Marnivost
_-_Google_Art_Project.jpg)
Marnivost je lidská vlastnost, která se projevuje jako nadřazené chování nad ostatními lidmi. Můžeme ji definovat jako touhu po vyšší atraktivitě, nadřazenosti finanční, fyzickém vzhledu či vrozeném talentu. Marnivý člověk má zálibu ve zdobení vlastního zevnějšku. Podobná lidská vlastnost je ješitnost.
Blízký pojem je pýcha, který v křesťanském učení patří mezi Sedm hlavních hříchů.[1]
Marnivost naruby
[editovat | editovat zdroj]Marnivost naruby je vlastnost člověka, který má tendenci zakazovat ostatním, čeho se sám musel vzdát. To, co si on nemůže dovolit, nechce dovolit ani ostatním. Snaží se docílit sounáležitosti ostatních se svou osobou. Odborně se tato forma úhybného chování nazývá reaktivní formace.[poznámka 1][2]
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Arogance
- Dunningův–Krugerův efekt
- Efekt nadměrné sebedůvěry
- Hybris
- Megalománie
- Narcismus
- Pýcha
- Zkreslení sloužící sobě
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Takto postižený člověk se vyhýbá úzkostným podnětům z daného chování, spojenému u něj s trestem. K tomuto spojení dochází často už v dětství.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Marnivost. podsvetti-or-raj.blog.cz [online]. [cit. 2011-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-18.
- ↑ HOLLAND, J. G.; SKINNER, B. F. Analýza chování (Autoinstrukční program). Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n. p., 1968. Kapitola Lekce 51: Agresivita, ústupnost a reaktivní formace, s. 323.
