důležité stopy při genealogickém výzkumu starých rodinných fotografií,[4][5][6][7] a jejich fáze mají svůj vliv na starobylých fotografických snímcích[8][9]. Kromě toho jsou některé druhy zajímavé pro specializované sběratele oboru historie fotografie.[10].
V Paříži jako první zavedl zaměnitelné malované fotografické pozadí Sergej Lvovič Levickij.
Alexander Bassano vlastnil studio na londýnské Old Bond Street, které bylo vyzdobeno uhlotiskovými fotografickými tisky a sádrovými bustami a bylo dost velké na to, aby v něm mohlo být skoro 25 metrů velké panoramatické malované pozadí se zobrazenými scénami namontované na kolečkách, a který poskytovalo řadu venkovních scén nebo oficiálních pozadí. Pořídil před ním portréty Williama Gladstona a dokonce královny Viktorie. Bassanova firma na Old Bond Street existovala v období 1876 - 1921.
S rozvojem barevné fotografie se v ateliérech začalo využívat barevné pozadí. Bylo možné také využít promítací zařízení, jako například diaprojektor, k promítnutí obrazu a kombinaci se snímanou scénou. S příchodem počítačové techniky se buď fotografovalo na neutrální pozadí a motiv se posléze dodělával v grafickém editoru, nebo se obraz promítal projektorem na stěnu za portrétovaným subjektem.
Maďarský fotograf Péter Szabó Pettendi ve svém cyklu Background 2006 s podtitulem Už jste někdy byli v Budapešti? využívá při portrétování osob několikametrové panoramatické fotografické pozadí budapešťského mostu, které inscenuje u fotografovaných z chudého prostředí před jejich domem (z oblasti Baranya vzdáleném 250 km od Budapešti). Portrétovaný většinou s rekvizitou (kůň, stádo ovcí) nebo ve dvojici se postaví před panorama a nechá se od umělce fotografovat.[11][12]