Milín

Milín
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Příbram
Obec s rozšířenou působností	Příbram (správní obvod)
Okres	Příbram
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°37′55″ s. š., 14°2′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 216 (2024)[1]
Rozloha	24,13 km²[2]
Nadmořská výška	547 m n. m.
PSČ	262 31, 262 63
Počet domů	587 (2021)[3]
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	7
Kontakt
Adresa obecního úřadu	11. května 27 26231 Milín [e-mail]
Starosta	Ing.Vladimír Vojáček
Oficiální web: www.milin.cz
Milín
Další údaje
Kód obce	540757
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milín (německy Milin) je obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 6 km jižně od Příbrami. Žije zde přibližně 2 200^[1] obyvatel.

Historie

Archeologické nálezy dokládají pravěké osídlení. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336.

Jako důležitá silniční křižovatka a železniční překladiště silně poškozena bombardováním v dubnu 1945. Na území obce proběhly poslední bojové operace druhé světové války v Evropě, poslední výstřely padly v jejím okolí v noci z 11. na 12. května 1945.

Obecní správa

Části obce

• Buk (k. ú. Milín)
  • v roce 1939 patřila osada ke dvěma obcím: severní část k obci Konětopy, jižní část k obci Milín^[4]
• Kamenná (k. ú. Kamenná u Příbramě)
  • mezi Milínem a Kamennou leží obec Lazsko, Kamenná je tak exklávou
• Konětopy (k. ú. Konětopy u Příbramě)
  • k Milínu připojeny roku 1976^[5]
• Milín (k. ú. Milín)
• Rtišovice (k. ú. Rtišovice)
  • k Milínu byly připojeny někdy v době integrace obcí^[6]
• Stěžov (k. ú. Stěžov)
  • k Milínu připojen roku 1979^[7]

Součástí obce je také základní sídelní jednotka Slivice. K obci patří také Kojetín, Kotalík, Na Bolině, Na Pelechu, Podrejžský Mlýn, Podstěžovský Mlýn, Stržený Mlýn, U Hadačů a U Podhrobského.

Sousedními obcemi sídla jsou Smolotely, Pečice, Tochovice, Třebsko, Lazsko, Vrančice, Háje, Příbram, Lešetice, Dolní Hbity, Jablonná, Radětice, Ostrov a Višňová.

Milín je bývalý městys.

V minulosti byla k Milínu připojena řada vesnic, z nichž některé se později osamostatnily. Od 1. ledna 1976 do 30. června 1990 byly součástí obce i Lešetice. K 1. lednu 1980 byly k Milínu připojeny vesnice jižně od něj: Mýšlovice, Těchařovice, Vrančice a Životice. Dne 24. listopadu 1990 se obyvatelé Vrančic a Životic rozhodli vytvořit společnou obec Vrančice. K 1. lednu 1992 se k Vrančicím připojily také Mýšlovice.^[8][9] Těchařovice, které leží nejjižněji z těchto čtyř osad, se osamostatnily. V roce 1990 se osamostatnily také Radětice s osadou Palivo, což způsobilo, že se Stěžov stal téměř exklávou Milína. V roce 1992 bylo dohodnuto rozdělení společného katastrálního území Těchařovic, Mýšlovic a Životic na dvě části: k. ú. Těchařovice a k. ú. Mýšlovice. V rámci k. ú. Mýšlovice byla oddělena část náležející osadám Mýšlovice a Životice.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram^[10]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
• 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram^[11]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram^[12]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram^[13]
• 1949 Pražský kraj, okres Příbram^[14]
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Členství ve sdruženích

Milín je členem MAS Podbrdsko, z.s.^[15]

Partnerská města

• Ledro, Itálie, od roku 2008^[16]

Společnost

Rok 1932

V roce 1932 byly v městysi Milín (přísl. Buk, Palivo, 995 obyvatel) evidovány tyto živnosti a obchody:^[17]

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, živnostenské společenstvo, cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Milíně, hospodářské skladištní družstvo, kamenický závod, mlýn, pivovar.
• Služby (výběr): lékař, autodílna, autodoprava, 2 cukráři, 6 hostinců, malíř pokojů, obchod s obuví Baťa, 2 pekaři, pokrývač, sedlář, sklenář, 3 sochaři kamene, Spořitelní a záložní spolek v Milíně, 3 švadleny, tesařský mistr, 3 truhláři, zahradnictví, 2 zámečníci.

V obci Kamenná (přísl. Vojna, Zavržice, 420 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[18] družstvo pro rozvod elektrické energie Lazsko-Kamenná, 3 hostince, kovář, 2 mlýny, obchod s lahvovým pivem, trafika.

Ve vsi Konětopy (přísl. Buk, Jeruzalem, Jesenice, 544 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[19] 6 hostinců, kovář, 2 obchody s lahvovým pivem, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 4 trafiky.

V obci Rtišovice (189 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[20] bednář, 2 cihelny, hostinec, kovář, krejčí, 2 mlýny, 2 pojišťovací jednatelství, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.

V obci Stěžov (214 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[21] družstvo pro rozvod elektrické energie Radětice a Stěžov, 2 hostince, jednatelství, kovář, krejčí, mlýn, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Stěžov, 2 tesařští mistři, trafika.

Pamětihodnosti

• Pseudorománský kostel sv. Václava, ve zdi kostela zasazen symbolický poslední granát, který byl nabit, ale nebyl již vystřelen.
• Nedaleko obce se nachází monumentální pomník poslední bitvy druhé světové války v Evropě z roku 1970, u něj je každoročně pořádána rekonstrukce této poslední bitvy.
• V lokalitě Na Homoli stojí kaple sv. Jana Nepomuckého.
• Severně místní část Slivice s dominantním gotickým kostelem sv. Petra s raně barokní věží.
• Zámek Kamenná – původně renesanční zámek ze 16. století. Dlouhodobá neúdržba vedla k propadu střech a stropů, ze zámku zbývají obvodové zdi.
• Benzínová stanice v Milíně

Osobnosti

Osobnosti, které se zde narodily nebo působily:^[22]

• Dr. Emanuel Bořický (1840–1881), zakladatel české mineralogie a petrografie
• Josef Valenta (1890–1945), řídící učitel a první milínský kronikář
• prof. Bedřich Svatoš (1908–1990), spisovatel

Doprava

Dopravní síť

Okolo obce vede silnice I/4 Praha – Strakonice – Vimperk – Strážný (nově budovaná dálnice D4). Z obce vychází silnice II/174 Milín – Březnice – Bělčice – Lnáře – Kadov – Svéradice – Velký Bor a I/66 Milín – Příbram. Směrem k obci vede také silnice II/604 Dubenec – Bytíz a Mirotice – Předotice. Do obce dále vedou silnice III. třídy.

Autobusová doprava 2024

Autobusovou dopravu v obci Milín zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy, DATA AUTOTRANS a ŠVARCTRANS. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Milín, Milín,sídliště, Milín,škola a Milín,ZOD. Na silnici II/174 směrem do Lazska se nachází zastávka Milín,Nádražní. Ve Slivici je zastávka Milín,Slivice, na území Buku se nacházejí zastávky Milín,Buk a Milín,Buk,křiž. V Kamenné se nachází zastávka Milín,Kamenná, v Konětopech je to Milín,Konětopy a ve Stěžově zastávka Milín,Stěžov. Na silnici I/4 se nacházela zastávka Milín,Rtišovice,rozc., která však byla zrušena. V důsledku toho Rtišovice již nemají žádnou autobusovou zastávku. Obcí procházejí autobusy linek 407, 480, 488, 500, 511, 143103, 370701, 370702, 370703. Linka 407 spojuje Prahu s Milínem, Chraštičkami, Zalužany, Lety, Čimelicemi a Pískem. Linka 480 propojuje Příbram s Lešeticemi, Milínem, Pečicemi, Cetyní, Bohosticemi, Solenicemi, Milešovem, Klučenicemi, Kovářovem a Milevskem. Linka 488 začíná v Příbrami a pokračuje přes Milín, Chraštice, Mirovice, Čimelice a Mirotice až do Písku. Linka 500 propojuje Příbram s Milínem, Raděticemi, Jablonnou, Horními Hbity, Dolními Hbity, Solenicemi, Zduchovicemi, Kamýkem nad Vltavou, Řadovy, Krásnou Horou nad Vltavou a Petrovicemi. Linka 511 zajišťuje spojení také s Lešeticemi a Příbramí. V opačném směru míří do Březnice a projíždí obcemi Milín, Lazsko, Ostrov, Tochovice, Horčápsko, Starosedlský Hrádek, Tušovice, Svojšice, Chraštice, Nestrašovice a dalšími vesnicemi na trase. Autobusová linka 143103 spojuje Prahu, Milín, Mirovice, Blatnou, Horažďovice, Rabí, Sušici, Kašperské Hory, Rejštejn, Modravu a Horskou Kvildu, přičemž obsluhuje i další obce na své trase. Linka 370701 spojuje Prachatice, Husinec, Vlachovo Březí, Volyni, Strakonice, Čimelice a Milín s Prahou, přičemž taktéž obsluhuje další obce na své trase. Linka 370702 spojuje Kvildu se Stachy, Zdíkovem, Vimperkem, Čkyní, Volyní, Strakonicemi, Čimelicemi, Milínem a Prahou, přičemž také obsluhuje další obce na své trase. Poslední linkou je linka 370703, která vyjíždí ze Strážného a pokračuje ve směru Lenora, Volary, Prachatice, Strunkovice nad Blanicí, Bavorov, Vodňany, Protivín, Písek, Čimelice, Milín a Praha, přičemž obsluhuje i další obce na své trase.

Železniční doprava 2024

Územím obce prochází jednokolejná regionální železniční trať 200 Zdice–Protivín, která byla uvedena do provozu v roce 1875. Nedaleko obce se nachází železniční stanice Milín. Zastavují zde osobní vlaky linky S60, provozované společností České dráhy. Tyto vlaky jezdí z Berouna přes Zdice a Příbram a pokračují dále do Březnice, Blatné nebo Strakonic. O víkendech a svátcích během sezóny zastavuje na milínském nádraží také spěšný vlak Českých drah linky T6 s názvem Cyklo Brdy, směřující z Prahy do Blatné. Během letních prázdnin vyjíždí turistický vlak Cyklohráček z Prahy hlavního nádraží a pokračuje přes Dobřichovice, Řevnice, Beroun, Zdice, Příbram, Březnici až do Rožmitálu, odkud se vrací zpět do Prahy.

Nádraží

Turistika

• Cyklistika – Obcí prochází cyklotrasa č. 302 Dolní Líšnice - Smolotely - Milín - Příbram - Hořovice.
• Pěší turistika – Od nádraží Milín vychází turistická trasa Milín - Chraštice - Podholušice.

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Osada Buk Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine., obec Milín
5. Osada Konětopy Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine., obec Milín
6. Osada Rtišovice Archivováno 22. 2. 2015 na Wayback Machine., obec Milín
7. Osada Stěžov Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., obec Milín
8. Historie obce Vrančice, obec Vrančice, 2006 JA Acrus
9. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. 
10. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
11. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
12. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
13. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
14. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
15. Seznam členů MAS k 2.9.2020: [online]. maspodbrdsko.cz [cit. 2021-11-02]. Dostupné online. 
16. Sekce věnovaná partnerství na oficiálním webu města Nového Knína. Archivováno 31. 8. 2008 na Wayback Machine. Kromě toho zpráva o podepsání dohody se nachází na úvodní straně novoknínského městského webu.
17. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 931. (česky a německy)
18. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 529. (česky a německy)
19. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 600. (česky a německy)
20. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1493. (česky a německy)
21. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1603. (česky a německy)
22. Archivovaná kopie. www.milin.cz [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-03. 

Literatura

• BAŠTÝŘ, Jiří, Václav TRANTINA a Jiří VOSTAREK. Milín - 900 let na Zlaté stezce: historie osad na Milínsku (Buk, Kamenná, Konětopy, Rtišovice, Slivice, Stěžov), kultura, sport. Milín: Obecní úřad Milín, 2001.
• TRANTINA, Václav a Rastislav KORENÝ. Stěžov v průběhu staletí. Milín: Obecní úřad Milín, 2008. ISBN 978-80-254-2924-2.
• VOSTAREK, Jiří. Milín - svědectví paměti: historie konce 2. světové války : dokumenty kronik. Poděbrady: Kompakt, 2005.
• VOŠAHLÍK, Arnošt. Tam, kde skončila válka. Příbram: Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2005. ISBN 80-86937-10-0

Externí odkazy

• Milín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce
• Popis Archivováno 8. 4. 2008 na Wayback Machine. - průvodce na prostor-ad.cz

Autoritní data	Biblio: 32bc575a-97d9-448a-8e3d-b50c6596c49f, 363967c7-0bf9-49b0-a638-901ddd1fad90 NKC: ge130017