Melchior Hatzfeld | |
---|---|
Melchior von Hatzfeld | |
Narození | 20. října 1593 Crottorfský zámek |
Úmrtí | 9. ledna 1658 (ve věku 64 let) Powidzko |
Příbuzní | Heřman z Hatzfeldtu (sourozenec) |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | polní maršál |
Doba služby | 1620 – 1646 1657 – 1658 |
Sloužil | Svatá říše římská |
Války | |
multimediální obsah na Commons |
Melchior, hrabě z Gleichenu a Hatzfeldu (20. října 1593, Westerwald – 9. ledna 1658, Powidzko) byl císařský polní maršál, který bojoval za třicetileté války pod Albrechtem z Valdštejna a Matyášem Gallasem.
Byl druhým z pěti synů Sebastiana von Hatzfeld a Lucie von Sickingen. Jeho mladší bratr Franz von Hatzfeld byl biskupem ve Würzburgu. V roce 1620 vstoupil do císařské armády pod velením Valdštejna, kde v roce 1632 získal hodnost plukovníka, v roce 1633 polního podmaršálka a nakonec polního maršála v roce 1635.
Po Valdštejnově vraždě v únoru 1634 se dostal pod velení Matyáše Gallase. 4. října 1636 utrpěl porážku od Švédů vedených Johanem Banérem v bitvě u Wittstocku.
O dva roky později zvítězil v bitvě u Vlotho a svoje úspěchy potvrdil v roce 1641 během obléhání Dorstenu. 6. března 1645 byl Švédy zajat po drtivé porážce u Jankova, ale brzy nato byl propuštěn. V roce 1646 odešel z armády, ale v roce 1657 byl znovu povolán do služby jako Generalfeldmarschall, aby podpořil polského krále v čele šestnáctitisícové armády proti švédskému králi Karlu X. Gustavovi. 30. srpna téhož roku dobyl Krakov.
Zemřel několik měsíců po návratu domů. Jeho tělo bylo pohřbeno v polských Prusicích a jeho srdce ve Weikersheimu. Obě hrobky byly postaveny Achillem Kernem (1607–1691).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Melchior von Hatzfeld na anglické Wikipedii.