Michail Posochin | |
---|---|
Narození | 30. listopadujul. / 13. prosince 1910greg. Tomsk |
Úmrtí | 22. ledna 1989 (ve věku 78 let) Moskva |
Místo pohřbení | Vagaňkovský hřbitov |
Alma mater | Moskevský architektonický institut |
Povolání | architekt, urbanista a politik |
Významná díla | Nový Arbat Státní kremelský palác Kudrinskaya Square Building |
Ocenění | Stalinova cena Leninova cena medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 Lidový architekt SSSR jubilejní medaile 40 let vítězství ve velké vlastenecké válce 1941–1945 Pamětní medaile 800. výročí Moskvy Řád čestného odznaku … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michail Vasiljevič Posochin (rusky Михаи́л Васи́льевич Посо́хин, 30. listopadujul./ 13. prosince 1910greg. Tomsk – 22. ledna 1989 Moskva) byl ruský architekt, vedoucí představitel poválečného sovětského modernismu.
Studoval na Tomské polytechnické univerzitě, začínal jako jevištní výtvarník a inženýr metalurgického kombinátu v Novokuzněcku. Roku 1935 dokončil Moskevský architektonický institut, kde byl jeho pedagogem Alexej Ščusev. Jeho první projekty se nesly v duchu socialistického realismu, jako adaptace Apraksinova domu na sídlo generálního štábu Rudé armády, později si pod zahraničními vlivy vytvořil modernější a méně dekorativní styl.[1] Využíval metodu stavby z rozměrných betonových prefabrikátů, zvanou Plattenbau. Posochinovými nejbližšími spolupracovníky byli Ašot Mndojanc a Boris Tchor.
K jeho významným stavbám patří Státní kremelský palác, moskevské kino Okťabr a Dům na Kudrinském náměstí, který je jedním ze sedmi Stalinových mrakodrapů. Vytvořil urbanistickou koncepci sídliště Chorošovo-Mňovniki a řídil výstavbu moderního bulváru Nový Arbat včetně dominantního sídla Rady vzájemné hospodářské pomoci v podobě otevřené knihy.[2] Podílel se také na rekonstrukci Divadla Ermitáž. Navrhl sovětské pavilony pro Světovou výstavu 1967 a 1970, budovu sovětské ambasády v USA a Olympijský stadion v Moskvě.[3] Jeho vrcholným dílem je obchodní komplex Sovincentr na Krasnopresněnském nábřeží, otevřený roku 1980.
V letech 1960 až 1980 byl hlavním architektem města Moskvy a v letech 1963 až 1967 vedl architektonické oddělení státního výboru pro výstavbu Gosstroj.[4] Byl také poslancem nejvyššího sovětu a delegátem čtyř sjezdů KSSS. Byl jmenován lidovým architektem SSSR, stal se členem Akademie umění SSSR a byl mu udělen Leninův řád, Řád Odznak cti i Státní cena SSSR.
Jeho syn Michail Michailovič Posochin je rovněž architektem.