Mayský kalendář je historický astronomický kalendář mayského kalendářního systému. Je nejpokročilejším kalendářem domorodých obyvatel Střední Ameriky.
Mayský kalendář je cyklický, a souběžně se v něm opakuje několik cyklů. Tyto cykly (i jejich fáze) byly spojeny s různými bohy a kosmickými událostmi.
Pravděpodobně vznikl jako výsledek precizních a dlouhodobých pozorování opakujících se astronomických jevů. Mayové spojovali průběh času s úkazy na obloze – pravidelnými pohyby Slunce, Měsíce, planet, slunečních zatmění a konjunkcí. Dosažená přesnost při výpočtech (dvacítková číselná soustava, jen sčítání, odčítání) je porovnatelná s výsledky novověké astronomie.
Mayská kněžská vrstva, při tehdejším cyklickém vnímání času, vykládala astronomické úkazy a dění na obloze astrologicky, a magicky i početní jevy plynoucí z průběhu cyklů kalendáře. Prováděné přesné a dlouhodobé datační záznamy z pozorování periodických úkazů, umožňovaly tyto jevy (zatmění, konjunkce) předvídat, a v relativně složitém kalendářním systému z toho vyplývalo i znalostní ovládnutí času a jeho měření touto teokratickou elitou. Vrstva kněží vedením a správou kalendáře řídila mayskou společnost a její chod v náboženské sféře (výklad a předpověď nebeských úkazů, věštby a určení osudů apod.), i praktickém životě Mayů (stanovení doby obřadů, zahájení válečných výprav,[1] agrotechnické lhůty atd.).
Nejvýznamnější skutečností, která mayský kalendář charakterizuje a dělá ho natolik odlišným od našeho chápání času a světa, je cykličnost. Jednotlivé časové úseky měly periodický charakter. V pohledu Mayů na vnější svět bylo typické stálé opakování. Stále přicházely ty samé periody a s nimi stejné události, božstva a jejich rozhodnutí. Takové vnímání světa vlastně znamená dokonalou znalost budoucnosti. Lineární pohled na svět typický pro naši křesťanskou kulturu, kde čas a události jdou stále dopředu a nic se nikdy nemůže opakovat, je na světě poměrně výjimečný. I staří Řekové a Římané chápali čas jako sled neustále se opakujících cyklů.[2]
Všechna časová období, všechny dny, měsíce a roky měly své bohy. Božský protějšek měly i všechny číslice a některá důležitá čísla. Každý den nejenže měl svého boha, ale i sám bohem byl, či spíše několika bohy. Samozřejmě, že při takových složitých kalendářních a náboženských soustavách a způsobech jejich zápisu se v nich nemohl orientovat každý. Tato schopnost byla vlastní výhradně kněžím, které ostatní členové společnosti živili. Složitá soustava s mnohými pro lid tajemnými znalostmi zabezpečovala kněžskému stavu značnou moc.
Mayové používali vícero paralelních kalendářních systémů, přičemž data se zpravidla psala ve více systémech najednou. Informace o čase je tedy (úmyslně) natolik redundantní, že i po tisíciletích – po zničení části nápisů – je/bude možné přečíst datum. Kalendáře vznikly před 1. stoletím př. n. l. a asi pocházejí od Olméků. Byly to:
K označení data v tomto cyklu se používají následující jednotky:
Některé nápisy mayského dlouhého kalendářního počtu jsou doplněny tzv. lunární sérií, další kalendářní formou, označující právě probíhající den z 29 nebo 30denního měsíce v rámci šestiměsíčních cyklů.
Dalším způsobem, jak měřit čas, bylo měření podle slunečních cyklů slunovratů, cyklů a konjunkcí Venuše (jitřenky, večernice). Mnoho událostí v tomto cyklu bylo považováno za nežádoucí a zlé, a někdy byly války koordinovány ve shodě s fázemi v tomto cyklu.
Počítání s periodou 819 dní odpovídá planetám.[5]
Ke každému dni (kinu) připadalo jedno denní znamení. Bylo jich celkem 20 a každé z nich mělo svého boha, význam.
Seznam denních znamení[6]
č. | Denní znamení | Doslovný překlad[7] | Význam | Božstvo |
---|---|---|---|---|
1 | Imix | aligátor | prapůvodní stvoření | prvotní matka Mam |
2 | Ik | vítr | foukání větru | větrný bůh Ik |
3 | Akbal | noc | doba temnoty | pánové z Xibalbá |
4 | Kan | semeno | začátek života na Zemi | prvotní matka Mam |
5 | Chicchan | had | spojení mezi nebem a zemí | Kukulkán (Quetzalcoátl) |
6 | Cimi | smrt | síly ničení, nemoci a rozkladu | bůh smrti Ahpucha |
7 | Manik | jelen | obětní den bohu Tohilovi | Tohila (forma Kukulkána) |
8 | Lamat | králík | uctívání měsíčních (soumračných) živočichů | bohyně Ixquic |
9 | Muluc | voda | cyklus dne a noci | mladý bůh kukuřice a prvotní matka Mam |
10 | Oc | pes | den smrti - pořádání pohřbů | bůh mršin Tzul |
11 | Chuen | opice | svět řízen mužskými energiemi | opičí bůh Hunchuen |
12 | Eb | cesta | koloběh života a reinkarnace | mladý bůh kukuřice |
13 | Ben | rákos | "posvátná bouře" - setba a plodnost | mladý bůh kukuřice (a ryb) |
14 | Ix | jaguár | den zasvěcený měsíčním bohům | měsíční božstva Ixquic a Ixbalanqué |
15 | Men | orel | definitivní vyhnání temnoty | Ahau-Hunapú - neomezený vládce dne |
16 | Cip | sup / sova | osudové události, "sova nosící lidem smrt" | pánové z Xibalbá |
17 | Cabán | země | den sklizně, sbíraly se plody (zasety v den Ben) | měsíční bohyně Ixquic (ve formě bohyně země a kukuřice) |
18 | Etznab (Edznab) | pazourek | den krvavé oběti, u národa byl neoblíbený | Kukulkán (Quetzalcoátl) |
19 | Cauac | lijavec | životodárný déšť, "semeno nebe" | bůh hromu a deště Chac |
20 | Ahau | světlo / velký pán | šťastný den, všechny aktivity se dobře dařily | sluneční bůh Mayů |
Pro určení vzájemného vztahu mayského a gregoriánského kalendářního systému, jsou obě porovnávané časoměrné stupnice vyjádřeny ve dnech. Denní řada mayských kalendářních dat, zapisovaných v modifikované dvacítkové soustavě, je přepočtena do soustavy desítkové. Gregoriánská data jsou převedena na juliánské dny. Mezi gregoriánským, juliánským kalendářem a juliánskými dny platí v astronomii definované přepočetní vztahy (algoritmy)[8]. Data astronomických úkazů, určená z mayských záznamů, můžeme v dnešní době porovnat s přesnými datacemi těchto jevů získanými použitím moderní výpočetní techniky.
Způsobů a metod, jak data z obou kalendářních systémů porovnat je více, a za posledních více než sto let bylo navrženo přes padesát různých korelací. Ty se liší až v řádu stovek roků (v rozsahu zhruba tisíc let).[9] Rozdíly jsou dány tím, které podklady byly pro korelaci použity a upřednostňovány, a v jakém jsou souladu, zda např. astronomické údaje respektují historické skutečnosti.[10] Pro přepočet je třeba stanovit (juliánské) datum, od kterého začali Mayové počítat dny, a mayské datum určíme odečtením přepočítávacího koeficientu (resp. korelační konstanty) od juliánského data, nebo naopak přičtením této konstanty k mayskému datu dostaneme juliánské datum, které lze pak převést do gregoriánského.[9][11]
V tabulce jsou uvedeny velikosti korelačních konstant některých korelací (autoři, rok publikace, korelační konstanta ve dnech, juliánské a gregoriánské datum začátku mayského kalendáře, gregoriánské datum konce cyklu mayského kalendáře) seřazených podle použité korelační konstanty
autor | publikováno | korelační konstanta | jul. datum zač. kalendáře př. Kr. | greg. datum zač. kalendáře př. Kr. | greg. datum konce cyklu kalendáře po Kr. |
---|---|---|---|---|---|
Bowditch | 1910 | 394 483 | 14. 01. 3633 | 16. 01. 3634 | 26. 04. 1493 |
Willson | 1924 | 438 906 | 29. 08. 3512 | 31. 07. 3512 | 11. 12. 1614 |
Smiley | – | 482 699 | 23. 07. 3392 | 26. 06. 3392 | 05. 11. 1734 |
Owen | – | 487 410 | 16. 06. 3379 | 20. 05. 3379 | 29. 09. 1747 |
Makemson | – | 489 138 | 10. 03. 3374 | 11. 02. 3374 | 22. 06. 1752 |
Spinden, modifikovaná | – | 489 383 | 10. 11. 3374 | 14. 10. 3374 | 22. 02. 1753 |
Spinden | 1924 | 489 384 | 11. 11. 3374 | 15. 10. 3374 | 23. 02. 1753 |
Teeple | – | 492 662 | 01. 11. 3365 | 05. 10. 3365 | 14. 02. 1762 |
Dinsmoor | – | 497 879 | 13. 02. 3350 | 17. 01. 3350 | 28. 05. 1776 |
–4CR | 508 363 | 28. 10. 3322 | 01. 10. 3322 | 10. 02. 1805 | |
–2CR | 546 323 | 02. 10. 3218 | 06. 09. 3218 | 16. 01. 1909 | |
Kelley | – | 553 279 | 18. 10. 3199 | 22. 09. 3199 | 02. 02. 1928 |
Stock | – | 556 408 | 13. 05. 3190 | 17. 04. 3190 | 27. 08. 1936 |
Martin | – | 563 334 | 29. 04. 3171 | 03. 04. 3171 | 14. 08. 1955 |
Goodman | 1905 | 584 280 | 03. 09. 3114 | 08. 08. 3114 | 18. 12. 2012 |
Martínez–Hernandez | 1926 | 584 281 | 04. 09. 3114 | 09. 08. 3114 | 19. 12. 2012 |
Goodman–Martínez–Thompson (GMT) | 1950 | 584 283 | 06. 09. 3114 | 11. 08. 3114 | 21. 12. 2012 |
Nowotny | 1958 | 584 283 | 06. 09. 3114 | 11. 08. 3114 | 21. 12. 2012 |
Beyer | 1937 | 584 284 | 07. 09. 3114 | 12. 08. 3114 | 22. 12. 2012 |
Thompson, modifikovaná | – | 584 284 | 07. 09. 3114 | 12. 08. 3114 | 22. 12. 2012 |
Thompson | 1935 | 584 285 | 08. 09. 3114 | 13. 08. 3114 | 23. 12. 2012 |
Lounsbury, (Thompson–Lounsbury) | 1978 | 584 285 | 08. 09. 3114 | 13. 09. 3114 | 23. 12. 2012 |
Pogo | – | 588 626 | 28. 07. 3102 | 02. 07. 3102 | 11. 11. 2024 |
+2CR | 622 243 | 11. 08. 3010 | 17. 07. 3010 | 26. 11. 2116 | |
Böhm–Böhm | 1996 | 622 261 | 29. 08. 3010 | 04. 08. 3010 | 14. 12. 2116 |
Kreichgauer | 1927 | 626 927 | 07. 06. 2997 | 14. 05. 2997 | 23. 09. 2129 |
+4CR | 660 203 | 16. 07. 2906 | 22. 06. 2906 | 01. 11. 2220 | |
Kelley | – | 660 205 | 18. 07. 2906 | 24. 06. 2906 | 03. 11. 2220 |
Wells–Fuls, (Fuls et al.) | 2000 | 660 208 | 21. 07. 2906 | 27. 06. 2906 | 06. 11. 2220 |
Kelley | – | 663 310 | 17. 01. 2897 | 25. 12. 2898 | 05. 05. 2229 |
Hochleitner | 1970 | 674 265 | 14. 01. 2867 | 22. 12. 2868 | 03. 05. 2259 |
Schultz | – | 677 723 | 04. 07. 2858 | 11. 06. 2858 | 20. 10. 2268 |
Escalona–Ramos | – | 679 108 | 19. 04. 2854 | 27. 03. 2854 | 05. 08. 2272 |
Vaillant | – | 679 183 | 03. 07. 2854 | 10. 06. 2854 | 19. 10. 2272 |
Verbelen | 1991 | 739 601 | 01. 12. 2689 | 09. 11. 2689 | 21. 03. 2438 |
Verbelen | 1999 | 739 615 | 15. 12. 2689 | 23. 11. 2689 | 04. 04. 2438 |
Weitzel | – | 774 078 | 24. 04. 2594 | 03. 04. 2594 | 12. 08. 2532 |
Vollemaere | – | 774 079 | 25. 04. 2594 | 04. 04. 2594 | 13. 08. 2532 |
Vollemaere | 1984 | 774 080 | 26. 04. 2594 | 05. 04. 2594 | 14. 08. 2532 |
Vaillant | 1935 | 774 083 | 29. 04. 2594 | 08. 04. 2594 | 17. 08. 2532 |
V dnešní době jsou rozhodující časové limity dány použitím přírodovědných datovacích metod (zvl. izotopové chronologie 14C nebo 16O/18O),[12] kterým musí korelace zhruba odpovídat; z tohoto důvodu část korelací postrádá platnost.
V současnosti nejpopulárnější tzv. GMT korelace (včetně jejich o několik dnů modifikovaných variant) je problematická, stejně tak i její užití.[13]
Podle novějších výzkumů, provedených Bohumilem a Vladimírem Böhmem, je tato rozšířená korelace mezi mayským a křesťanským kalendářem nesprávná.[14] Korelace GMT, označená podle jmen autorů – Goodman-Martínez-Thompson, je podle bratrů Böhmových v rozporu s astronomickými údaji, na rozdíl od jejich nové, tzv. BB korelace.
Výhrady proti GMT korelaci pro nerespektování (až sedmi) zatmění Slunce v mayském regionu má např. Vollemaere,[15] podobně také Stock,[16] s nově navrženou korelací též Fuls.[17]
Některé významné astronomické úkazy datované tzv. Drážďanským kodexem však v gregoriánských datech, která jsou vypočtena podle GMT korelace, vůbec nenastávají;[13] např. zatmění Slunce v mayské oblasti nastalo dne 29. 10. 859[18], použijeme-li na stejné mayské datum (modifikovanou) korelaci GMT vyjde datum 7. 11. 755, kdy žádné zatmění nebylo[19]. Další nesrovnalosti jsou rovněž v poloze planety Venuše.[13]
Kritika Thompsonovy korelace dále spočívá v tom,[14] že vyšel z historických knih Chilam Balam (několik kronik sepisovaných od 2. pol. 16. století[14][13] na Yucatánu maysky vzdělanými a pokřtěnými Mayi) a z kroniky misionáře Diega de Landy (ten sice pálil mayské knihy, ale zanechal nám o Mayích nejvíc informací). V těchto pramenech jsou některé události datovány souběžně podle křesťanského letopočtu i mayského známého v 16. století, ale v už se zde nevyskytuje počítání v systému tzv. dlouhého počtu. Thompson využil těchto menších kalendářních cyklů, a nalezl také některé souběhy s dlouhým počtem, z čehož odvodil chybně jeho počátek a délku. Příčinou je diskontinuita v mayském počítání, kterou nepředpokládal. K výpadku došlo patrně v první čtvrtině 11. století (v souvislosti s pronikáním kmenů ze středního Mexika, kdy přestal být systém datování prostřednictvím dlouhého počtu používán). Kalendář používaný Mayi v 16. století měl mezeru, a nenavazoval plynule na kalendář z klasického období mayských dějin. Korelace GMT tak vychází ze souběhu mayských dat s křesťanskými z 16. století ovlivněných tímto výpadkem, a proto je platná pro data událostí z 10.–16. století, ale ne na období starší. Chybu si Thompson později uvědomil, jak přiznává ve své práci z roku 1935.[20][14]
Korelace BB je výsledkem srovnání souboru několika set astronomických dat především z Drážďanského kodexu (mayských astronomických tabulek) s moderními astronomickými výpočty za pomoci matematicko-statistických metod,[10] neboť ty umožňují analýzu, identifikaci a testování těchto dat.[13] Výpočty potvrdili i odborníci z Astronomického ústavu AV ČR a Výzkumného centra dynamiky Země.[11] Další korelace v astronomických a statisticko-pravděpodobnostních testech neprokázaly platnost.[11]
Ze souvztažnosti mayského a gregoriánského kalendáře podle BB korelace vyplývá, že výchozí den aktuálního cyklu mayského dlouhého počtu odpovídá 4. prosinci 3010 př. n. l., a že skutečný konec cyklu mayského kalendáře tak připadá na 14. prosinec 2116.[14] Korelační konstanta u GMT je 584 283 dnů, u BB korelace činí 622 261 dnů.[13] Použití GMT nebo BB korelace (rozdíl činí 104 let), má důsledky v odlišných datacích v mayské oblasti (památky, historické události), a je třeba u gregoriánských dat brát v úvahu či uvádět, která z korelací byla při převodu kalendářů použita.
Při zpracování astronomických dat zaznamenaných v Drážďanském kodexu, bylo Bohumilem a Vladimírem Böhmovými nově zjištěno, že některá se týkají také Merkuru, o kterém se dosud nepředpokládalo, že by ho Mayové pozorovali.[21]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mayská civilizácia na slovenské Wikipedii.