Megali idea (řecky Velká myšlenka, též Velké Řecko) je politická koncepce sjednocení všech Řeků do jediného státu. Jeho území zahrnuje jižní část Balkánského poloostrova, ostrovy v Egejském moři, západní část Malé Asie - Iónii a černomořské pobřeží (Pontus). Hlavním městem měla být Konstantinopol jako symbol návaznosti na Byzantskou říši. Zřejmě nejvýznamnějším zastáncem ideálu byl Eleftherios Venizelos.
Roku 1822 byla během vítězné Řecké osvobozenecké války vyhlášena První Helénská republika. Ta však zahrnovala pouze Peloponéský poloostrov, Attiku a Kyklady. Většina Řeků se tak stále nacházela mimo území řeckého státu (v té době dokonce žilo mnohem více Řeků mimo Řecko než v něm). Přirozeně tak vznikaly tendence vytvořit národní stát, který by zahrnoval všechna Řeky osídlená území. K formování samotné Megali idea dochází během Balkánských válek.
Do roku 1914 se Řekům do svého státu podařilo začlenit část Makedonie a Thrákie, Krétu a Samos. Po první světové válce řecká armáda na základě Sèvreské smlouvy zabrala západní pobřeží Malé Asie (Lýdie), ale v roce 1922 Mustafa Kemal Atatürk oblast obsadil. Následně byla oblast tureckými vojsky vypleněna. Její centrum, město Smyrna, zčásti lehlo popelem, část řeckého obyvatelstva byla vyvražděna a zbytek uprchl do Řecka. Řecké osídlení Smyrny, které do té doby čítalo na 200 tisíc osob, tak zaniklo.
S ideologií „Velkého Řecka“ dnes sympatizují řečtí nacionalisté, ale i neonacisté a neofašisté. K myšlence se rovněž hlásí řecká krajně pravicová strana Zlatý úsvit.