Mateřídouška časná | |
---|---|
Mateřídouška časná (Thymus praecox) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
Podčeleď | Nepetoideae |
Rod | mateřídouška (Thymus) |
Binomické jméno | |
Thymus praecox Opiz, 1824 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mateřídouška časná (Thymus praecox) je aromatická bylina či polokeř z čeledi hluchavkovitých. Kvete záhy zjara. Je to značně proměnlivý druh, členěný do několika poddruhů. V Česku se vyskytuje pouze nominátní Thymus praecox subsp. praecox, jde o vzácnější druh (kategorie C4a).
Vytrvalá rostlina s poléhavými nebo plazivými, kořenujícími lodyhami, rostoucí do výšky 3 až 15 cm. Lodyhy se větví monopodiálním způsobem, jsou tedy zakončeny sterilními výhonky, květonosné větve vyrůstají v řadách z lodyhy. Hlavní lodyhy jsou v průřezu čtyřhranné až okrouhlé, stejnoměrně chlupaté, chloupky jsou buď odstáté, nebo obrácené směrem dolů.[1]
Listy jsou tuhé, jednoduché, celokrajné, elipčité, čárkovité nebo kopinatého tvaru. Na rubu listu je zpeřená žilnatina s vyniklou hlavní žilkou, boční jsou slabší, horní pár se na okraji spojuje. Listy na květonosných lodyhách jsou proměnlivé velikosti, od začátku báze směrem k vrcholu postupně se zvětšující. Největší mají 20 mm na délku a 10 mm na šířku. Spodní, menší lístky mají krátké řapíky, větší, rostoucí výše na rostlině jsou přisedlé ke stonku.[2]
Květy jsou drobné, světle fialové barvy, oboupohlavné, vyrůstají v úžlabí horních listů a jsou uspořádány v lichopřeslenitém květenství. Kalich je trubkovitě zvonkovitý, pokrytý chloupky, se třemi zuby horního a dvěma zuby dolního pysku. Velikost koruny se pohybuje v rozmezí 3 až 6 mm. V květu lze nalézt čtyři tyčinky s prašnými váčky a dvouklaný pestík se svrchním semeníkem. Plodem jsou čtyři tvrdky.[3][4]
V českých podmínkách kvete od dubna do července.
Jde o převážně evropský druh, který lze nalézt od Francie, přes země Beneluxu, Německo, až po jižní Polsko; roste též ve Skandinávii, na Britských ostrovech, na Islandu a na jižním pobřeží Grónska. Na východě zasahuje přes Malou Asii na Kavkaz a do hor Íránu. V Česku jej lze nalézt v teplých oblastech jižní Moravy, středních a severozápadních Čech (povodí Labe, Ohře, dolní Berounky, Praha a okolí).
Roste na písčitých úhorech, skalních výchozech a sutích, na stráních, ve světlých dubových hájích, borových lesích nebo ve stepních lokalitách. Lze ji najít od nížin přes pahorkatiny až po hory jako jsou Alpy. Preferuje vápenité podloží, ale v zásadě je generalistou schopným růst i na kyselém substrátu. Vyžaduje stanoviště s plným osluněním.
V aktuální taxonomii se druh člení do 8 poddruhů, z nichž některé byly dříve považovány za samostatné druhy. Ke každému taxonu existuje obtížně přehledné množství synonym.
Tak jako jiné mateřídoušky by se dala usušená použít na přípravu čaje, účinného při řadě onemocnění. V Česku jde ale o vzácnější druh zařazený na Červený seznam cévnatých rostlin České republiky, a proto její použití není možné.[zdroj?] Obsahuje značné množství silic, cymol, karvakrolu.
Přitiskle rostoucí odrůdy, zejména z poddruhu britannicus, se pěstují jako půdopokryvné okrasné rostliny, snášející i sešlap.