Medovice

Mšice produkuje medovici pro mravence ve vzájemném symbiotickém vztahu

Medovice je hustá lepkavá substance bohatá na cukry vylučovaná stejnokřídlým hmyzem na povrch listů a jehličí, kde se usazuje. Hmyz vytváří medovici ze sladkých šťáv proudících v rostlinách a vylučuje ji řitním otvorem v podobě kapek nebo ji v pravidelných intervalech vystřikuje.

Medovice je někdy nazývána spadek, medná rosa či archaickým českým slovem páď.[1][2]

Medovici sbírají některé druhy ptáků, vosy nebo včely, pro které je po nektaru nejdůležitější složkou potravy. Včely medovici zpracují na tzv. medovicový med.[3][4][5][6] Medovici vyhledávají také mravenci. Pro některé druhy mravenců je medovice natolik důležitá, že chrání mšice před predátory, vysazují je na další rostliny a dokonce pomáhají s přezimováním vajíček. Tento oboustranně výhodný vztah se označuje jako mutualismus. Medovici sbírají i lidé.

Medovice vylučovaná ve větším množství je pro rostlinu škodlivá, protože ucpává dýchací průduchy, vyživuje škodlivé bakterie nebo plísně.

Tvorba medovice

[editovat | editovat zdroj]
Mravenci navštívili mšice s kapkami medovice

Stejnokřídlý hmyz se živí šťávou z rostlinných pletiv. Bodavě sacím ústním ústrojím napichuje vodivá pletiva rostlin (sítkovice) a aktivně saje šťávu pohyby blanitého hltanu. Jícnem šťáva prochází do filtrační komory hmyzu.[7] Šťáva rostlin obsahuje značné množství sacharidů, ale poměrně málo bílkovin. Přes tenkou blanitou stěnu filtrační komory mohou jednoduché cukry v roztoku procházet do těla hmyzu. Jejich přebytek je vylučován do zadní části střeva. Naproti tomu bílkovinná část rostlinné šťávy přechází do žaludku a střeva hmyzu, kde jsou vstřebány.[7]

Přebytek cukrů z rostlinné šťávy je vylučován jako medovice.

Složení medovice

[editovat | editovat zdroj]
Složeni melecitózy: melecitóza je trisacharid obsahující dvě molekuly glukózy a jednu molekulu fruktózy

Medovice je tvořena převážně roztokem jednoduchých sacharidů: sacharózou, fruktózou a glukózou.[8][5] Kromě toho obsahuje také menší množství složitějších cukrů, jako je melecitóza,[5] stopy bílkovin a aminokyselin, minerální látky a rostlinná barviva.[8] Čerstvě vyloučená medovice obsahuje asi 80 % vody.[5]

Producenti medovice

[editovat | editovat zdroj]

Medovici tvoří většina stejnokřídlého hmyzu, ale jen některé druhy tvoří tolik medovice, že jsou včelařsky významné a jejich medovice může tvořit hlavní snůšku včel. Nejvíce medovice produkují mšice a červci.[9] Nejdůležitějšími producenty medovice jsou puklice smrková a mšice korovnice smrková a korovnice jedlová.[5]

Medovice není jen významným zdrojem snůšky, její velká výhoda spočívá v tom, že je k dispozici v době, kdy je v přírodě jen málo nektarodárných rostlin. V lesních oblastech Česka je jediným hlavním zdrojem snůšky pro včelstva a na medné snůšce se podílí z 50–80 %.[9]

Prvořadí producenti medovice

[editovat | editovat zdroj]

Výskyt medovice není pravidelný, její množství záleží na přemnožení hmyzu, který medovici produkuje. Prvořadí producenti v příznivých letech vyprodukují tolik medovice, že tvoří hlavní snůšku včel. Druhořadí producenti jsou využíváni jen jako podněcovací snůška a na medné produkci se nepodílejí.[9]

Prvořadí producenti medovice na smrku

[editovat | editovat zdroj]
Puklice smrková

Na neprosvětlených mladších porostech smrku ztepilého saje puklice poloskrytá. Medovici tvoří zpravidla od 10. června do začátku července. V Česku je puklice poloskrytá nejvýznamnějším producentem medovice.[8] Naproti tomu na starších stromech a sušších a teplých stanovištích žije puklice smrková, která produkuje medovici zpravidla od 20. května do 15. června.[8]

Medovnice smrková tvoří velké kolonie na letorostech smrku všech věkových tříd. Medovici dává v červnu a v červenci.[8] Medovnice zelenavá napadá dvouleté až čtyřleté větve, medovici poskytuje od června do srpna; ve stejném období tvoří medovici i medovnice nahá, která žije na starších větvích či kmeni.[8] V červnu a červenci je zdrojem medovice i medovnice velká, která žije ve velkých koloniích na kmenech stromů.[8]

Medovnice ojíněná, žijící na starších větvích, produkuje medovici obsahující velké množství melecitózy. Med vytvořený z této medovice krystalizuje již ve včelích plástech. Včely ji sbírají v červnu a v červenci.[8]

Prvořadí producenti medovice na jedli

[editovat | editovat zdroj]

Medovnice jedlová je jedním z nejvýznamnějších producentů medovice v Česku.[8] Parazituje na kůře větví jedle bělokoré a v červenci a v srpnu tvoří značné množství medovice.[8] Medovnice dvoupásá poskytuje včelám medovici v podletí.[8]

Prvořadí producenti medovice na borovici

[editovat | editovat zdroj]
Kolonie medovnice borové na jehlicích borovice

V porostech borovice je hojná medovnice borová, která tvoří velké množství medovice.[8] O něco vzácnější je medovice krátkobrvá, která dává medovici v červnu a v červenci.[8] Medovnice lesklá poskytuje medovici od května do července.[10]

Prvořadí producenti medovice na modřínu

[editovat | editovat zdroj]

Starší modříny opadavé hostí na větvích kolonie medovnice černoskvrnné, která patří v Česku mezi nejvýznamnější producenty medovice.[10] Včely ji sbírají od června do srpna.[10]

Medovnice modřínová je hojným druhem žijícím na mladých větvích. Medovici poskytuje od června do srpna.[10] V červnu a červenci tvoří medovici medovnice prýtová.[10]

Prvořadí producenti medovice na dubu

[editovat | editovat zdroj]

Zdobnatka dubová je mšice žijící na spodní straně listů dubů. Patří mezi nejvýznamnější producenty medovice na dubech, poskytuje ji v červnu a v červenci.[10]

Hojným druhem je medovnice dubová, která dává medovici od druhé poloviny května až do července.[10] Žije na kůře jednoletých a dvouletých větví dubu. Taktéž hojná puklice dubová tvoří medovici v červnu.[10] Mšička dubová žije na spodní straně listů a medovici produkuje v červnu a v srpnu.[10]

Vzácným producentem je klenutec dubový, který poskytuje medovici v květnu a červnu.[10]

Prvořadí producenti medovice na ostatních stromech

[editovat | editovat zdroj]

Javory hostí vynikající producenty medovice: brvnatka dvojtvará poskytuje medovici v květnu a červnu, brvnatka javorová dává medovici od jara až do pozdního podzimu.[10]

Zdobnatka lipová tvoří značné množství medovice v době květu lípy a dlouho po jejím odkvětu.[10]

Stromovnice buková žije na výhonech a spodní straně listů buku lesního. Poskytuje dobrou květnovou snůšku medovice.[10] Medovnice buková je poměrně vzácná velká mšice, která dává medovici na konci jara a na začátku léta.[10]

V červnu tvoří mnoho medovice stromovnice červenohnědá, která parazituje na větvích břízy bradavičnaté.[10]

Od června do září poskytuje medovici zdobnatka jilmová, která žije v koloniích na listech jilmu.[11] Na jilmu se živí také mera jilmová. Je to jediná mera, která má při přemnožení hospodářský význam jako producent medovice.[11] Na kůře vrb žije medovnice vrbová.[10]

Medovicová snůška

[editovat | editovat zdroj]

Včely medovici sbírají buď přímo od zadečku producentů, nebo sbírají povlak medovice z listů či jehličí v ranních hodinách, kdy ještě není zaschlý.[5] Dobrá medovicová snůška je však závislá na značném rozmnožení jejích producentů.

Množení producentů podporuje teplota v rozmezí 18–30 °C, přiměřená vlhkost i mírné srážky, které podporují růst hostitelských rostlin.[11]

Naopak predátory mšic a červců jsou slunéčka včetně larev a jiní draví brouci, larvy pestřenek, zlatooček, denivek a dlouhošíjek. Protože množení nepřátel má určité zpoždění, málokdy se projeví okamžitě. Kvůli rozmnožení predátorů a parazitů se však nikdy neopakují dva dobré medovicové roky za sebou.[11]

Medovicový a lesní med

[editovat | editovat zdroj]

Lesní med může být medem smíšeným, z květové i medovicové snůšky. Jedná se například o med z medovice ze smrků smíchaný s nektarem z kvetoucích malin.[6] Medovicový med je jednodruhový, z jednoho určitého druhu snůšky.[6]

Medovicový med má kořenitou vůni a harmonickou chuť. Rostlinná barviva mu dodávají tmavou barvu. Obsahuje větší množství minerálů. Smrkový med je světle hnědý až tmavohnědý, jedlový je tmavě zelený až černý.[6] Jedlové medy neobsahují téměř žádný pyl.[6]

Obvykle krystalizuje pomalu a vytváří hrubé krystaly, které se usazují na dně nádoby.[4] Tuhne několik týdnů nebo měsíců.[12] Výjimkou je med obsahující množství melecitózy. V modřínovém medu může být melecitózy až 38 %, v menším množství je zastoupena i v medu smrkovém.[12] Takový med často krystalizuje už v plástech.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Domácí med. Magazín ze světa včelařství [online]. ©2018–2023 [cit. 2. 8. 2023]. Dostupné z: https://www.domacimed.cz/o-medu/vznik-medu
  2. ↑ [PTÁČEK, Vladimír]. Včela medonosná (Apis mellifera) [online]. [Brno]: [Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta], [asi 90. roky]. [Cit. 2. 8. 2023]. Dostupné z: https://www.sci.muni.cz/ptacek/AFH-vypracovane-otazky/14-Vcela-medonosna-charakteristika-druhu.htm
  3. ↑ http://www.vcelar.info/?page_id=259 Český med
  4. ↑ a b VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha: Brázda, 2003. 272 s. ISBN 80-209-0320-8. Kapitola Včelí produkty, s. 231. 
  5. ↑ a b c d e f LAMPEITL, Franz. Chováme včely. Ostrava: Blesk, 1995. 173 s. ISBN 80-85606-96-8. Kapitola Včelí produkty, s. 140. 
  6. ↑ a b c d e LAMPEITL, Franz. Chováme včely. Kapitola Včelí produkty, s. 146.
  7. ↑ a b VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelí pastva, s. 198.
  8. ↑ a b c d e f g h i j k l m VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelí pastva, s. 199.
  9. ↑ a b c VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelí pastva, s. 197.
  10. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelí pastva, s. 200.
  11. ↑ a b c d VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelí pastva, s. 201.
  12. ↑ a b LAMPEITL, Franz. Chováme včely. Kapitola Včelí produkty, s. 148.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]