Mistr Mariina života | |
---|---|
Narození | 15. století |
Úmrtí | 15. století |
Povolání | malíř, kreslíř a umělec |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Mistr Mariina života (aktivní kolem 1460 — 1490) byl německý pozdně gotický malíř působící v Kolíně nad Rýnem.
Mistr Mariina života byl vedoucí osobností kolínské deskové malby. O jeho životě není nic známo, ale z jeho díla je patrné, že znal nizozemské malířství Dierica Boutse a Rogier van der Weydena a patrně se vyškolil v Nizozemí.
Nelze ho zaměňovat s norským malířem 13. století, označovaným rovněž jako "Master of the Life of the Virgin", ani s benátským malířem z 15. století (Giovanni Francesca da Rimini ?), zvaným "Master of the Louvre Life of the Virgin[1]"
Není také identický s tzv. Mistrem Lyversbergovy pašije (Meister der Lyversberger Passion), jehož dílna působila v Kolíně nad Rýnem ve stejné době.
Pomocné označení anonymního malíře se vztahuje k polyptychu s vyobrazením osmi scén ze života Panny Marie, určenému pro kostel sv. Uršuly (Ursulakirche) v Kolíně nad Rýnem. Cyklus objednal kolínský patricij Dr Johannes von Schwarz-Hirtz a obsahuje scény: Setkání Jáchyma a Anny ve Zlaté bráně, Narození Panny Marie, Představení Marie v chrámu, Manželství Panny Marie, Zvěstování Panně Marii, Navštívení Panny Marie, Nanebevzetí Panny Marie, Prezentace Ježíše v chrámu.
Nejstarším dílem malíře je trojdílný oltář pro špitální kapli v Bernkastel-Kues, který objednal kardinál Mikuláš Kusánský (zobrazen jako donátor). Jeho raná tvorba vykazuje vliv Stephana Lochnera a barevné schéma obrazů je odvozeno od dalších malířů Kolínské školy. Pro pozdější dílo je charakteristické vytváření velkých uzavřených barevných ploch, hluboký prostor a zdůraznění jednotlivých postav v celkové kompozici. Malíř se stal v Kolíně vyhledávaným portrétistou. Je patrně také autorem nástěnných maleb a barevných vitrážových oken v několika kostelech v Kolíně nad Rýnem.[2] Jeho figurální styl, ovlivněný nizozemským malířstvím, měl řadu následovníků (Mistr legendy o sv. Jiří, Mistr sv. Bruna) a patrně byl východiskem i pro tvorbu Mistra Křižovnického oltáře (Národní galerie v Praze).[3]