Medovice je hustá lepkavá substance bohatá na cukry vylučovaná stejnokřídlým hmyzem na povrch listů a jehličí, kde se usazuje. Hmyz vytváří medovici ze sladkých šťáv proudících v rostlinách a vylučuje ji řitním otvorem v podobě kapek nebo ji v pravidelných intervalech vystřikuje.
Medovice je někdy nazývána spadek, medná rosa či archaickým českým slovem páď.[1][2]
Medovici sbírají některé druhy ptáků, vosy nebo včely, pro které je po nektaru nejdůležitější složkou potravy. Včely medovici zpracují na tzv. medovicový med.[3][4][5][6] Medovici vyhledávají také mravenci. Pro některé druhy mravenců je medovice natolik důležitá, že chrání mšice před predátory, vysazují je na další rostliny a dokonce pomáhají s přezimováním vajíček. Tento oboustranně výhodný vztah se označuje jako mutualismus. Medovici sbírají i lidé.
Medovice vylučovaná ve větším množství je pro rostlinu škodlivá, protože ucpává dýchací průduchy, vyživuje škodlivé bakterie nebo plísně.
Stejnokřídlý hmyz se živí šťávou z rostlinných pletiv. Bodavě sacím ústním ústrojím napichuje vodivá pletiva rostlin (sítkovice) a aktivně saje šťávu pohyby blanitého hltanu. Jícnem šťáva prochází do filtrační komory hmyzu.[7] Šťáva rostlin obsahuje značné množství sacharidů, ale poměrně málo bílkovin. Přes tenkou blanitou stěnu filtrační komory mohou jednoduché cukry v roztoku procházet do těla hmyzu. Jejich přebytek je vylučován do zadní části střeva. Naproti tomu bílkovinná část rostlinné šťávy přechází do žaludku a střeva hmyzu, kde jsou vstřebány.[7]
Přebytek cukrů z rostlinné šťávy je vylučován jako medovice.
Medovice je tvořena převážně roztokem jednoduchých sacharidů: sacharózou, fruktózou a glukózou.[8][5] Kromě toho obsahuje také menší množství složitějších cukrů, jako je melecitóza,[5] stopy bílkovin a aminokyselin, minerální látky a rostlinná barviva.[8] Čerstvě vyloučená medovice obsahuje asi 80 % vody.[5]
Medovici tvoří většina stejnokřídlého hmyzu, ale jen některé druhy tvoří tolik medovice, že jsou včelařsky významné a jejich medovice může tvořit hlavní snůšku včel. Nejvíce medovice produkují mšice a červci.[9] Nejdůležitějšími producenty medovice jsou puklice smrková a mšice korovnice smrková a korovnice jedlová.[5]
Medovice není jen významným zdrojem snůšky, její velká výhoda spočívá v tom, že je k dispozici v době, kdy je v přírodě jen málo nektarodárných rostlin. V lesních oblastech Česka je jediným hlavním zdrojem snůšky pro včelstva a na medné snůšce se podílí z 50–80 %.[9]
Výskyt medovice není pravidelný, její množství záleží na přemnožení hmyzu, který medovici produkuje. Prvořadí producenti v příznivých letech vyprodukují tolik medovice, že tvoří hlavní snůšku včel. Druhořadí producenti jsou využíváni jen jako podněcovací snůška a na medné produkci se nepodílejí.[9]
Na neprosvětlených mladších porostech smrku ztepilého saje puklice poloskrytá. Medovici tvoří zpravidla od 10. června do začátku července. V Česku je puklice poloskrytá nejvýznamnějším producentem medovice.[8] Naproti tomu na starších stromech a sušších a teplých stanovištích žije puklice smrková, která produkuje medovici zpravidla od 20. května do 15. června.[8]
Medovnice smrková tvoří velké kolonie na letorostech smrku všech věkových tříd. Medovici dává v červnu a v červenci.[8] Medovnice zelenavá napadá dvouleté až čtyřleté větve, medovici poskytuje od června do srpna; ve stejném období tvoří medovici i medovnice nahá, která žije na starších větvích či kmeni.[8] V červnu a červenci je zdrojem medovice i medovnice velká, která žije ve velkých koloniích na kmenech stromů.[8]
Medovnice ojíněná, žijící na starších větvích, produkuje medovici obsahující velké množství melecitózy. Med vytvořený z této medovice krystalizuje již ve včelích plástech. Včely ji sbírají v červnu a v červenci.[8]
Medovnice jedlová je jedním z nejvýznamnějších producentů medovice v Česku.[8] Parazituje na kůře větví jedle bělokoré a v červenci a v srpnu tvoří značné množství medovice.[8] Medovnice dvoupásá poskytuje včelám medovici v podletí.[8]
V porostech borovice je hojná medovnice borová, která tvoří velké množství medovice.[8] O něco vzácnější je medovice krátkobrvá, která dává medovici v červnu a v červenci.[8] Medovnice lesklá poskytuje medovici od května do července.[10]
Starší modříny opadavé hostí na větvích kolonie medovnice černoskvrnné, která patří v Česku mezi nejvýznamnější producenty medovice.[10] Včely ji sbírají od června do srpna.[10]
Medovnice modřínová je hojným druhem žijícím na mladých větvích. Medovici poskytuje od června do srpna.[10] V červnu a červenci tvoří medovici medovnice prýtová.[10]
Zdobnatka dubová je mšice žijící na spodní straně listů dubů. Patří mezi nejvýznamnější producenty medovice na dubech, poskytuje ji v červnu a v červenci.[10]
Hojným druhem je medovnice dubová, která dává medovici od druhé poloviny května až do července.[10] Žije na kůře jednoletých a dvouletých větví dubu. Taktéž hojná puklice dubová tvoří medovici v červnu.[10] Mšička dubová žije na spodní straně listů a medovici produkuje v červnu a v srpnu.[10]
Vzácným producentem je klenutec dubový, který poskytuje medovici v květnu a červnu.[10]
Javory hostí vynikající producenty medovice: brvnatka dvojtvará poskytuje medovici v květnu a červnu, brvnatka javorová dává medovici od jara až do pozdního podzimu.[10]
Zdobnatka lipová tvoří značné množství medovice v době květu lípy a dlouho po jejím odkvětu.[10]
Stromovnice buková žije na výhonech a spodní straně listů buku lesního. Poskytuje dobrou květnovou snůšku medovice.[10] Medovnice buková je poměrně vzácná velká mšice, která dává medovici na konci jara a na začátku léta.[10]
V červnu tvoří mnoho medovice stromovnice červenohnědá, která parazituje na větvích břízy bradavičnaté.[10]
Od června do září poskytuje medovici zdobnatka jilmová, která žije v koloniích na listech jilmu.[11] Na jilmu se živí také mera jilmová. Je to jediná mera, která má při přemnožení hospodářský význam jako producent medovice.[11] Na kůře vrb žije medovnice vrbová.[10]
Včely medovici sbírají buď přímo od zadečku producentů, nebo sbírají povlak medovice z listů či jehličí v ranních hodinách, kdy ještě není zaschlý.[5] Dobrá medovicová snůška je však závislá na značném rozmnožení jejích producentů.
Množení producentů podporuje teplota v rozmezí 18–30 °C, přiměřená vlhkost i mírné srážky, které podporují růst hostitelských rostlin.[11]
Naopak predátory mšic a červců jsou slunéčka včetně larev a jiní draví brouci, larvy pestřenek, zlatooček, denivek a dlouhošíjek. Protože množení nepřátel má určité zpoždění, málokdy se projeví okamžitě. Kvůli rozmnožení predátorů a parazitů se však nikdy neopakují dva dobré medovicové roky za sebou.[11]
Lesní med může být medem smíšeným, z květové i medovicové snůšky. Jedná se například o med z medovice ze smrků smíchaný s nektarem z kvetoucích malin.[6] Medovicový med je jednodruhový, z jednoho určitého druhu snůšky.[6]
Medovicový med má kořenitou vůni a harmonickou chuť. Rostlinná barviva mu dodávají tmavou barvu. Obsahuje větší množství minerálů. Smrkový med je světle hnědý až tmavohnědý, jedlový je tmavě zelený až černý.[6] Jedlové medy neobsahují téměř žádný pyl.[6]
Obvykle krystalizuje pomalu a vytváří hrubé krystaly, které se usazují na dně nádoby.[4] Tuhne několik týdnů nebo měsíců.[12] Výjimkou je med obsahující množství melecitózy. V modřínovém medu může být melecitózy až 38 %, v menším množství je zastoupena i v medu smrkovém.[12] Takový med často krystalizuje už v plástech.