Massagno | |
---|---|
Náměstí Piazza Santa Lucia | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°0′47″ s. š., 8°56′42″ v. d. |
Nadmořská výška | 352 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Ticino |
Okres | Lugano |
Massagno | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 0,74 km² |
Počet obyvatel | 6 227 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 8 414,9 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 6900 |
Označení vozidel | TI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Massagno je obec ve švýcarském kantonu Ticino, okresu Lugano. Žije zde přibližně 6 200[1] obyvatel.
Massagno má rozlohu 0,73 km², což z něj činí jednu z nejmenších obcí ve Švýcarsku dle rozlohy. Nachází se v těsném sousedství města Lugano, se kterým urbanisticky zcela splývá. Obec tvoří z velké části zastavěná plocha.
Sousedními obcemi jsou Savosa a Lugano.
Vesnice je poprvé zmiňována v roce 1146 pod jménem Masagnio, v roce 1198 pak Maxanio.[2] Massagno bylo již ve středověku tzv. vicinìa (sídlo); vesnice Gerso byla pravděpodobně připojena později. Ve středověku patřila čtvrť Massagno, která vznikla spojením Massagna a Gersa, k panství (Pieve) Lugano. V 9. a 10. století zde vlastnil statky kolegiátní klášter San Lorenzo z Lugana, který je ještě v roce 1198 doložen jako držitel pozemkových práv. Ve 14. století vlastnil majetek v Gersu biskup z Coma, držitel desátkového práva v Massagnu. Massagno patřilo k luganské farnosti a v letech 1920–1927 tvořilo s Rovellem jednu z jeho pěti farností, než se stalo samostatnou farností bez Rovella. Kolem roku 1600 téměř všichni obyvatelé zemřeli při morové epidemii; přežilo pouze několik vesničanů.[2]
V místní části Pian Poverò zasedal od 29. září do 2. října 1802 sněm, který vyhlásil nezávislost Lugana na Helvétské republice.[3]
Kantonální silnice byla postavena v letech 1815–1830. Na výkopové práce železniční trati v letech 1879–1880 se přistěhovali především italští dělníci, což vedlo k prvnímu nárůstu počtu obyvatel. Během silného demografického růstu v 60. letech 20. století se Massagno, které dříve žilo ze zemědělství a sezónní emigrace, proměnilo v převážně rezidenční obec s čilou stavební činností.[2]
Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1820 | 1850 | 1880 | 1900 | 1927 | 1950 | 1970 | 2000 | 2010 | 2018 | 2020 | |||
Počet obyvatel | 258 | 343 | 580 | 773 | 1500 | 2304 | 5214 | 5558 | 5852 | 6226 | 6272 |
Massagno má druhou nejvyšší hustotu zalidnění ze všech švýcarských obcí (po Ženevě) – 8885 obyvatel na km² (k roku 2023).[4]
Massagno se nachází v bezprostřední blízkosti železniční stanice Lugano SBB na Gotthardské dráze, která prochází úpatním tunelem Ceneri, otevřeným v roce 2020, a leží tak na hlavní ose Curych–Milán. Díky novému tunelu se například zkrátila jízdní doba nového přímého spojení mezi Locarnem a Luganem z 55 na 22 minut.
Obcí procházela také dráha Lugano–Tesserete, úzkorozchodná trať s metrovým rozchodem do Tesserete, která začala jezdit v roce 1907 z luganského nádraží. První zastávkou za luganským nádražím bylo Massagno. Železnice byla od počátku elektrifikovaná; pro nerentabilitu byl však provoz na trati v roce 1967 zastaven a nahradila ji autobusová linka.
Massagno se nachází přímo u sjezdu Lugano-Sud na dálnici A2 (Gotthardská trasa) mezi Basilejí a Milánem.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Massagno na německé Wikipedii.