Malá Štáhle
| Malá Štáhle | |
|---|---|
 Malá Štáhle | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Rýmařov |
| Obec s rozšířenou působností | Rýmařov (správní obvod) |
| Okres | Bruntál |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°57′5″ s. š., 17°20′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 114 (2024)[1] |
| Rozloha | 2,81 km²[2] |
| Katastrální území | Malá Štáhle |
| Nadmořská výška | 588 m n. m. |
| PSČ | 795 01 |
| Počet domů | 36 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Malá Štáhle 26 795 01 Rýmařov malastahle@tiscali.cz |
| Starosta | Vít Dvořák |
| Oficiální web: www | |
  Malá Štáhle | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 551902 |
| Kód části obce | 90352 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Malá Štáhle (1869–1880 Malá Stohla, 1890 Malé Stáhle nebo Malá Štola, německy Klein Stohl[4]) je obec v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije v ní 114[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno Malé Štáhle bylo převzato od sousední Velké Štáhle. Na rozlišení od ní se původně užíval (do 16. století) přívlastek Nová.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Malá Štáhle byla založena okolo roku 1540 Josefem Pňovským na Sovinci – patřila tedy jako Velká Štáhle k panství sovineckému (1550 ves Sstahle).[6] Osídlenci přicházeli většinou ze severních Čech, ze Slezska a někteří také z jižních částí okresu. Byl tudíž mezi osídlenci zastoupen i živel český, který však v pozdějších pohromách a v německém živlu zanikl. Za třicetileté války odešlo mnoho obyvatel z důvodů náboženských do sousedního Slezska. Mírem vestfálským neskončila válka pro zdejší kraj. Ještě v letech 1649–1652 procházela tudy vojska, která drancovala a ochuzovala obyvatelstvo. Mnohé vesnice – mezi nimi i Malá Štáhle – byly zcela vylidněny a trpěly nedostatkem i nemocemi. Teprve roku 1653 prošel zdejším krajem poslední oddíl švédských vojsk. Jen pomalu se vesnice zotavovala. A sotva se zotavila, přišel v letech 1661–1663 zhoubný mor a pak hrozný hlad. Obyvatelstvo nemělo ani dostatek otrub na zápražky na polévky, tím méně na chléb. Živelní pohromy a časná zima dokonaly zkázu. Obyvatel zůstalo ve vesnici poskrovnu.
Teprve později přicházejí léta poklidu a ozdravení Malé Štáhle. Dík dlouhému pokoji vesnice roste a obyvatelstvo se přibližuje i jakémusi blahobytu. Proto roku 1759 může dáti dědičný rychtář postaviti kapli – zasvěcenou 14 Pomocníkům (dnes s obrazem křtu Krista Pána). Kaple byla postavena z dobrého staviva. Ještě dnes – co venkovský kostelík – vévodí vesnici. V kostelíku zachovala se lidová malba na skle – 13 obrázků křížové cesty, z nichž jeden je prasklý. Škola v Malé Štáhli je mladá. Do roku 1873 docházel sem vyučovat učitel z Dolní Moravice (v některých letech také z Velké Šťáhle). Teprve toho roku stává se samostatnou jednotřídní školou. Do roku 1880 byla umístěna v různých soukromých staveních. V letech 1879–1880 byla postavena nynější školní budova, která zcela vyhovovala svému poslání.
Vesnice byla výlučně zemědělská. Za neúrodných let obyvatelstvo trpělo hladem a různými nemocemi. V roce 1865 bylo postaveno bělidlo na přízi, které bylo stále rozšiřováno, až vzniklo bělidlo a barvírna. V důsledku toho chudší obyvatelé nalezli zde trvalé zaměstnání a jejich blahobyt se velmi zvedl. Roku 1879 byl starý most přes Moravici stržen a nový most místními občany postaven. Železobetonový most na státní silnici přes Moravici byl pak zřízen roku 1924.
Další léta ubíhala v poklidu, až roku 1914 přišla první světová válka. Vesnice ji přečkala v celkovém klidu. Zřejmě její těžkosti však doléhaly na lid stejně jako v jiných krajích. Státním převratem bylo zdejší obyvatelstvo překvapeno. Nejdříve doufalo, že pohraniční oblasti (Sudety) budou přivtěleny k nově se rodící republice rakouské. Nestalo se tak a obyvatelstvo se jen těžce smířilo (z pouhé nenávisti) s faktem, že se stává součástí mladého, ale životného, Československa. A opět léta ubíhala v poklidu. Občas bylo obyvatelstvo tiskem vedeno k zápornému postoji, ba, až k nenávisti vůči Československé republice. Dá se zjistit jen málo případů, kdy bychom mohli mluvit u tehdejšího obyvatelstva o kladném poměru k našemu státu – ač celkem nepřízeň státu vůči obyvatelstvu nikdy by se nedala zjistiti. Snad špatně řešené sociální otázky prohlubovaly propast mezi námi a zdejším živlem. Tento rozpor vyvrcholil (též v důsledku lživé agitace ze sousedního Německa) roku 1938. Rozpory se stupňovaly – jejich ohlas ve vesnici byl stále větší a větší. Po Mnichově, 8. října 1938 byla Malá Štáhle obsazena německou armádou.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 174 | 167 | 145 | 157 | 193 | 173 | 160 | 130 | 169 | 144 | 162 | 160 | 142 | 148 | 113 |
| Počet domů | 26 | 28 | 28 | 26 | 30 | 29 | 33 | 30 | 21 | 20 | 22 | 26 | 30 | 34 | 36 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1869–1979 Malá Štáhle byla obcí v okrese Rýmařov (1869–1950) a později v okrese Bruntál. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 patřila jako část města k Rýmařovu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[9]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. listopadu 1999.[10]
Stavby
[editovat | editovat zdroj]- Vodní mlýn č.p. 22, v letech 1958–1982 kulturní památka
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 604.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 556.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 834.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 314.
- ↑ Udělené symboly – Malá Štáhle [online]. 1999-11-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malá Štáhle na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Malá Štáhle v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
