Megatherium

Jak číst taxoboxMegatherium
Stratigrafický výskyt: Raný pliocén-raný holocén, před 5 miliony-10(možná i 8) tisíci let
alternativní popis obrázku chybí
kostra druhu Megatherium americanum
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Nadřádchudozubí (Xenarthra)
Řádlenochodi (Folivora)
ČeleďMegatheriidae
RodMegatherium
Cuvier, 1796
Areál rozšíření
Druhy
  • Megatherium americanum
  • Megatherium altiplanicum
  • Megatherium tarijense
  • Megatherium medinae
  • Megatherium istilarti
  • Megatherium parodii
  • Megatherium sundti
  • Megatherium gallardoi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Megatherium (z řečtiny Mega-velký a Therion-zvíře) je vyhynulý rod obrovského pozemního lenochoda. Žil od období pliocénu do konce pleistocénu v Jižní Americe a Střední Americe, než byl zcela vyhuben.[1] Dosahoval zhruba rozměrů (hmotnosti) dnešního slona, jeho hmotnost se pohybovala v rozmezí 4 až 6 tun.

Obří lenochod pojídal listy stromů, za kterými se natahoval opřený o zadní část těla. Výzkumy prokázaly, že nebyl všežravý, ale šlo o výlučného býložravce.[2] Měl neobyčejně dlouhé drápy.

Jeho fosilní pozůstatky byly poprvé objeveny již v roce 1788 v Argentině, přibližně sto kilometrů od Buenos Aires.

Rekonstrukce vzezření megatéria

Žil možná ještě kolem roku 8000 př. n. l. (před deseti tisíci lety), datum jeho přesného vyhynutí ale není známé.[3] Objevy fosilních stop z Nového Mexika dokazují, že tito obří savci byli loveni pravěkým člověkem.[4]

V populární kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Megatherium se objevuje v několika dokumentárních trikových filmech, např. Putování s pravěkými zvířaty. Je zde vyobrazen jako býložravec, který se občas oportunisticky přiživí i na čerstvých mršinách.

S obřím lenochodem se opakovaně setkává hrdina románu Ludvíka Součka Bohové Atlantidy.

  1. YIRKA, Bob. Study suggests giant sloth did not make it to Holocene. phys.org [online]. 2019-03-07 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Senckenberg Research Institute; Natural History Museum. The giant sloth megatherium was a vegetarian. phys.org [online]. 2017-04-18 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Fiedal, Stuart (2009). "Sudden Deaths: The Chronology of Terminal Pleistocene Megafaunal Extinction". In Haynes, Gary (ed.). American Megafaunal Extinctions at the End of the Pleistocene. Vertebrate Paleobiology and Paleoanthropology. Springer. str. 21–37. doi:10.1007/978-1-4020-8793-6_2. ISBN 978-1-4020-8792-9.
  4. SWITEK, Brian. Is This Going to Be a Stand-Up Fight, Sir, or Another Sloth Hunt?. scientificamerican.com [online]. 2018-05-18 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]