Michael Porter | |
---|---|
Michael Porter (2013) | |
Narození | 30. května 1947 (77 let) Ann Arbor |
Alma mater | Princetonská univerzita Harvardova obchodní škola Harvardova univerzita |
Povolání | ekonom, strojní inženýr, letecký inženýr a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Harvardova obchodní škola |
Ocenění | Honorary Doctor of Stockholm University of Economics (1989) Adam Smith Award (1996) Kříž svatého Jiří (1998) čestný doktor Islandské univerzity (2006) honorary degree of HEC Paris |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michael Eugene Porter (* 23. května 1947) je americký ekonom, profesor Harvard Business School.
Michael Porter je zakladatel jedné z nejznámějších strategií, každý student dokáže vyjmenovat všech pět sil jeho modelu konkurenceschopnosti. Patří mezi nejmladší profesory Harvardovy univerzity. Lze ho zařadit mezi guru marketingu především díky publikování vědeckých prací o strategii.
Jedním ze základních požadavků studia spjatého se strategií firem je znalost Michaela Portera a jeho děl. Jeho tituly zahrnují: Competitive Strategy: Techniques for Analysing Industries and Competitors (1980); Competitive Advantage: Creating and Sustaining superior Performance (1985); Competitive Advantage of Nations. Porter stejně tak publikoval velké množství článků v Harvard Business Review. Jeho knihy patří mezi základní zdroje elitních manažerů, jimž se vyjímají v knihovnách. Stejně tak jsou velmi prospěšné pro studenty, politiky nebo vědecké pracovníky. V minulosti byl pověřen Úřadem pro obchod a průmysl DTI a Výborem pro ekonomický a sociální výzkum aby určil, co má za následek zaostávání produktivity ve Spojeném království.
Porter se stal slavným nejen díky myšlence o konkurenceschopnosti firem, ale také o tom jak získat konkurenční výhodu, jelikož klíčovým aspektem marketingu je právě konkurence. Jeho knihu Competitive Strategy: Techniques for Analyzing Industriews and Competitors Harvardova univerzita označila za průkopníka v oblasti konkurence a strategie kooperace.
Podle knižní publikace Mickethwaita a Wooldridge se o Porterovi říká:
Porterova práce nepodala sama o sobě ještě jednoznačné závěry, ale pod jeho seznamy a příklady je pravděpodobně ukryta jednoduchá zpráva. V podstatě strategie skutečně pojednává o výběru mezi dvěma různými způsoby soutěžení. Jednou z možností je diferenciace trhu, který soutěží na základě hodnoty přidané zákazníkům, takže lidé zaplatí příplatek na pokrytí vyšších nákladů. Další možností je vedoucí postavení na trhu na základě nákladů a nabízení výrobků nebo služeb při nejnižších nákladech. I když kvalita a služba nejsou nikdy irelevantní, snížení nákladů je hlavním záměrem druhého typu organizace a naopak. Porterovy údaje ukazují, že lepší výsledky mají firmy s jasnou strategií, kterou provádějí lépe než ty firmy, kterým jasná strategie chybí, nebo které vědomě zkoušely jít oběma cestami (to je; šly cestou ceny a kvalit).
Každá společnost je primárně na trhu za účelem dosažení zisku. Výzkum a vývoj napomáhá rozšiřovat dimenzi působení firem. Z toho důvodu je důležité zkoumat svou konkurenci, která by mohla být naší potenciální hrozbou. Na základě analýzy následujících faktorů je společnost schopna vzájemně proti svým konkurentům soupeřit:
Společnost musí vědět, do jaké míry jsou tyto faktory schopny ovlivnit její činnost a existenci.
Porterův hodnotový řetězec nám udává soubor hodnot pro zákazníky z hlediska konkurenční výhody. Hodnotový řetězec je analýzou toho, jak mohou klíčové činnosti mít vliv na náklady ve smyslu jejich redukce, a také jaký mohou mít vliv na zlepšení diferenciace produktu. Hodnotový řetězec je rozdělen do dvou sektorů činností:
1. Primární činnosti - tyto činnosti přímo souvisí s hlavním předmětem podnikání.
2. Podpůrné činnosti - tyto činnosti slouží jako podpora primárních činností.
Porter tvrdí, že existují vnitřní dané příčiny, proč jsou některé národy soutěživější, než ty ostatní a proč jsou některé oblasti průmyslu uvnitř samotných národů více soutěživé než ty ostatní. V rámci této problematiky formuloval Porter schéma , kterému říkáme Porterův diamant.
Ve vytváření pravděpodobné možné míry dosažení úspěchu v globálním měřítku hraje důležitou roli národní domovská podstata organizace, která jakožto domovská základna je zdrojem základních faktorů, které mohou organizace za účelem získání takovýchto výhod dále rozvíjet a rozšiřovat: