JUDr. Miroslav Radačovský | |
---|---|
Poslanec Evropského parlamentu | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 25. května 2019 | |
předseda strany Slovenský PATRIOT | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 2021 | |
Předchůdce | strana vznikla |
Stranická příslušnost | |
Členství | Slovenský patriot (od 2021) |
Nestraník | |
v EP | nezařazený |
Narození | 24. září 1953 (71 let) Ľutina Československo |
Národnost | slovenská |
Choť | ženatý |
Děti | dva synové |
Alma mater | Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích |
Profese | právník |
Webová stránka | https://web.archive.org/web/20200203102240/https://miroslavradacovsky.eu/ |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Miroslav Radačovský (* 24. září 1953 Ľutina) je slovenský politik a bývalý soudce, od roku 2019 nezařazený poslanec Evropského parlamentu. Od roku 2021 působí jako předseda politické strany Slovenský patriot, za níž na Slovensku kandiduje jako lídr kandidátky pro volby do Evropského parlamentu 2024.[1]
Mezi lety 1973 až 1978 studoval Právnickou fakultu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích, kde roku 1981 složil rigorózní zkoušku (titul JUDr.). Téhož roku byl Slovenskou národní radou zvolen soudcem, této profesi se věnoval na krajské a okresní úrovni nepřetržitě až do roku 2018.[2]
Od roku 2021 je předsedou strany Slovenský patriot, kterou spoluzakládal. Jako člen Evropského parlamentu je veden jako nezařazený, v roce 2019 do něj kandidoval na kandidátce Kotlebovy Ľudové strany Naše Slovensko.[3]
Na osobních webových stránkách uvádí, že do širšího povědomí se dostal svým verdiktem ve věci pozemkového sporu tehdejšího prezidenta SR Andreje Kisky.[4]
Do širšího povědomí se ovšem dostal už podstatně dříve a to v roce 1999 kdy při rutinní dopravní kontrole v Košicích u něho policisté našli 18 skládaček kokainu a nelegálně držanou kulovnici. Soudce se hájil, že všechno našel v bytě svého syna a aby ho uchránil před problémy, věci vzal a chtěl se jich zbavit. V roce 2012 po mnoha jednáních a odvoláních byl soudce Radačovský žilinským krajským soudem definitivně osvobozen[5].
Taktéž na sebe upozornil v dubnu 2024. když po svém zhruba dvouminutovém projevu za řečnickým pultem Evropského parlamentu vytáhl z brašny pod sakem a vypustil "holubici míru".[6]