![]() | |
---|---|
![]() Jednotlivé druhy rodu Megaloceros | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
Podřád | přežvýkaví (Ruminantia) |
Čeleď | jelenovití (Cervidae) |
Rod | Megaloceros |
Binomické jméno | |
Megaloceros | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Megaloceros (z řečtiny μεγαλος-megalos-obrovský, κερας-keras-roh) byl rod velkých jelenovitých kopytníků, jehož zástupci žili od svrchního pliocénu do svrchního pleistocénu (některé druhy až do holocénu) v Eurasii. Většina druhů tohoto rodu byli velcí býložravci. Největší z nich byl Megaloceros giganteus, neboli irský los nebo také "veledaněk".
Většina členů tohoto rodu byla velká zvířata, vyšší než dva metry v kohoutku. Rozpětí paroží největších jedinců činilo kolem 3,7 metru.[1] Žili převážně v otevřených lesích, stepích či na tundře. Druhy žijící na ostrovech ve Středozemním moři byly mnohem menší, a to v důsledku ostrovního nanismu. Candiacervus, což byl podrod rodu Megaloceros, který žil na Krétě, byl vysoký v kohoutku pouhých 65 cm. Nejbližším žijícím příbuzným Megalocera je daněk.[2]