Max Jacob

Max Jacob
Max Jacob (1934)
Max Jacob (1934)
Rodné jménoMax Jacob Alexandre
Narození12. července 1876
Quimper
Úmrtí5. března 1944 (ve věku 67 let)
Koncentrační tábor Drancy
Příčina úmrtíbronchopneumonie
Místo pohřbeníSaint-Benoît-sur-Loire (od 1949)
PseudonymMorven le Gaëlique
Povolánímalíř, básník, spisovatel, literární kritik, kritik umění, esejista, prozaik, překladatel, kreslíř a umělec
Alma materÉcole coloniale
Pařížská právní fakulta
Žánrromán
Témataliteratura, literární kritika, výtvarné umění a překlad
OceněníVšeobecná soutěž (1894)
rytíř Řádu čestné legie (1933)
zemřel pro Francii
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Jacob [maks žakob] (také Jakob; 12. července 1876 Quimper5. března 1944 koncentrační tábor Drancy) byl francouzský básník, malíř a spisovatel.

Amedeo Modigliani: Max Jacob, olej na plátně, 1916

Pocházel z chudé židovské rodiny, mládí prožil v Quimperu v západní Francii a sám o sobě napsal, že pět let žil jako námořník.[1] Pak se usadil v Paříži a 1897 se rozhodl pro uměleckou dráhu. Byl jedním z prvních přátel P. Picassa hned po jeho příchodu do Paříže, učil ho francouzsky a společně bydleli na Boulevardu Voltaire. Jacob ho seznámil s Guillaume Apollinairem, s J. Cocteauem a s A. Modiglianim, který Jacoba několikrát portrétoval. Seznámil se také s budoucím politikem a odbojářem J. Moulinem a dalšími významnými osobami.

Roku 1915 se dal pokřtít a léta 1921 až 1928 strávil v ústraní, v klášteře Saint-Benoît-sur-Loire, kam se po různých cestách a pobytech v Paříži roku 1936 zase vrátil. 24. února 1944 ho po ranní mši zatklo gestapo a odvleklo do Orléans a pak do tábora v Drancy, kde zemřel na zápal plic. Jeho sourozenci zahynuli v Osvětimi. Jacob byl nejprve pohřben v Ivry a roku 1949 na přání svých přátel přenesen do Saint-Benoît-sur-Loire. Posmrtně byl vyznamenán Řádem čestné legie.

Literární i výtvarné dílo M. Jacoba spojuje symbolismus se surrealismem a s křesťanskou mystikou. Vydal řadu knih, románů a básní v próze, a své obrazy vystavoval v letech 1930 a 1938 v New York City.

  • 1910Le Christ à Montparnasse ("Kristus na Montparnasu")
  • 1911Saint-Matorel ("Svatý Matorel")
  • 1911La Côte ("Stráň")
  • 1912Œuvres burlesques et mystiques de Frère Matorel ("Burleskní i mystická díla bratra Matorela")
  • 1914Le Siège de Jérusalem‚ grande tentation céleste de Frère Matorel ("Obléhání Jeruzaléma, velké nebeské pokušení bratra Matorela")
  • 1917Le Cornet à dés ("Kalíšek na kostky")
  • 1918Le phanérogame
  • 1919La Défense de Tartufe ("Obrana Tratuffova")
  • 1920Cinématoma
  • 1921Le laboratoire central ("Ústřední laboratoř")
  • 1921Le Roi de Béotie ("Beotský král")
  • 1922Le Cabinet noir ("Černý pokojík")
  • 1922Art Poétique ("Poetické umění")
  • 1923Filibuth ou la Montre en or ("Filibut čili zlaté hodinky")
  • 1923Le Terrain Bouchaballe
  • 1924Visions infernales ("Pekelná vidění")
  • 1924L'Homme de chair et l'Homme reflet ("Člověk z masa a člověk jako odraz")
  • 1925Les Pénitents en maillots roses ("Kajícníci v růžových tričkách")
  • 1927Le fond de l'eau ("V hloubi vody")
  • 1929Le tableau de la Bourgeoisie ("Obraz buržoasie")
  • 1931Rivage ("Pobřeží")
  • 1932Bourgeois de France et d'ailleurs ("Buržoové ve Francii a jinde")
  • 1938Ballades

Česky vyšlo

[editovat | editovat zdroj]
  • Kalíšek na kostky, Torst 2012
  • L’enfant Jésus: Jezulátko, Křesťanská akademie 1998
  • Noël; Vánoce, J. Černý 1934
  • Obrana Tartufova: Ekstase, výčitky, vidiny, modlitby, básně a rozjímání obráceného žida. V. Vokolek 1928
  1. Picasso: Die Sammlung Ludwig; Zeichnungen, Gemälde, Plastische Werke; vyd. Evelyn Weiss, Prestel, München 1992, ISBN 3-7913-1235-9, tab. 13

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Jacob, Max. Sv. 5, str. 72
  • André Billy: Max Jacob. Une étude. Seghers, Paris 1956
  • Béatrice Mousli: Max Jacob. Flammarion, Paris 2005, ISBN 2-08-068074-9

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]