Micha Josef Bin Gorion | |
---|---|
Narození | 19.jul. / 31. srpna 1865greg. Medžybiž |
Úmrtí | 18. listopadu 1921 (ve věku 56 let) Berlín |
Místo pohřbení | Jüdischer Friedhof Berlin-Weißensee |
Povolání | spisovatel, novinář, filozof a esejista |
Významná díla | Q106312660 |
Děti | Emanuel Bin Gorion |
Příbuzní | Iddo Bin-Gorion (vnuk) |
Vlivy | Friedrich Nietzsche |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Micha Josef Bin Gorion (7. srpna 1865 Medžybiž – 18. listopadu 1921 Berlín), rodným příjmením Berdyczewski, přepisováno též jako Berdichevsky, byl židovský filosof, spisovatel a esejista.[1]
Vyrůstal v podolském městečku Dubova, kde jeho otec působil v místní chasidské komunitě jako rabín. Svá talmudická studia absolvoval v běloruském Voložinu, kde se seznámil se základy haskaly. Náboženské vzdělání jej však příliš neuspokojovalo, zato ho stále víc lákala touha po sekulárním vzdělání. V roce 1890 proto odcestoval do Vratislavi, kde začal na tamější univerzitě studovat filosofii.
Část studií absolvoval v Berlíně. Tam se později seznámil i se svou budoucí ženou Ráchel, s níž po svatbě v roce 1902 žil ve Vratislavi až do roku 1911. V tom období začala i jeho spisovatelská kariéra, v níž ho jeho žena podporovala i finančně. V roce 1911 se přestěhovali do Berlína.
Bin Gorion literárně tvořil ve třech jazycích: hebrejštině, jidiš a němčině. Zabýval se ideovými konflikty mezi moderními názory své doby a tradičním pohledem judaismu. Zkoumal židovské legendy, psal eseje týkající se judaismu a křesťanství, pořídil podrobné zápisy o životě ve štetlech své doby. Filosoficky ho ovlivňovaly především Schopenhauerovy a Nietzcheho názory.
Za jeho nejdůležitější literární počiny jsou považovány především tyto dva spisy: