Medzev
| Medzev | |
|---|---|
 Kostel Narození Panny Marie | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°41′59″ s. š., 20°53′6″ v. d. |
| Nadmořská výška | 313 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Košický |
| Okres | Košice-okolí |
| Tradiční region | Abov |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 31,861 km² |
| Počet obyvatel | 4 382 (31. 12. 2015) |
| Hustota zalidnění | 137,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Radoslav Gedeon |
| Vznik | 1359 |
| Oficiální web | www |
| mesto | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Medzev Štóska 6 044 25 Medzev |
| Telefonní předvolba | 055 |
| PSČ | 044 25 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | KS |
| NUTS | 521671 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Medzev (německy Metzenseifen, maďarsky Mecenzéf) je město na východním Slovensku, v Košickém kraji.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Medzev se nachází na řece Bodva pod pohořím Volovské vrchy (Slovenské rudohoří), vzdušnou čarou jen asi 24 km západně od Košic. Město se skládá z částí Vyšný Medzev a Nižný Medzev. Původně byly tyto části samostatnými slovenskými horními městy. Pouhých 1,5 km směrem na jih od městské zástavby probíhá hranice Národního parku Slovenský kras.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Centrum hornictví a kovářství
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o osídlení oblasti Medzeva pochází z roku 1272, jednalo se o záznam o nepovoleném užití lesa obyvateli hornické osady. Z roku 1366 se zachovala listina o povolení výstavby tří vodních kovářských hamrů. V 19. století měl medzevský region nejvyšší koncentraci kovářského řemesla na světě. Například v roce 1842 v okolí Medzeva na řece Bodvě a na jejích přítocích pracovalo 109 vodních hamrů s celkovým počtem 198 výhní.[1] Kovářské výrobky z Medzeva (rýče, lopaty motyky a další nářadí) byly proslulé nejen po celém Slovensku, ale i v zahraničí.[2]
Němečtí kolonisté
[editovat | editovat zdroj]Oblast byla od 13. století osídlována německými kolonisty, kteří sem přicházeli z nejvzdálenějšího severozápadu Německa, z Flámska a Brabantu. Tito obyvatelé Medzeva hovořili specifickým německým dialektem, tzv. mantáčtinou, jež se v této oblasti udržela jako živý jazyk až do 21. století.[3]
Přesto, že Medzev je tradičně považovaný za „hlavní město Němců na Slovensku“, počet obyvatel německé národnosti zde klesá.[1] Zatímco v roce 1991 představovali Němci 17,26 % obyvatel Medzeva, o čtvrtstoletí později z celkového počtu téměř 4 400 obyvatel tvořili občané, hlásící se k německé národnosti, jen necelé čtyři stovky (pro srovnání – v roce 1930 bylo německé národnosti 77,72 % obyvatel Medzeva).
Po roce 1989 však došlo k poklesu i u počtu obyvatel romské národnosti. V roce 1991 tvořili Romové, vesměs obyvatelé místní romské osady, 9,4 % obyvatel Medzeva, v roce 2011 již jen pouhých 1,81 %. Počet obyvatel slovenské národnosti se stabilně pohyboval okolo 70 %.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]V Medzevu se narodil bývalý slovenský prezident Rudolf Schuster,[4][rozpor] komunistický politik Alois Indra a fotbalista Jaroslav Pollák.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Hamr Medzev – pobočka Slovenského technického muzea v Košicích, nachází se v centru Medzeva.[5]
- Hamr v Šugovské dolině – zachovalý hamr, technické muzeum, součást národní kulturní památky v Šugovské dolině.[2]
- Hamr Bröstl – nachází se v údolí Goldseifen, jediný hamr, který zůstal ve vlastnictví tradiční hamernické rodiny, jejíž příslušníci zde dodnes vykonávají hamernické řemeslo.[3]
- Morový sloup Panny Marie Immaculaty – barokní morový sloup z poloviny 18. století, stojí na Mariánském náměstí v centru Medzeva.[2]
- Muzeum kinematografie – v roce 2007 bylo v Medzevu za účasti bývalého slovenského prezidenta otevřeno Múzeum kinematografie rodiny Schusterovej.[6]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]- Železniční trať Moldava nad Bodvou – Medzev (trať č. 168)
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b FORBAT, Kristina. Medzev - návšteva u Mantákov [online]. 2013-04-12 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c Zaujímavosti [online]. Medzev: Město Medzev [cit. 2016-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-08. (slovensky)
- ↑ a b PEŇÁS, Jiří. Medzev aneb Mantáci a podivný ujo. lidovky.cz [online]. 2013-08-29 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Medzev [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Hámor v Medzeve [online]. [cit. 2024-05-22]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Múzeum kinematografie rodiny Schusterovej [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-08.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Medzev na Wikimedia Commons
