Maďarská republika rad Magyarországi Tanácsköztársaság
| |||||||||
Hymna Internacionálé | |||||||||
Motto Világ proletárjai, egyesüljetek! | |||||||||
Geografie
| |||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Státní útvar | |||||||||
Vznik
|
21. březen 1919 – vyhlášením Maďarské republiky rad
| ||||||||
Zánik
|
|||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Maďarská republika rad nebo Maďarská sovětská republika (Maďarsky: Magyarországi Tanácsköztársaság) byla dočasným státním útvarem existujícím od 21. března do 1. srpna 1919. Jednalo se o komunistický stát s diktaturou proletariátu, který vznikl z Maďarské demokratické republiky. V čele Maďarské republiky rad stál komunista Béla Kun.
Revoluční vláda znárodnila továrny, doly a banky. Konfiskovala půdu nad 57 hektarů a řídila Maďarskou Rudou armádu. Vláda rovněž prosazovala zestátnění kultury a školství, zavedla stanné právo a revoluční teror s fyzickou likvidací odpůrců (450 osob).
Nespokojeny s tímto vývojem vystoupily proti MRR státy budoucí Malé dohody a zahájily společnou intervenci (Rumunské království 16. dubna, ČSR 27. dubna). Maďarská Rudá armáda přešla dne 20. května do protiútoku a obsadila území jižního Slovenska, kde vytvořila 16. června Slovenskou republiku rad. Československé vojsko proti této ofenzívě na území ČSR zakročilo a okupované území bylo získáno zpět. Do protiofenzivy se zapojily i české spolky Sokol a DTJ. Sokolové vyslali 4 prapory a DTJ jednu rotu.[1] Rozhodující v boji s maďarskými útočníky byla bitva o Zvolen.
Rumunská vojska následně obsadila Budapešť a 1. srpna 1919 předala Maďarská republika rad vládu do rukou sociálních demokratů. Počátkem listopadu se rumunská vojska stáhla zpět na své území a 16. listopadu 1919 vstoupil v čele národní armády do Budapešti bývalý admirál rakousko-uherského námořnictva Miklós Horthy. Situace byla stabilizována 1. března 1920, kdy parlament vyhlásil Maďarské království, jeho regentem se stal Miklós Horthy.
Komunisté odstranili veškeré tradiční státní symboly. Červeno-bílo-zelenou vlajku nahradila vlajka rudá – symbol proletářské revoluce a funkci státního znaku převzala rudá hvězda.[2]