Mikrotypografie je souhrnné označení pro řadu technik, které mají za cíl zvyšovat estetickou kvalitu sazby a čitelnost textu. Na rozdíl od makrotypografie, která se zabývá vzhledem větších grafických celků, se mikrotypografie věnuje typografickým detailům na úrovni jednotlivých znaků.[1] Má uplatnění především při zarovnání textu do bloku, kdy eliminuje rušivé mezislovní mezery a na obou stranách bloku vytváří optickou hranu.
Existují tyto metody:[2]
- lokální změny šířky sázeného textu
- úpravy šířky znaků a tím ovlivnění mezislovních mezer, v případě arabského písma se tato technika nazývá kašída
- pokročilá (optická) optimalizace mezislovních mezer – adjustment of interword spacing
- úpravy využívající prostrkání (zúžení nebo roztažení znakových mezer) – tracking
- vysunutí interpunkce a částečné přesazení dalších opticky nevýrazných znaků mimo sazební obrazec – protrusion
I když do této skupiny technik nepatří, pozitivní vliv má též zapnutá funkce dělení slov.
Některé aplikace využívající uvedené metody:
- ↑ PECINA, Martin. Knihy a typografie. 3. vyd. Brno: Host, 2017. 350 s. ISBN 978-80-7577-040-0.
- ↑ SCHLICHT, Robert. The microtype package [online]. 2021-03-14 [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. (anglicky)