Mathias Vacek

Mathias Vacek
Vacek na Kolem Belgie v roce 2024
Vacek na Kolem Belgie v roce 2024
Osobní informace
Datum narození12. června 2002 (22 let)
Místo narozeníBeroun, Česko[1]
StátČeskoČesko Česko
Výška188 cm[1]
Hmotnost74 kg[1]
PříbuzníKarel Vacek (sourozenec)
Týmové informace
Současný týmLidl–Trek
Disciplínasilniční cyklistika
Rolejezdec
Typ jezdcevšestranný
Amatérské týmy
2018–2020
2022		F.lli Giorgi
CK Příbram Fany Gastro[2]
Profesionální týmy
2021–2022
2022
2023–		Gazprom–RusVelo[3]
Trek–Segafredo (stáž)[4]
Trek–Segafredo[5]
Úspěchy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa
stříbro 2022 Wollongong Silniční závod do 23 let
Mistrovství Evropy
zlato 2020 Plouay Časovka juniorů
stříbro 2022 Anadia Silniční závod do 23 let

Mathias Vacek (* 12. června 2002, Beroun) je český profesionální silniční cyklista jezdící za UCI WorldTeam Lidl–Trek.[6] Dříve se také účastnil závodů v běhu na lyžích.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 2002 v Berouně do sportovní rodiny, jeho starší bratr Karel je také profesionálním cyklistou. Když mu bylo pět let, rodina se přestěhovala do Rakouska, kde žil 10 let a kde také chodil do školy.[7] Kromě češtiny ovládá němčinu, angličtinu a italštinu.[8]

Bydlí na Šumavě.[8]

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Začátky

[editovat | editovat zdroj]

Věnoval se nejdříve běhu na lyžích, až později cyklistice, časem však upřednostnil cyklistiku.[8][7]

Vacek ve svých juniorských letech působil v italském týmu F.lli Giorgi. V srpnu 2020 se stal juniorským mistrem Evropy v časovce.[9]

Gazprom–RusVelo (2021–2022)

[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2020 Vacek podepsal dvouletou smlouvu s ruským UCI ProTeamem Gazprom–RusVelo od sezóny 2021. Zároveň také podepsal dvouletý kontrakt s UCI WorldTeamem Trek–Segafredo začínaje sezónou 2023. Původně se měl připojit k týmu NTT Continental Team a následně v sezónách 2022 a 2023 reprezentovat barvy týmu NTT Pro Cycling, z tohoto plánu však sešlo kvůli finančním potížím týmu. Místo něj tato sestava nakonec přijala jeho staršího bratra Karla.[10]

Sezóna 2022

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu 2022 Vacek zahájil na závodu Tour of Antalya, na němž však nedosáhl žádných výrazných výsledků.[11] Dalším závodem byla pro Vacka na konci února sedmidenní UAE Tour, na níž si odbyl svůj debut v UCI World Tour. V šesté etapě se dostal do úniku spolu s týmovými kolegy Pavlem Kočetkovem a Dmitrijem Strakovem a dalšími 3 jezdci z týmů AG2R Citroën Team a Bardiani–CSF–Faizanè. Cílem bylo zajistit Strakovovo vedení v sprinterské soutěži, avšak 100 km před cílem měl únik náskok pouhé 1 minuty. Kvůli neaktivitě v pelotonu se však časová mezera stabilizovala a 10 km před cílem měla čelní skupina náskok 1 minuty a 15 sekund. I přes pozdní stíhání pelotonem si skupina udržela až do cíle patnáctisekundový náskok. Kočetkov pro své kolegy rozjel sprint a Vacek si pak dojel pro své první profesionální vítězství v kariéře a druhé vítězství týmu v sezóně. Stal se tak nejmladším vítězem závodu, jenž je součástí UCI World Tour. Po závodu své vítězství okomentoval slovy: "Stále tomu nemohu uvěřit, je to úžasné. Jsem ještě pořád dost mladý, je mi 19 let, a tohle vítězství pro mě znamená opravdu hodně. Takže tomu nemohu stále uvěřit!".[12]

Po UAE Tour mělo být pro Vacka dalším závodem Trofeo Laigueglia v Itálii, ale toho se nakonec neúčastnil, neboť jeho týmu UCI odebrala licenci v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.[13] Vacek se tak ocitl bez kontraktu a musel předčasně začít řešit svou budoucnost. Nakonec znovu závodil až na konci března, když se za český národní tým zúčastnil závodu Velká Bíteš–Brno–Velká Bíteš. Znovu se mu podařilo zvítězit, když v cíli přesprintoval Jakuba Ťoupalíka a Jana Kašpara.[14] Následně se Vacek začal připravovat na červnový Závod míru do 23 let, jenž byl jedním z jeho původních cílů sezóny. Ještě před ním pak v polovině května médiím formálně potvrdil, že podepsal dvouletou smlouvu s týmem Trek–Segafredo od začátku sezóny 2023 a že již od 1. srpna bude v týmu na stáži. Původně dokonce usiloval o to, aby se mohl stát plnohodnotným členem týmu již v průběhu sezóny 2022, ale tým Trek–Segafredo již zaměstnával maximální počet 31 závodníků a UCI Vackovi neudělila výjimku, aby se mohl stát třicátým druhým jezdcem sestavy.[4]

Do Závodu míru do 23 let vstupoval jako jeden z favoritů, jeho ambicí bylo umístění v top 3, popřípadě celkové vítězství.[15] Do závodu vstoupil vítězstvím v prologu a stal se tak prvním lídrem celkového pořadí, tudíž i držitelem žlutého trikotu.[16] V následující první etapě ho pak musel odevzdat týmovému kolegovi Pavlu Bittnerovi. Ve druhé etapě s dvojitým výjezdem na Dlouhé stráně se celý den i za pomoci staršího bratra Karla držel ve skupině favoritů, až v závěru přestal stačit a etapu dokončil na čtvrtém místě. Tento výsledek ho v celkovém pořadí posunul na průběžnou třetí příčku.[17] Tu si udržel i v závěrečné třetí etapě a stal se tak prvním Čechem na pódiu Závodu míru do 23 let od roku 2017. Zároveň se také stal nejlepším závodníkem do 21 let a nejlepším Čechem v závodu.[18]

Před národním šampionátem se Vacek stal členem českého amatérského týmu CK Příbram Fany Gastro, jehož barvy reprezentoval už v mládežnických kategoriích.[2] Na samotném šampionátu se nejprve zúčastnil časovky určené pro závodníky do 23 let. Závod jasně vyhrál s náskokem minuty a 20 sekund na druhého Petra Kelemena.[19] O 3 dny později se postavil na start elitního silničního závodu, do něhož vstupoval jako jeden z favoritů.[20] Tato očekávání však nenaplnil, neboť závod dokončil až na 12. místě se ztrátou 3 minut a 51 sekund na vítězného Matěje Zahálku.[21] O necelé 2 týdny později se Vacek zúčastnil mistrovství Evropy určené pro juniory a závodníky do 23 let, které se konalo v portugalské Anadii. V individuální časovce do 23 let dojel Vacek patnáctý se ztrátou minuty a 34 sekund na vítězného Belgičana Aleca Segaerta.[22] V silničním závodu do 23 let se Vacek na pátém ze sedmi okruhů připojil k úniku, který ve finále bojoval o vítězství. V cíli byl přesprintován pouze Němcem Felixem Engelhardtem a získal tak stříbrnou medaili.[23][24]

Na začátku srpna se Vacek zúčastnil závodu slovenského poháru v Tlmačích, který vyhrál. Zároveň s tím vyhrál i závodu předcházející kritérium.[25]

Trek–Segafredo (2023–)

[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2022 bylo oznámeno, že Vacek podepsal tříletý kontrakt s UCI WorldTeamem Trek–Segafredo od sezóny 2023.[5]

Sezóna 2023

[editovat | editovat zdroj]

Svou sezónu 2023 Vacek odstartoval na konci ledna v Argentině na etapovém závodu Vuelta a San Juan. Před startem si za cíl stanovil etapové vítězství nebo umístění mezi deseti nejlepšími v celkovém pořadí.[26] Ve třetí etapě pomohl svému týmovému kolegovi Quinnu Simmonsovi k etapovému vítězství.[27]

Sezóna 2024

[editovat | editovat zdroj]

Rok 2024 byl pro Mathiasovu kariéru průlomovým.

Na květnovém Kolem Norska získal bílý trikot a celkově obsadit 4. místo.[28][29][30] O dva týdny později skončil 2. na Kolem Belgie, kde se taktéž stal nejlepším mladým jezdcem.[31][32] Na mistrovství republiky se stal mistrem republiky v časovce[33][34] a o 3 dny později skončil proti velké přesile týmu ATT a Elkov celkově pátý v silničním závodu.[35][36]

Na olympiádě v Paříži vyrovnal 11. místem v časovce české maximum Leopolda Königa. Za elitní desítkou zaostal o pouhou jednu desetinu sekundy.[37] Velmi dobrým výkonem se prezentoval také v silničním závodu, kde dojel v českém maximu čtrnáctý.[38]

Po LOH startoval na své první Grand Tour, když se zúčastnil Vuelty. Hned ve své první etapě na Grand Tour dojel druhý, když v časovce na vítězného američana McNultyho ztratil dvě sekundy.[39] Toto umístění zopakoval v 7. etapě, když ho ve spurtu předstihl pouze belgičan Wout van Aert.[40] Na španělském třítýdenním závodu obsadil celkově 61. místo, mezi mladými jezdci skončil patnáctý. Po prvních třech etapách byl držitelem bílého trikotu.

Svou sezónu doposud nejlepší sezónu Vacek dovršil skvělým 20. místem v silničním závodu na MS, když tempu hlavní skupiny nestačil až na začátku posledního okruhu.[41]

Hlavní výsledky

[editovat | editovat zdroj]
2019
LVM Saarland Trofeo
4. místo celkově
Mistrovství Evropy
6. místo silniční závod juniorů
2020
Mistrovství Evropy
vítěz časovky juniorů
Národní šampionát
vítěz časovky juniorů
2. místo silniční závod juniorů
2021
Národní šampionát
3. místo časovka do 23 let
5. místo silniční závod
Grand Prix Jeseníky
vítěz soutěže českých jezdců
6. místo celkově
2022
Národní šampionát
vítěz časovky do 23 let
UAE Tour
vítěz 6. etapy
Mistrovství světa
2. místo silniční závod do 23 let
9. místo časovka do 23 let
Mistrovství Evropy
2. místo silniční závod do 23 let
Grand Prix Jeseníky
3. místo celkově
vítěz soutěže mladých jezdců
vítěz soutěže českých jezdců
vítěz prologu
6. místo Veneto Classic
Tour de l'Avenir
10. místo celkově
2023
Národní šampionát
vítěz silničního závodu
3. místo časovka
Kolem Norska
8. místo celkově
8. místo Figueira Champions Classic
Kolem Belgie
9. místo celkově
vítěz soutěže mladých jezdců
2024
Národní šampionát
vítěz časovky
5. místo silniční závod
Kolem Belgie
2. místo celkově
vítěz soutěže mladých jezdců
Kolem Norska
4. místo celkově
vítěz soutěže mladých jezdců
Vuelta a España
2. místo v časovce a 7. etapě
lídr po etapách 1–3

Výsledky na šampionátech

[editovat | editovat zdroj]
Akce 2023 2024
Olympijské hry Silniční závod NS 14
Časovka 11
Mistrovství světa Silniční závod DNF 20
Časovka 38 27
Mistrovství Evropy Silniční závod 61 —
Časovka 24 —
Národní šampionát Silniční závod 1 5
Časovka 3 1
Legenda
— Nezúčastnil se
DNF Nedokončil
NS Nekonalo se


Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mathias Vacek na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Mathias Vacek » Lidl - Trek [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Mathias Vacek zpátky v CK Příbram Fany Gastro [online]. roadcycling.cz, 2022-06-21 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ GAZPROM-RUSVELO [online]. UCI, 2022-01-01 [cit. 2022-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-18. (anglicky) 
  4. ↑ a b MATĚJKA, Marek. Stáž a tři roky ve WorldTour. Mathias Vacek míří do Trek - Segafredo [online]. roadcycling.cz, 2022-05-16 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Trek-Segafredo extends with Mattias Skjelmose, Mathias Vacek joins from Gazprom-RusVelo [online]. velonews.com, 2022-08-16 [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ LIDL-TREK [online]. UCI, 2024-01-01 [cit. 2024-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-02. (anglicky) 
  7. ↑ a b Český talent vyrůstal v Rakousku, zářil na běžkách. Jednou pojedu Tour, věří Vacek. Aktuálně.cz [online]. 2020-09-15 [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Seznamte se s talentem, který válí ve dvou sportech. www.olympijskytym.cz [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ 2020 » European Continental Championships MJ - ITT (CC) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ MATĚJKA, Marek. Mathias Vacek přestupuje do Gazprom - RusVelo [online]. roadcycling.cz, 2020-11-17 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ 2022 » 4th Tour of Antalya (2.1) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ PUDDICOMBE, Stephen. UAE Tour: Mathias Vacek wins stage 6 from the breakaway [online]. cyclingnews.com, 2022-02-25 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Mathias Vacek: Banning racing is like a blow between the eyes [online]. newsy-today.com, 2022-03-06 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Úvodní závod cyklistického poháru vyhrál ve Velké Bíteši talent Vacek [online]. iDNES.cz, 2022-03-27 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  15. ↑ Vacek čeká na svůj americký tým, teď chce vyhrát Závod míru [online]. iDNES.cz, 2022-06-02 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  16. ↑ Český cyklista Vacek těsně vyhrál prolog Závodu míru do 23 let [online]. iDNES.cz, 2022-06-02 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  17. ↑ Vackové dál pomýšlejí na triumf v Závodě míru, Mathiasovi patří třetí příčka [online]. iDNES.cz, 2022-06-04 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  18. ↑ Vacek skončil třetí v Závodu míru. Bittner byl ve finálové etapě druhý [online]. iDNES.cz, 2022-06-05 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  19. ↑ Bárta vybojoval v Kovářově už sedmý domácí titul z cyklistické časovky [online]. iDNES.cz, 2022-06-23 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  20. ↑ VLASÁK, Jiří. Roman Kreuziger: „Největší potenciál uspět při silničním mistráku má podle mě Mathias Vacek.“ [online]. roadcycling.cz, 2022-06-25 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  21. ↑ PETRÁŠOVÁ, Alžběta. Zahálka slaví po dlouhém úniku domácí titul. Sagan znovu slovenským mistrem [online]. iDNES.cz, 2022-06-26 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  22. ↑ Vacek na juniorský titul na ME v časovce nenavázal, ve třiadvacítce byl patnáctý [online]. iDNES.cz, 2022-07-07 [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. 
  23. ↑ Vacek má další medaili z ME, v silničním závodě třiadvacítek získal stříbro [online]. iDNES.cz, 2022-07-10 [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. 
  24. ↑ Men U23 Road Race General Ranking [online]. uec.ch, 2022-07-10 [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ VLASÁK, Jiří. Mathias Vacek vyhrál závod Slovenského poháru v Tlmačích [online]. roadcycling.cz, 2022-08-08 [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  26. ↑ MAREŠOVÁ, Alžběta. Nadmořská výška? Peru se s ní, říká Vacek. V dalších měsících chce hubnout [online]. iDNES.cz, 2023-02-01 [cit. 2023-04-30]. Dostupné online. 
  27. ↑ Vacek táhl kolegu k triumfu. Třetí etapu závodu Vuelta San Juan vyhrál Simmons [online]. iDNES.cz, 2023-01-25 [cit. 2023-04-30]. Dostupné online. 
  28. ↑ Mathias Vacek po čtvrtém místě v závodě Okolo Norska: K vítězství chybělo štěstí, ale ukázal jsem, že na to mám. RoadCycling.cz [online]. [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  29. ↑ Český Svaz Cyklistiky | Mathias Vacek skončil čtvrtý Kolem Norska [online]. [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  30. ↑ ČTK. Cyklista Vacek skončil čtvrtý v etapovém závodě Kolem Norska. iDNES.cz [online]. 2024-05-26 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  31. ↑ ČTK. Cyklista Vacek skončil v závodě Kolem Belgie druhý o čtyři sekundy. iDNES.cz [online]. 2024-06-16 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  32. ↑ Cyklista Vacek skončil v závodě Kolem Belgie druhý o čtyři sekundy - Sport.cz. www.sport.cz [online]. 2024-06-16 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  33. ↑ Mathias Vacek poprvé vyhrál MČR v časovce. ČT sport - Česká televize [online]. [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  34. ↑ Mathias Vacek deklasoval konkurenty a má první domácí titul z časovky | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  35. ↑ Tohle není závodění, rozčiluje se cyklista Vacek po marném boji o medaili - Sport.cz. www.sport.cz [online]. 2024-06-23 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  36. ↑ MAREŠOVÁ, Tomáš Macek, Alžběta. Elkov znovu převezl jezdce World Tour. Vacek jen vzdychl: Hlídalo mě 20 lidí. iDNES.cz [online]. 2024-06-23 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  37. ↑ ČTK, iDNES cz. Vacek skončil v časovce jedenáctý, vyhrál Evenepoel. Kopecký spadla. iDNES.cz [online]. 2024-07-27 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  38. ↑ ČTK, iDNES cz. Evenepoel podruhé zničil konkurenci, Vacek dojel s elitou v českém maximu. iDNES.cz [online]. 2024-08-03 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  39. ↑ NOVOTNÝ, Milan. Vacek chce na první místo. Po druhém místě v časovce mu narostlo sebevědomí. Deník.cz. 2024-08-18. Dostupné online [cit. 2024-09-30]. 
  40. ↑ Vacek byl na Vueltě podruhé druhý, ve spurtu nestačil na Van Aerta | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  41. ↑ Pogačar po velkém sólu ovládl MS, titul přidal k triumfům na Giru a Tour - Sport.cz. www.sport.cz [online]. 2024-09-29 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Mistři České republiky v silniční cyklistice
Mistři České republiky v časovce