Mechovec | |
---|---|
Mechovec Cotula turbinata s paprskujícími květy | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
Podčeleď | hvězdnicové (Asteroideae) |
Rod | mechovec (Cotula) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mechovec (Cotula) je rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých. Zahrnuje zhruba 50 druhů rozšířených převážně na jižní polokouli a v tropech i subtropech polokoule severní. Některé z nich se pěstují jako okrasné rostliny i v ČR.
Rod platně popsal Carl Linné ve svém základním spisu Species plantarum z roku 1753. Rodové jméno Cotula je odvozeno od řeckého slova kotyle, které znamená "pohár, mísa, mísa", což odkazuje na listy obklopující stonek, které připomínají mísu. V rámci čeledi hvězdnicovitých patří do tribu Anthemideae a subtribu Cotulinae spolu s několika dalšími malými rody, jež mají těžiště výskytu v Kapské oblasti.
Jsou to jednoleté až vytrvalé byliny, na bázi někdy dřevnatějící nebo s dřevnatějícím oddenkem. Jejich listy jsou obvykle střídavé a s lodyhu objímavými řapíky, zřídka též vstřícné, poněkud masité (sukulentní), co do tvaru hluboce zpeřeně laločnaté, u několika málo druhů ale i s celokrajnými okraji.[1]
Květenství jsou úbory, které obvykle obsahují pouze trubkovité květy, pouze u několika druhů se vytváření též krátce paprskující květy jazykové. Mají několik až mnoho květů a jsou umístěny po jednom na konci delších stopek. V době květu jsou víceméně vzpřímené. Zákrovní listeny jsou v jedné nebo dvou řadách a nejsou opadavé. Květní lůžko je ploché, vypouklé nebo kuželovité, bez plevek, lysé nebo chlupaté. Květy jsou krátce stopkaté, čtyřčetné, se žlutou korunou. Okrajové květy jsou samičí, jejich koruna je malá a často zakrnělá. Vnitřní květy jsou oboupohlavné nebo funkčně samčí.[1]
Plody jsou nažky, které jsou zploštělé a nemají chmýr.[1]
Základní počet chromozomů je x = 8, 9 nebo 10.
Rod je rozšířen hlavně na jižní polokouli: jeho hlavní těžiště je v Kapské květenné říši a dalších oblastech jižní Afriky včetně Madagaskaru, hojně rostou též v Austrálii (sedm druhů) a na Novém Zélandu. Pouze několik druhů se vyskytuje v ostatních částech Afriky a v Asii, například ve východní Africe a na Indickém subkontinentu, dva druhy se vyskytují v Číně. Druh Cotula coronopifolia je v mnoha oblastech světa zdomácnělým neofytem. Druhy původně se vyskytující v neotropických oblastech byly zařazeny do jiných rodů.[2]
Obvykle se vyskytují v nízkých, například vysokohorských trávnících, na vlhčích kamenitých, štěrkovitých či písčitých svazích nebo podél cest na stanovištích s narušenou půdou. Nezvyklou ekologii, a to i v rámci celé čeledi hvězdnicovitých, má zmiňovaná Cotula coronopifolia, jež vyhledává bahnitou půdu mokřadů a vodní nádrže se sladkou nebo i brakickou vodou.[3]
Cotula hispida patří mezi oblíbené a nenáročné skalničky.[4]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laugenblumen na německé Wikipedii.