Melchior Hatzfeld
| Melchior Hatzfeld | |
|---|---|
 Melchior von Hatzfeld | |
| Narození | 20. října 1593 Crottorfský zámek |
| Úmrtí | 9. ledna 1658 (ve věku 64 let) Powidzko |
| Příbuzní | Heřman z Hatzfeldtu (sourozenec) |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | polní maršál |
| Doba služby | 1620 – 1646 1657 – 1658 |
| Sloužil | .svg){kind=small} Svatá říše římská |
| Války | |
 multimediální obsah na Commons | |
Melchior, hrabě z Gleichenu a Hatzfeldu (20. října 1593, Westerwald – 9. ledna 1658, Powidzko) byl císařský polní maršál, který bojoval za třicetileté války pod Albrechtem z Valdštejna a Matyášem Gallasem.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl druhým z pěti synů Sebastiana von Hatzfeld a Lucie von Sickingen. Jeho mladší bratr Franz von Hatzfeld byl biskupem ve Würzburgu. V roce 1620 vstoupil do císařské armády pod velením Valdštejna, kde v roce 1632 získal hodnost plukovníka, v roce 1633 polního podmaršálka a nakonec polního maršála v roce 1635.
Po Valdštejnově vraždě v únoru 1634 se dostal pod velení Matyáše Gallase. 4. října 1636 utrpěl porážku od Švédů vedených Johanem Banérem v bitvě u Wittstocku.
O dva roky později zvítězil v bitvě u Vlotho a svoje úspěchy potvrdil v roce 1641 během obléhání Dorstenu. 6. března 1645 byl Švédy zajat po drtivé porážce u Jankova, ale brzy nato byl propuštěn. V roce 1646 odešel z armády, ale v roce 1657 byl znovu povolán do služby jako Generalfeldmarschall, aby podpořil polského krále v čele šestnáctitisícové armády proti švédskému králi Karlu X. Gustavovi. 30. srpna téhož roku dobyl Krakov.
Zemřel několik měsíců po návratu domů. Jeho tělo bylo pohřbeno v polských Prusicích a jeho srdce ve Weikersheimu. Obě hrobky byly postaveny Achillem Kernem (1607–1691).
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Melchior von Hatzfeld na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Melchior z Hatzfeldu na Wikimedia Commons
