Matko Mandić

Matko Mandić
Matko Mandić
Matko Mandić
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1915
poslanec Istrijského zemského sněmu
Ve funkci:
1889 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíEdinost
Strana práva
Narození22. září 1849
Mihotići
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. května 1915 (ve věku 65 let)
Terst
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníFrane Mandić (sourozenec)
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik, pedagog a katolický kněz
Náboženstvíkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matko Mandić (22. září 1849 Mihotići – 13. března 1915 Terst[1]) byl římskokatolický kněz a rakouský politik chorvatské národnosti z Istrie, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Byl katolickým duchovním. Na kněze byl vysvěcen roku 1874. Pak studoval na Univerzitě Karlově v Praze přírodní vědy a působil jako učitel na gymnáziu v Záhřebu. Brzy se zapojil do veřejného a politického života. V Terstu působil jako šéfredaktor listu Naša sloga, potom jako prezident dělnického podpůrného spolku. Byl členem politické strany Edinost, která zastupovala terstské Slovince a Chorvaty. Od roku 1889 byl poslancem Istrijského zemského sněmu.[1] Byl stoupencem Strany práva (takzvaní pravaši).

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Istrie 4. Byl členem poslanecké frakce Svaz Jihoslovanů. Za tento obvod byl zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1911. Byl nyní poslancem za Chorvatsko-slovinský klub.[2] K roku 1911 se profesně uvádí jako zemský poslanec, duchovní, redaktor, profesor.[3]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Mandić, Matko (1849-1915), Politiker und Schriftsteller, s. 46. (německy) 
  2. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  3. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=280&size=45