Michael Syřan

Michael Syřan
Osobní údaje
Datum narození	1126
Místo narození	Battalgazi (mesto)
Datum úmrtí	14. listopadu 1199 (ve věku 72–73 let)
Místo úmrtí	Monastery of Mor Barsawmo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michael Syřan (také Michael Veliký nebo Michael Syrus nebo Michael starší, aby se odlišil od svého synovce^[1]; zemřel 1199) byl patriarcha syrské pravoslavné církve v letech 1166 až 1199. Dnes je znám především jako autor rozsáhlé tzv. Světové kroniky, kterou napsal v syrském jazyce a která je mimořádně významným historickým pramenem. Dochovala se od něho i některá další díla a fragmenty.^[2]

Život

Život Michaela Syřana zaznamenal Bar Hebraeus. Michael se narodil kolem roku 1126 v Meliténé (dnes Malatya) jako syn kněze Eliáše z rodiny Qindasi. Jeho strýc, mnich Athanasius, se roku 1136 stal biskupem v Anazarbu v Kilikii.^[1]

V té době patřil Michelův domov pod království turkomanské danišmendské dynastie, a když byla tato říše v roce 1142 rozdělena na dvě části, stala se Meliténé hlavním městem jednoho z knížectví. V roce 1178 se stala součástí Rúmského sultanátu. Nedaleko města byl jakobitský klášter Mar Bar Sauma, který byl od 11. století patriarchálním sídlem.

Jako dítě byl dán Michael do služeb kláštera a před třicítkou se stal archimandritou. Řídil různá vylepšení infrastruktury kláštera, která zahrnovala zabezpečení zásobování vodou a posílení obrany proti lupičům. 18. října 1166 byl zvolen patriarchou jakobitské církve (celý titul pravoslavný patriarcha antiochijský) a za přítomnosti dvaceti osmi biskupů vysvěcen.

V roce 1168 podnikl pouť do Jeruzaléma, a poté zůstal rok v Antiochii. Obě města byla v té době součástí latinských křižáckých států a Michael navázal vynikající vztahy s křižáky, zejména s Amaurym de Nesle, latinským patriarchou Jeruzaléma. Po návratu do kláštera Mar Bar Sauma v létě 1169 uspořádal synodu a pokusil se reformovat církev, tehdy poskvrněnou svatokupectvím.

Byzantský císař Manuel I. Komnenos se k němu obrátil, aby vyjednal sjednocení církví. Michael ale Řekům nevěřil. Odmítl jet do Konstantinopole, když ho císař pozval, a dvakrát dokonce odmítl (v letech 1170 a 1172) se setkat s císařským vyslancem Theorianem a namísto toho vyslal své zástupce. Ve třech po sobě jdoucích dopisech císaři odpověděl jednoduchým prohlášením o miafyzitském vyznání jakobitů.^[3]

Kolem roku 1174 musel Michael čelit rebelii skupiny biskupů. Sám byl na jejich popud biskupů dvakrát zatčen, jak píše jednou služebníky prefekta Mardinu a podruhé služebníky emíra Mosulu. Také mniši z Bar Sauma se proti němu v letech 1171 a 1176 bouřili.

Mezi lety 1178 a 1180 znovu pobýval v křižáckých státech, v Antiochii a Jeruzalémě. Byl pozván papežem Alexandrem III., aby se zúčastnil třetího lateránského koncilu, ale odmítl. Zaslal však dopis a na základě informací, které měl, napsal dlouhé pojednání o albigenských.

V roce 1180 se jeho bývalý žák Theodor bar Wahbún nechal nespokojenými biskupy zvolit patriarchou v Amidě pod jménem Jan, čímž začalo schizma, které trvalo třináct let. Michael podnikl rozhodnou akci, unesl antipatriarchu, uvěznil ho v Bar Sauma a formálně ho sesadil. Někteří mniši však Wahbúnovi umožnili útěk, a on uprchl do Damašku a marně se snažil dovolat Saladina. Poté odešel do Jeruzaléma a po pádu města v roce 1187 odešel do Rumkale s arménským katolíkem Řehořem IV., který mu umožnil získat oficiální uznání od prince Lva II. Theodor měl mnoho příznivců a schizma skončilo až do smrti Theodora v létě 1193. Podle Bar Hebraea Theodor psal a mluvil syrsky, řecky, arménsky a arabsky a sepsal prohlášení o svém případu proti Michaelovi v arabštině.^[4]

V roce 1182 přijal Michael v Melitene sultána Kilije Arslana II. a vedl s ním srdečné rozhovory. Zapojil se i do egyptského sporu o svátost smíření a podporoval papeže Marka III. Alexandrijského v exkomunikaci Marka Ibn Kunbara.

Michael zemřel v klášteře Bar Sauma dne 7. listopadu 1199 ve věku sedmdesáti dvou let poté, co byl patriarchou 33 let. Jeho synovec Michael mladší se stal antipatriarchou v Melitene od roku 1199 do roku 1215, v opozici vůči Atanášovi IX. a pak Janu XIV.^[1]

Dílo

Michael byl plodný autor. Napsal díla o liturgii, o nauce syrské pravoslavné církve a o kanonickém právu. Dochovala se také četná kázání, většinou nepublikovaná. Nejznámější je však Světová kronika, nejdelší a nejbohatší dochovaná kronika v syrském jazyce.^[5]

Arménský rukopis překladu Světové kroniky z roku 1432

Tato kronika popisuje dobu od stvoření až po Michaelovu vlastní epochu. Využívá starší církevní dějiny, některé z nich nyní ztracené; například jeho zpráva o období pozdní antiky se opírá hlavně o Dionýsia z Tel Mahre. Zahrnuje i verzi Testimonium flavianum.^[6]

Kronika se dochovala v jediném rukopise napsaném roku 1598,^[7] dnes uchovávaném v Aleppu. Ten je kopií staršího rukopisu, opsaného z Michaelova vlastního autografu. Poprvé ji vydal ve čtyřech svazcích (1899–1910) včetně francouzského překladu francouzský učenec Jean-Baptiste Chabot na základě opisu z roku 1888. Dnes je originál dostupný i digitálně na vHMML Reading Room.

Kronika obsahuje cenné historické údaje o křesťanských komunitách na Blízkém východě a jejich vztazích s ostatními skupinami v regionu. Obsahuje také údaje o místní kultuře, jazycích a různých národech.^[8][9]

Existuje také zkrácený arménský překlad kroniky, jehož francouzský překlad vydal Victor Langlois v roce 1868. Ten jediný obsahuje původní předmluvu díla. Existuje také další ještě kratší arménská verze.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael the Syrian na anglické Wikipedii.

1. Wright 1894, s. 250.
2. Weltecke 2011, s. 287-290.
3. Wright 1894, s. 252.
4. Wright 1894, s. 254.
5. Witakowski 2011, s. 199-203.
6. Weltecke 2000, s. 173–202.
7. Harrak 2019, s. XIII.
8. Morony 2005, s. 1–33.
9. Debié 2009, s. 93–114.

Literatura

• BAR-ABRAHEM, Abdulmesih. Patriarch Michael the Great: Beyond his World Chronicle. Journal of Assyrian Academic Studies. 1998, s. 33–45. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 April 2003. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• BCHEIRY, Iskandar. A List of the Syrian Orthodox Patriarchs between 16th and 18th Century: A Historical Supplement to Michael the Syrian's Chronicle in a MS. of Sadad. Parole de l'Orient. 2004, s. 211–261. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• BROCK, Sebastian P. Syriac Historical Writing: A Survey of the Main Sources. Journal of the Iraq Academy: Syriac Corporation. 1980, s. 1–30. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• BROCK, Sebastian P. Studies in Syriac Christianity: History, Literature, and Theology. Aldershot: Variorum, 1992. Dostupné online. ISBN 9780860783053. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• BROCK, Sebastian P. Syriac Studies: A Classified Bibliography, 1960-1990. Kaslik: Parole de l'Orient, 1996. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• BROCK, Sebastian P. A Brief Outline of Syriac Literature. Kottayam: St. Ephrem Ecumenical Research Institute, 1997. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• BROCK, Sebastian P. Fire from Heaven: Studies in Syriac Theology and Liturgy. Aldershot: Ashgate, 2006. Dostupné online. ISBN 9780754659082. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• CHABOT, Jean-Baptiste. La Chronique de Michel le Syrien. Comptes rendus des séances de l'Académie des Inscriptions et Belles-Lettres. 1899a, s. 476–484. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• CHABOT, Jean-Baptiste. Chronique de Michel le Syrien, patriarche jacobite d'Antioche (1166–1199). Paris: Ernest Leroux, 1899b. Dostupné online. ISBN 9785881102456. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• CHABOT, Jean-Baptiste. Chronique de Michel le Syrien, patriarche jacobite d'Antioche (1166–1199). Paris: Ernest Leroux, 1901. Dostupné online. ISBN 9785881814632. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• CHABOT, Jean-Baptiste. Chronique de Michel le Syrien, patriarche jacobite d'Antioche (1166–1199). Paris: Ernest Leroux, 1905. Dostupné online. ISBN 9785884196919. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• CHABOT, Jean-Baptiste. Chronique de Michel le Syrien, patriarche jacobite d'Antioche (1166–1199). Paris: Ernest Leroux, 1910. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• CHABOT, Jean-Baptiste. Chronique de Michel le Syrien, patriarche jacobite d'Antioche (1166–1199). Paris: Ernest Leroux, 1924. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• DEBIÉ, Muriel. Syriac Historiography and Identity Formation. Church History and Religious Culture. 2009, s. 93–114. Dostupné online. DOI 10.1163/187124109X408014. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• DEBIÉ, Muriel; TAYLOR, David G. K. The Oxford History of Historical Writing. Oxford: Oxford University Press, 2012. ISBN 978-0-19-923642-8. Kapitola Syriac and Syro-Arabic Historical Writing, c. 500-c. 1400, s. 155–179. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• GINKEL, Jan J. van. Symposium Syriacum VII. Roma: Pontificio Istituto Orientale, 1998. ISBN 9788872103197. Kapitola Making History: Michael the Syrian and his Sixth-Century Sources, s. 351–358. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• GINKEL, Jan J. van. Michael the Syrian and his Sources: Reflections on the Methodology of Michael the Great as a Historiographer and its Implications for Modern Historians. Journal of the Canadian Society for Syriac Studies. 2006, s. 53–60. Dostupné online. DOI 10.31826/jcsss-2009-060107. S2CID 212688456. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• GINKEL, Jan J. van. Aramaic Brothers or Heretics: The Image of the East Syrians in the Chronography of Michael the Great (d. 1199). The Harp. 2008, s. 359–368. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• GINKEL, Jan J. van. The Syriac Renaissance. Leuven: Peeters Publishers, 2010. Kapitola A Man Is Not an Island: Reflections of the Historiography of the Early Syriac Renaissance in Michael the Great, s. 113–121. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• The Chronicle of Michael the Great (The Edessa-Aleppo Syriac Codex): Books XV–XXI, from the Year 1050 to 1195 AD. Redakce Harrak Amir. Piscataway, NJ: Gorgias Press, 2019. Dostupné online. ISBN 9781463240318. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Gregorios Y. Ibrahim (ed.), Text and Translations of the Chronicle of Michael the Great. The Edessa-Aleppo Syriac Codex of the Chronicle of Michael the Great, Vol. 1, Piscataway, NJ: Gorgias Press (2009).
• MORONY, Michael G. Michael the Syrian as a Source for Economic History. Hugoye: Journal of Syriac Studies. 2000, s. 141–172. Dostupné online. DOI 10.31826/hug-2010-030111. S2CID 212689089. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• MORONY, Michael G. Redefining Christian Identity: Cultural Interaction in the Middle East Since the Rise of Islam. Leuven: Peeters Publishers, 2005. ISBN 9789042914186. Kapitola History and Identity in the Syrian Churches, s. 1–33. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• RELLER, Jobst. Syriac in its Multi-Cultural Context. Leuven: Peeters Publishers, 2017. ISBN 9789042931640. Kapitola Patriarch Michael the Syrian’s Views on Islam in the Context of Syriac Historiography and Philosophy, s. 187–207. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• ROMPAY, Lucas van. After Bardaisan: Studies on Continuity and Change in Syriac Christianity. Louvain: Peeters Publishers, 1999. ISBN 9789042907355. Kapitola Jacob of Edessa and the Early History of Edessa, s. 269–285. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• SCHMIDT, Andrea B. The Armenian Versions I and II of Michael the Syrian. Hugoye: Journal of Syriac Studies. 2013, s. 93–128. Dostupné online. DOI 10.31826/hug-2014-160105. S2CID 212688681. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• TARZI, Joseph. Edessa in the Era of Patriarch Michael The Syrian. Hugoye: Journal of Syriac Studies. 2000, s. 203–221. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WELTECKE, Dorothea. The World Chronicle by Patriarch Michael the Great (1126-1199): Some Reflections. Journal of Assyrian Academic Studies. 1997, s. 6–29. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 June 2003. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WELTECKE, Dorothea. Originality and Function of Formal Structures in the Chronicle of Michael The Great. Hugoye: Journal of Syriac Studies. 2000, s. 173–202. Dostupné online. DOI 10.31826/hug-2010-030112. S2CID 212688330. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WELTECKE, Dorothea. Michael the Syrian and Syriac Orthodox Identity. Church History and Religious Culture. 2009, s. 115–125. Dostupné online. DOI 10.1163/187124109X408023. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WELTECKE, Dorothea. Gorgias Encyclopedic Dictionary of the Syriac Heritage. Piscataway, NJ: Gorgias Press, 2011. Kapitola Michael I Rabo, s. 287–290. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WITAKOWSKI, Witold. Gorgias Encyclopedic Dictionary of the Syriac Heritage. Piscataway, NJ: Gorgias Press, 2011. Kapitola Historiography, Syriac, s. 199–203. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WRIGHT, William. A Short History of Syriac Literature. London: Adam and Charles Black, 1894. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Je zde použita šablona {{Refend}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Autoritní data	BNF: cb10712363s (data) CiNii: DA18041802 GND: 102840199 ISNI: 0000 0000 7983 5481 LCCN: nr97007289 NLG: 167612 NLI: 987007602396705171 NTA: 105157228 PLWABN: 9811249544405606 SUDOC: 074163345 VcBA: 495/180476 VIAF: 12704144 WorldCat Entities: E39PBJgxkw6jK6h6Pw94qgCG73

Portály: Křesťanství | Lidé