Mladá Boleslav

Statutární město Mladá Boleslav
Mladoboleslavský hrad
Znak statutárního města Mladá BoleslavVlajka statutárního města Mladá Boleslav
znakvlajka
Lokalita
Statusstatutární město
Pověřená obecMladá Boleslav
Obec s rozšířenou působnostíMladá Boleslav
(správní obvod)
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°24′45″ s. š., 14°54′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel46 428 (2024)[1]
Rozloha28,90 km²[2]
Nadmořská výška241 m n. m.
PSČ293 01
Počet domů4 600 (2021)[3]
Počet částí obce13
Počet k. ú.7
Počet ZSJ46
Kontakt
Adresa magistrátuKomenského nám. 61
293 01 Mladá Boleslav
epodatelna@mb-net.cz
PrimátorJiří Bouška (nestr./VpMB)
Oficiální web: www.mb-net.cz
Mladá Boleslav
Mladá Boleslav
Další údaje
OceněníFairtradové město
Kód obce535419
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mladá Boleslav (německy: Jungbunzlau) je statutární město v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Leží na levém břehu středního toku Jizery, na soutoku s říčkou Klenicí zhruba 50 km severovýchodně od Prahy, s níž je spojena dálnicí D10. Žije zde přibližně 46 tisíc[1] obyvatel a je stavebně srostlá se sousedním malým městem Kosmonosy. Ve městě sídlí automobilka Škoda Auto. Počtem obyvatel je tak po Kladně druhým největším městem Středočeského kraje.

Dějiny

[editovat | editovat zdroj]
Zakládací listina města z roku 1334 (SOkA Mladá Boleslav)
Palác Templ hejtmana J. Císaře (1493)
Mladá Boleslav na vedutě Jana Willenberga z roku 1602
Stará radnice

Založení

[editovat | editovat zdroj]

Na místě města stálo už v mladší době bronzové hradiště lidu lužické kultury, z jehož opevnění byl doložen příkop v prostoru Staroměstského náměstí.[4] Na přelomu desátého a jedenáctého století bylo na stejném místě postaveno přemyslovské hradiště,[4] které se stalo jedním z hlavních center hradské soustavy.[5] Jeho pravděpodobným zakladatelem byl kníže Boleslav II. Hlavní záměr byl pravděpodobně vybudování správního střediska nově získaných území. V této době začala pod hradem na břehu Jizery vznikat osada.[6] V polovině 13. století v závěru ostrožny vznikl vrcholně středověký královský hrad,[7] ale zbytek hradiště a podhradí bylo zpustošeno.[6][8]

Náměstí a okolí z letadla
Hrad z letadla, u levého okraje Templ

Vláda Michaloviců

[editovat | editovat zdroj]

Po vymření královské větve Přemyslovců po meči v roce 1306 přešlo město do majetku Michaloviců. 24. října 1334 vydal Ješek z Michalovic listinu, v níž dal Mladou Boleslav přenést do sousedství hradu a vybavil ji mnoha městskými právy. Během 14. století se většina objektů (převážně dřevěných) soustředila kolem trojúhelníkového rynku. Během husitských válek bylo město opakovaně pustošeno, zničeny byly všechny kláštery.[6][8]

Krajířové z Krajku

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1468 se město dostalo do držení Tovačovských z Cimburka. Jan Tovačovský ihned potvrdil všechna dřívější práva, která Mladá Boleslav měla. Když se oženil s Johankou Krajířovou z Krajku, oddanou příznivkyní Jednoty bratrské, přiklonil se k této víře. Po vymření Tovačovských v roce 1502 přešlo město do držení Krajířů z Krajku. Koncem 15. století získali čeští bratři zpustlý minoritský klášter, kde zřídili svou modlitebnu. V roce 1518 zde založil Mikuláš Klaudyán tiskárnu. Díky významné podpoře Krajířů z Krajku se z Mladé Boleslavi stalo centrum Jednoty bratrské a začalo se mu přezdívat bratrský Řím. V roce 1554 byl otevřen velký sbor, postavený Matteem Borgorellim. Dílem tohoto italského architekta je i honosná renesanční radnice postavená v letech 1554–1559. Podílel se i na přestavbě hradu. Ze 16. století pochází i kališnický kostel (dnešní kostel Nanebevzetí Panny Marie), dokončený v roce 1566. V 16. století město procházelo i hospodářským vzestupem – v roce 1528 bylo město rozšířeno o předměstí, nazývané Nové město, koupilo okolní majetek, byly založeny vinice a šafranice, postaven byl vodovod.[6][8]

Třicetiletá válka a rozvoj průmyslu

[editovat | editovat zdroj]

Dne 3. července 1600 císař Rudolf II. povýšil Mladou Boleslav na královské město. Záhy však nastal pro Mladou Boleslav úpadek. Důvodem byla třicetiletá válka, během níž se městem proháněla vojska, která ve velkém pustošila mladoboleslavskou zástavbu. Nejhůře dopadla předměstí, která nebyla chráněna hradbami, v roce 1648 však byl pobořen i mladoboleslavský hrad.

Rozkvět byl znovu nastartován s rozvojem průmyslu. V 18. a zejména 19. století vznikalo v Mladé Boleslavi mnoho továren, z nichž většina se soustředila na březích řeky Jizery. Mezi vzniklými továrnami byl například lihovar, pivovar, textilní továrna nebo cukrovar. Významným milníkem bylo pro město také přivedení železnice, první železniční trať do Mladé Boleslavi dorazila v roce 1865. Na počátku 20. století rychle vznikaly nové čtvrtě a město se výrazně rozšiřovalo za hranice své původní zástavby, která na severu končila přibližně (dnešní) Jaselskou a Dukelskou ulicí. Roku 1895 byla založena továrna na jízdní kola „Slavia“, z níž se zanedlouho stala továrna na motocykly a poté roku 1905 automobilka Laurin & Klement, dnešní Škoda Auto. Později vznikla např. i továrna na akumulátory Pražská akumulátorka. Urbanistickou koncepci moderního průmyslového města vytvořil svým regulačním plánem architekt František Janda.[6]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Po vzniku Československa se město mělo stát sídlem mladoboleslavské župy, ale k realizaci župního zřízení nakonec nedošlo. V roce 1927 se ve městě konala Hraničářská výstava českého severu. Předsednictví měl inspektor českých škol Josef Maštálko z České Lípy, kde se konala v roce 1926 první porada přípravného výboru. Výstava byla podnětem k založení řady spolků v severních Čechách. V té době již fungovalo v Mladé Boleslavi městské muzeum[9] i městské divadlo.

V Mladé Boleslavi sídlil také okresní úřad, krajský a okresní soud, velitelství četnictva, celní úřad, berní správa, obchodní grémium, okresní jednota živnostenských společenstev a řada dalších institucí. Mělo zde posádku československé vojsko a fungovala zde okresní nemocnice. K roku 1932, kdy měla Mladá Boleslav 19 604 obyvatel, zde působilo šest vyšších škol (vyšší státní gymnasium, vyšší státní reálka, průmyslová škola, obchodní škola, hospodyňská škola, rolnická škola), osm peněžních ústavů (Banka pro obchod a průmysl, Česká průmyslová banka, Národní banka, Živnostenská banka, Dělnická záložna, Okresní hospodářská záložna, Spořitelna, Živnostenská záložna), dva biografy (Legie, Svět) a sedm hotelů (Grandhotel Věnec, Bauer, Bičík, Moravec, Vysoký, Beránek, U černého orla).[10]

Další vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. května 1945 kolem 10. hodiny byl letouny Rudé armády uskutečněn nálet na Mladou Boleslav. Stalo se tak již několik hodin po oficiálním konci druhé světové války, když městem ustupovala vojska wehrmachtu ve snaze dostat se do amerického zajetí namísto sovětského. Při náletu zahynulo zhruba 150 Čechů a více než 300 příslušníků německých ozbrojených sil.[11] Poničena byla značná část mladoboleslavské automobilky. Komunistická propaganda útok připisovala německému letectvu.[12]

Roku 1950 byla k obci Mladá Boleslav připojena obec Bezděčín.[13] V 60. letech došlo k zásadní přestavbě města. Byla zdemolována značná část staré zástavby, která byla nahrazena panelovými domy. Přebudováno bylo například dnešní náměstí Míru, náměstí Republiky a třída T. G. Masaryka. Zástavba se navíc rozšiřovala i východním (sídliště Rozvoj) a severním (Severní sídliště) směrem.[14] Od 1. ledna 2003 je Mladá Boleslav statutárním městem.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]
Bratrská tiskárna na Karmeli

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[15]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mladá Boleslav[15]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Mladá Boleslav[15]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[16]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mladá Boleslav[17]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mladá Boleslav[18]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav[19]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[20]

Členění města a správní území

[editovat | editovat zdroj]
Katastrální území Mladé Boleslavi

Mladá Boleslav se skládá ze 13 místních částí rozkládajících se na sedmi katastrálních územích:

Dříve bylo součástí Mladé Boleslavi také dnešní město Kosmonosy (1974–1990), včetně své části Horní Stakory (1986–1994), a obce Bradlec (1980–1990), Josefův Důl (1980–1992), Dalovice (1980–1990) a Vinec (1980–1990).[21]

Mladá Boleslav byla dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Mladá Boleslav ale stále existuje a skládá se ze 120 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 98 obcí. Působí zde také stále okresní soud a okresní státní zastupitelství.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Samotná Mladá Boleslav má přes 44 tisíc obyvatel (spolu se stavebně srostlými Kosmonosy a dalšími obcemi, které byly dříve součástí města, jde přes 50 tisíc obyvatel), kromě toho do města také dojíždí přes 10 tisíc lidí za studiem i za prací.[22] Zejména v místní automobilce Škoda Auto, kde pracuje také značné množství cizinců, například Poláků, Ukrajinců, Bulharů, Srbů, Mongolů nebo Slováků.[23] Celá mladoboleslavská aglomerace má však přes 100 tisíc obyvatel.[24]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 139 domech 17 237 obyvatel, z nichž bylo 8 365 žen. 16 686 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 145 k německé a 14 k židovské. Žilo zde 11 013 římských katolíků, 739 evangelíků, 805 příslušníků Církve československé husitské a 312 židů.[25] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 794 domech 19 630 obyvatel. 18 875 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 251 k německé. Žilo zde 11 789 římských katolíků, 1 299 evangelíků, 1425 příslušníků Církve československé husitské a 264 židů.[26]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Mladá Boleslav[27]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 11 003 12 249 14 452 17 017 20 640 21 425 24 488 23 204 26 021 31 085 41 226 43 859 44 255 44 303 42 506
Počet domů 812 890 958 1 160 1 449 1 646 2 511 3 071 3 142 3 183 3 340 3 714 3 846 4 209 4 600
Vývoj počtu obyvatel a domů města Mladá Boleslav bez místních částí[28]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 8 777 9 749 11 600 13 589 16 486 17 370 19 264 19 111 22 011 26 113 37 831 40 688 40 593 39 705
Počet domů 564 611 648 778 982 1 151 1 701 2 184 3 014 2 216 2 379 2 592 2 625 2 780
  • Věková struktura obyvatel obce Mladá Boleslav roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Mladá Boleslav roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Mladá Boleslav roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Mladá Boleslav roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Mladá Boleslav roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Mladá Boleslav roku 2011

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Obchvat Mladé Boleslavi.

Okolo města především vede dálnice D10 Praha – Mladá Boleslav – Turnov s exity 40, 44 a 46. Ze silnic první třídy městem prochází silnice silnice I/16 Slaný – Mělník – Mladá Boleslav – Jičín a silnice I/38 Kolín – Nymburk – Mladá Boleslav – Doksy – Jestřebí. Dále tudy vede silnice II/259 Mladá Boleslav – Mšeno – Dubá a silnice II/610 Praha – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Turnov.

Železniční doprava

[editovat | editovat zdroj]
Železniční stanice Mladá Boleslav město

Mladá Boleslav je železniční křižovatkou tratí : Praha–Turnov, Nymburk – Mladá Boleslav, Mladá Boleslav – Stará Paka a Mělník – Mladá Boleslav. Po trati Praha–Turnov vede linka S3 a R3 (Praha-Vršovice – Mladá Boleslav) v rámci pražského systému Esko.

Ve městě se nacházejí tři železniční stanice. První je hlavní nádraží, na němž se stýkají všechny tratě procházející Mladou Boleslaví, ovšem je velmi vzdáleno od centra města. V centru města se nachází stanice Mladá Boleslav město (trať Mladá Boleslav – Stará Paka). Toto dříve poměrně velké nádraží bylo po zahloubení trati 064 zredukováno na dvě koleje. Na území města se nachází ještě stanice Mladá Boleslav – Debř, která leží v příměstské části Debř na trati Praha–Turnov.

Železniční trať Praha–Turnov je jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1865. Po trati Praha–Turnov jezdí osobní vlaky i rychlíky, přepravní zatížení mezi Všetaty a Mladou Boleslaví v pracovních dnech roku 2011 bylo obousměrně 5 rychlíků, 1 spěšný a 12 osobních vlaků, mezi Mladou Boleslaví a Bakovem nad Jizerou 10 rychlíků, 1 spěšný a 13 osobních vlaků.

Železniční trať Nymburk – Mladá Boleslav je jednokolejná celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1870. Přepravní zatížení činilo obousměrně 5 rychlíků a 10 osobních vlaků.

Železniční trať Mladá Boleslav – Dolní Bousov – Stará Paka je jednokolejná regionální trať, doprava byla na trati zahájena roku 1905. Přepravní zatížení úseku mezi Mladou Boleslaví a Dolním Bousovem činilo v pracovních dnech roku 2011 obousměrně 14 osobních vlaků.

Železniční trať Mělník – Mšeno – Mladá Boleslav je jednokolejná regionální trať, doprava byla na trati z Mladé Boleslavi do Skalska zahájena roku 1905. Přepravní zatížení úseku mezi Mšenem a Mladou Boleslaví v roce 2011 činilo obousměrně 7 osobních vlaků.[29]

Autobusová doprava

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Městská autobusová doprava v Mladé Boleslavi a Kosmonosech.

V rámci města je provozována městská hromadná doprava. Autobusové nádraží se nachází vedle vlakové stanice Mladá Boleslav město. Ve městě zastavovaly v květnu 2011 meziměstské a dálkové autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Bardejov, Bratislava, Brno, Česká Lípa, Harrachov, Hořice, Hradec Králové, Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jičín, Jilemnice, Kolín, Košice, Kladno, Liberec, Lvov, Mělník, Michalovce, Nitra, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Polička, Poprad, Praha, Prešov, Prostějov, Roudnice nad Labem, Svitavy, Turnov, Trutnov, Ústí nad Labem, Vrchlabí, Žilina.[30]

Vzdělávací zařízení

[editovat | editovat zdroj]
2. základní škola na Komenského náměstí
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře
Gymnázium Mladá Boleslav

Základní školy

[editovat | editovat zdroj]
  • ZŠ, MŠ, Dětský domov, Příp. st. ZŠ spec., ŠD, SPC a ŠJ Mladá Boleslav, Na Celně 2
  • 1. základní škola, Mladá Boleslav, Komenského náměstí 76
  • 2. základní škola s rozšířenou výukou jazyků, Mladá Boleslav, Komenského náměstí 91
  • 3. základní škola dr. Edvarda Beneše Mladá Boleslav, Laurinova 905
  • 4. základní škola T. G. Masaryka a Mateřská škola, Svatovítská 574 Mladá Boleslav
  • 5. základní škola Mladá Boleslav, Dukelská 1112
  • 6. základní škola Mladá Boleslav, Jilemnického 1152
  • 7. základní škola Mladá Boleslav, Václavkova 1082
  • 8. základní a mateřská škola Mladá Boleslav, Václavkova 1040
  • 9. základní škola a Mateřská škola Mladá Boleslav, 17. listopadu 1325, příspěvková organizace
  • Masarykova základní škola Debř, Mladá Boleslav, Bakovská 7
  • Základní škola speciální Mladá Boleslav, Václavkova 950

Střední školy a vyšší odborné školy

[editovat | editovat zdroj]

Vysoká škola

[editovat | editovat zdroj]

Kultura a náboženství

[editovat | editovat zdroj]

Divadlo

[editovat | editovat zdroj]
Městské divadlo

V Mladé Boleslavi se nachází Městské divadlo Mladá Boleslav.[31] To již od roku 1909 působí v divadelní budově v Palackého ulici, kde hraje na dvou scénách. Dále ve městě funguje několik menších divadelních souborů, například Divadýlko na dlani.[32]

Kino

[editovat | editovat zdroj]

Nejnavštěvovanějším mladoboleslavským kinem je multikino Cinestar, které od roku 2008 funguje v budově nákupního centra Bondy, kde promítá ve 4 sálech.[33] Ve městě se promítá i v divadelním sále Domu kultury, projekce se konají pod názvem Kino ve středu.[34] V Mladé Boleslavi v minulosti fungovalo více kin, ta však postupně ukončovala provoz. Nejpozději uzavřené kino bylo kino Forum, které ukončilo provoz s otevřením multikina Cinestar.

Dům kultury

[editovat | editovat zdroj]

Hlavním místem kulturního dění v Mladé Boleslavi je velký Dům kultury, který se nachází v centru města.[35] Několik sálů o různých velikostech poskytuje prostor divadelním souborům, promítáním filmů, tanečním školám a plesům nebo koncertům. V květnu 2013 sem navíc byly přesunuty akce z Kulturního střediska Svět, které bylo 30. dubna 2013 uzavřeno.[36]

Taneční školy

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě funguje i několik úspěšných tanečních škol. Nejnavštěvovanějšími školami, které navíc pořádají plesy pro veřejnost, jsou Taneční studio Hana a Jan Stinkovi, Taneční škola Zita a Taneční škola Ladislava Fišera. První jmenovaná funguje ve velkém sále Domu kultury, TŠ Zita má vlastní sál v budově bývalého kina Oko. Taneční škola Ladislava Fišera pořádá mimo jiné taneční lekce v sále muzea automobilky Škoda Auto. V minulosti také ve městě úspěšně působila taneční škola manželů Hesových.[37][38]

Interiér Sboru českých bratří

Muzea a výstavní prostory

[editovat | editovat zdroj]

Prvním muzeem, které ve městě funguje, je Muzeum Mladoboleslavska. Ačkoliv vzniklo už v 19. století, do prostor mladoboleslavského hradu, kde se nachází v současnosti (2013), se dostalo až v roce 1972. Stálá muzejní expozice se týká historie města, v muzeu jsou však i další výstavní prostory, ve kterých se výstavy střídají.[39]

Dalším muzejním prostorem je palác Templ. Budova, která vznikla už v 15. století, poskytuje prostor výstavě archeologických nálezů z Mladé Boleslavi a okolí. Templ dále slouží jako galerie s obměňovanými výstavami výtvarných děl, obrazů nebo fotografií. Konají se zde i mnohé literárně hudební akce nebo zábavně vzdělávací akce pro děti.[40]

Sbor českých bratří je budova ze 16. století, výstavním účelům slouží od roku 1910, kdy prošel důležitou rekonstrukcí. Nejdříve fungoval jako budova muzea, v 70. letech pak byl rekonstruován, aby mohl sloužit jako galerie a koncertní síň. V současnosti (2013) se zde pořádají krátkodobé i dlouhodobé výstavy a koncerty zejména vážné hudby.[41]

Škoda Muzeum

Škoda Muzeum je soukromý muzejní objekt v jedné z nejstarších budov firmy Škoda Auto na třídě Václava Klementa nedaleko od autobusového nádraží. Dokumentuje zejména historii této firmy, přehled automobilů, kol a motorů, vyráběných v Mladé Boleslavi.

V roce 2015 bylo otevřeno Letecké muzeum Metoděje Vlacha, které připomíná tohoto mladoboleslavského nadšence, který si roku 1912 postavil vlastní letadlo. Muzeum stojí na severním okraji mladoboleslavského letiště a vystavuje deset replik historických letadel, s nimiž jeho piloti také létají.

Knihovna města Mladá Boleslav

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Knihovna města Mladá Boleslav.

V roce 1901 byla v městě zřízena a otevřena čítárna (vystaveno 140 časopisů) a téhož roku rozhodnutím městské rady také knihovna. Po několikerém stěhování získala v roce 1909 Veřejná čítárna a knihovna města Mladé Boleslavi umístění v chlapecké škole na Komenského náměstí. V roce 1936 byla knihovna přestěhována do přízemí budovy Obchodní akademie, z níž se stěhovala do budovy Okresní hospodářské záložny, ale již v roce 1946 se stěhovala zpět do budovy Obchodní akademie. V témže roce knihovna otevírá dětské oddělení. V roce 1951 se stala Okresní knihovnou a současně metodickým centrem pro knihovny obcí okresu.

Budova Střední ekonomické školy (dříve Obchodní akademie) nestačila potřebám školy a knihovny zároveň. Město i okres spojily finanční síly a v roce 1990 byla zahájena pro knihovnu stavba moderní budovy na ulici Václava Klementa, po mnoha letech první budovy, která byla přímo pro knihovnu postavena. Knihovna v nové budově byla otevřena v roce 1994 již částečně s automatizovaným provozem. Od roku 1997 je knihovna znovu zřizována městem, v roce 1998 byla dokončena automatizace knihovny. V dalších letech knihovna rozšiřovala své služby: půjčování zvukových knih zrakově postiženým, donášku knih do domu pro seniory a zdravotně znevýhodněným čtenářům (DoDo), veřejný internet. Knihovna zajišťuje vzdělávací a kulturní akce pro dospělé i dětské čtenáře. Kromě služeb v hlavní budově (oddělení pro dospělé uživatele, oddělení pro děti, čítárna denního tisku) funguje pobočka Severní Město.

V roce 2001 knihovna navázala spolupráci s knihovnou v partnerském městě Mladé Boleslavi - Malokarpatskou knižnicou v Pezinku.

Knihovna plní funkci pověřené knihovny pro 139 neprofesionálních a 19 profesionálních knihoven okresu Mladá Boleslav, části okresu Nymburk, Mělník a Praha-východ.

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]
Nedělní evangelické bohoslužby v někdejším bratrském hřbitovním kostele sv. Havla

Z církevních subjektů má v Mladé Boleslavi nejvíce členů i největší účast na bohoslužbách římskokatolická farnost Mladá Boleslav. Působí zde také farní sbor Českobratrské církve evangelické, náboženská obec Církve československé husitské, několik dalších protestantských církví a pravoslavná obec. Židovská obec v Mladé Boleslavi (v jidiš בומסלא Bumsla), kdysi jedna z nejvýznamnějších v celých Čechách, zanikla během druhé světové války. Dochoval se zde rozlehlý a cenný židovský hřbitov, kde je mj. pohřben Jakub Baševi, osobní bankéř Albrechta z Valdštejna.

Sport

[editovat | editovat zdroj]
Městský stadion
Zimní stadion

Mladá Boleslav je domovem několika profesionálních sportovních oddílů. Prim ve městě hrají fotbal a lední hokej. V obou sportech má Boleslav zastoupení v nejvyšších soutěžích. Fotbalový tým FK Mladá Boleslav hraje své zápasy na Městském stadionu Mladá Boleslav, vystavěném v 70. letech a přebudovaném na přelomu tisíciletí, a disponujícím pětitisícovou kapacitou. BK Mladá Boleslav patří k nejstarším sportovním oddílům na území České republiky vůbec. V polovině 50. let se přesunul z přírodního ledu na Zimní stadion Mladá Boleslav, kam se vejde 4200 diváků.[42]

Rozvoj obou klubů souvisí s ekonomickým boomem města po roce 2000. Fotbalisté si účast mezi českou fotbalovou elitou vydobyli v roce 2004 a od té doby nejvyšší soutěž neopustili. Hokejisté ochutnali nejvyšší soutěž již v meziválečném Československu (1936/37, 1937/38), ale novodobý rozkvět začíná sezónou 2008/09. Po čtyřech prvoligových sezónách sice přišel sestup, ale od sezóny 2014/15 působí Bruslařský klub v extralize nepřetržitě. Fotbalový klub se může pochlubit jedním ligovým stříbrem, navíc dosaženým v již druhé ligové sezóně boleslavských (2005/06). Na svém kontě má také dvě třetí místa (2006/07, 2013/14) a dvě vítězství v českém poháru (2010/11, 2015/16). Díky těmto výsledkům se FK Mladá Boleslav mohl podívat již několikrát do evropských pohárů, a to včetně toho nejprestižnějšího, Ligy mistrů (2006/07). Asi nejpamátnějším momentem bylo vyřazení francouzského velkoklubu Olympique Marseille v 1. kole Poháru UEFA v ročníku 2006/07.[43] Maximem hokejistů byla tři extraligová semifinále.

Fotbalovým oddílem prošla řada reprezentantů. Dávno před nejslavnější érou klubu to byli odchovanci Josef Ludl, Petr Vrabec a Radek Bejbl. V novodobé éře pak Marek Matějovský, Václav Koloušek, Radim Holub, Petr Voříšek, Ondřej Kúdela, Milan Baroš, Michal Ďuriš nebo Jan Chramosta. K hokejovým odchovancům patří Jiří Hrdina, David Výborný nebo Radim Vrbata. Boleslavský hokejový dres oblékli také Richard Král, Jakub Klepiš nebo Michal Vondrka. Zajímavostí je v souvislosti s hokejem 3. základní škola, známá také jako hokejová škola, která s klubem těsně spolupracuje na výchově budoucích hokejistů.

Kromě hokeje a fotbalu se ve městě od 90. let úspěšně rozvíjí též florbal, jenž ve městě reprezentuje jeden z předních florbalových mužských týmů Florbal MB. Má na svém kontě již tři tituly mistra Česka (2017/18, 2020/21, 2021/22).[44] Je prvním klubem, kterému se podařilo narušit hegemonii Prahy a Ostravy ve florbalové Superlize. Své domácí zápasy hraje ve Sportovní hale TJ Auto Škoda. V témže místě hraje své domácí zápasy i původně pražský basketbalový klub Slovanka MB, jenž zde našel od sezóny 2009 domácí prostředí po přesunu z Kralup nad Vltavou.[45] Nejvyšší ženskou florbalovou soutěž hraje tým Florbalová akademie MB.

Ve městě působí kromě těchto profesionálních celků i amatérské týmy fotbalové (TJF Čechie Čejetice), hokejové (BK Mladá Boleslav „B“ hrající krajský přebor) i oddíly dalších sportů, například tenisový, plavecký, lyžařský, triatlonový klub atd.

Městský bazén u lesoparku Štěpánka z roku 2015 má délku 25 metrů, je zde i rekreační bazén a wellness centrum.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mladé Boleslavi.

Historické památky

[editovat | editovat zdroj]
Mladoboleslavský hrad, který slouží jako muzeum
Kostel sv. Jana Nepomuckého
Domy na Staroměstském náměstí
  • Mladoboleslavský hrad, přemyslovské hradiště, přestavěné před rokem 1350 na gotický hrad a po požáru roku 1555 na renesanční zámek Krajířů z Krajku za účasti M. Borgorelliho. Prostá stavba se dvěma mohutnými věžemi sloužila od 18. století jako kasárna, po roce 1948 věznice, od roku 1970 muzeum.
  • Staroměstské náměstí se směrem k hradu zužuje, od západu do něho zasahuje radnice. Domy z velké části renesanční, různě přestavěné. Na východní straně zachována velká část podloubí.
  • Stará radnice renesanční dvoukřídlá budova s věží z poloviny 16. století, snad podle plánů M. Borgorelliho. Barokně upravena 1710, v letech 1934–1941 zmodernizována. Na jižní fasádě renesanční sgrafita s biblickými výjevy a světci. Obecní síň má valenou klenbu na střední pilíř z roku 1559.
  • Arciděkanství vedle kostela, barokní stavba se dvěma štíty od M. Rossiho z roku 1701.
  • Mariánský sloup z roku 1681, původní čtyři sochy v rozích podstavce jsou umístěny po městě.
  • Palác hejtmana Jana Císaře, zvaný Templ, v Krajířově ulici, přístupný průchodem z jihozápadní části Staroměstského náměstí. Pozdně gotická stavba z let 1488–1493, vestavěná do hradeb a parkánu a později různě upravovaná, slouží dnes jako muzeum.
  • Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie na Staroměstském náměstí, trojlodní halová gotická stavba, založená roku 1406, s barokním průčelím od J. Rossiho z roku 1702. V presbytáři síťová klenba, v lodi valená se síťovými žebry na tři páry toskánských sloupů na masivní tribuně, patrně ze 16. století. Zařízení barokní, patrně od J. Jelínka z Kosmonos, gotická křtitelnice z roku 1489.
  • Kostel sv. Jana Nepomuckého v Železné ulici, barokní obdélná stavba z roku 1727 s obdélným presbytářem, valenou klenbou s lunetami a věží v průčelí. Hodnotné barokní zařízení, nad hlavním oltářem obraz sv. Jana Nepomuckého od V. V. Reinera z roku 1740.
  • Bývalý bratrský sbor na Českobratrském náměstí, trojlodní renesanční stavba s gotickými prvky, valenou klenbou se síťovými žebry a masivními tribunami z roku 1544, patrně podle plánů M. Borgorelliho. Dnes slouží jako galerie.
  • Bývalá bratrská tiskárna M. Klaudiána, barokně upravená po roce 1635 s mansardovou střechou z 18. století.
  • Bývalý hřbitovní kostel sv. Havla, goticko-renesanční stavba z poloviny 16. století s věží z roku 1735. Obdélná loď s valenou klenbou s lunetami. Slouží k bohoslužbám Českobratrské církve evangelické.
  • Bývalý kostel sv. Bonaventury na Karmeli z let 1675–1711. Jednolodní barokní stavba se třemi páry bočních kaplí sloužila sousednímu klášteru a gymnáziu z let 1728–1737. Roku 1970 kostel zrušen, od roku 2002 slouží jako výstavní síň.
  • Židovský hřbitov na jihovýchodě města, za říčkou Klenicí při Pražské ulici. Nejstarší kámen je z roku 1604, pozoruhodná deska bankéře Jakuba Baševiho z roku 1635.[46]
  • Michalovická putna je zřícenina hradu z 13. století v severní části města, na západním břehu Jizery.[47]

Významné domy

[editovat | editovat zdroj]

Parky

[editovat | editovat zdroj]
  • NPP Radouč
  • Lesopark Štěpánka
  • Park Výstaviště

Cestovní ruch

[editovat | editovat zdroj]

Metalová cesta Mladou Boleslaví

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2011 návštěvníky městem provází naučná stezka s názvem Metalová cesta Mladou Boleslaví. Jedná se o 4 km dlouhou trasu, na které turista potká 12 velice originálně ztvárněných zastavení s informacemi o daném místě. Naučná stezka má také zkrácenou variantu pro děti a poskytuje informace v několika jazykových mutacích. Mapu k Metalové cestě Mladou Boleslaví si lze vyzvednout v Infocentru Mladá Boleslav.

Turistický region Mladoboleslavsko

[editovat | editovat zdroj]

Region Mladoboleslavsko je územně vymezen hranicemi okresu Mladá Boleslav s 10% přesahem a svou polohou zasahuje hned do několika regionů (Český ráj, Polabí, Máchův kraj a Kokořínsko). Řízení rozvoje turismu v regionu zajišťuje Infocentrum Mladá Boleslav ve spolupráci s dalšími obcemi a regiony v rámci projektu Mladoboleslavsko – nejen brána do Českého ráje.

Lidé

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Mladé Boleslavi.
Historie Mladé Boleslavi (dokument)

Rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané

[editovat | editovat zdroj]
Nová radnice

Po listopadu 1989

Cena města

[editovat | editovat zdroj]

Cena Statutárního města Mladá Boleslav je udělována od roku 2006 u příležitosti státního svátku 28. října jedné dosud žijící osobnosti, která svým životem a dílem přispěla k propagaci města, jeho zvelebení, rozvoji a zkvalitnění života občanů. V roce 2007 nebyla cena udělena. Ocenění získali tito spoluobčané:

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Řeka Jizera s hradem
    Řeka Jizera s hradem
  • Kostel sv. Bonaventury a vzdělávací centrum Na Karmeli
    Kostel sv. Bonaventury a vzdělávací centrum Na Karmeli
  • Ulice Pražská brána
    Ulice Pražská brána
  • Park Výstaviště
    Park Výstaviště
  • Okresní soud na náměstí Republiky
    Okresní soud na náměstí Republiky
  • Park Štěpánka s hudebním pavilónem
    Park Štěpánka s hudebním pavilónem
  • Komerční banka v Palackého ulici
    Komerční banka v Palackého ulici
  • Sokolovna
    Sokolovna
  • Českobratrský sbor ze 16. století
    Českobratrský sbor ze 16. století

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Mladá Boleslav, s. 205. 
  5. ↑ Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 76–77. (česky, německy) 
  6. ↑ a b c d e Karel Herčík: Četní o Mladé Boleslavi (2004)
  7. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Mladá Boleslav, s. 364–365. 
  8. ↑ a b c Vladislav Zlámal: Mladá Boleslav (1941)
  9. ↑ SYKÁČKOVÁ, Olga. Český muzejní spolek v České Lípě. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1990, s. 43. ISSN 80-7065-071-20. 
  10. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 839-845. (česky a německy)
  11. ↑ Reichelová, A.: Letadla nad Mladou Boleslaví, diplomová práce, PedF UK v Praze, 2008.
  12. ↑ PLAVEC, Michal. Stále živá historie: Propaganda kolem sovětských náletů v květnu 1945. S. 37–46. Paměť a dějiny [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2014 [cit. https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1402/037-046.pdf]. Čís. 2, s. 37–46. 
  13. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  14. ↑ Osvald Döbert: Deset let z tisíce (1974)
  15. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  16. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  17. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  18. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  19. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  20. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  21. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. ISBN 80-250-1311-1. S. 53, 90, 164, 214, 240 a 570. 
  22. ↑ Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22]. Dostupné online. 
  23. ↑ KOLINA, Josef. Škoda Ghetto. Týden. 2018, roč. 25, čís. 37, s. 34–37. ISSN 1210-9940. 
  24. ↑ OUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie. Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze [PDF online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, březen 2020 [cit. 2022-04-27]. S. 11. Dostupné online. 
  25. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 140. 
  26. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 15. 
  27. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-11]. S. 136, 137, záznam 68. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  28. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-11]. S. 136, 137, záznam 68-8. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  29. ↑ Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  30. ↑ Portál CIS o jízdních řádech
  31. ↑ a b http://www.mdmb.cz/
  32. ↑ nadlani.mb-net.cz [online]. [cit. 2013-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-24. 
  33. ↑ cinestar.cz [online]. [cit. 2010-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-31. 
  34. ↑ www.kulturamb.eu [online]. [cit. 2013-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  35. ↑ Archivovaná kopie. www.dkmb.cz [online]. [cit. 2010-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-19. 
  36. ↑ http://www.mb-net.cz/?page=cz,18628.mesto-ukonci-najem-v-ks-svet-k-30-dubnu
  37. ↑ http://www3.tanecni-studio.cz/
  38. ↑ http://www.zita.cz/
  39. ↑ Archivovaná kopie. www.muzeum-mb.cz [online]. [cit. 2013-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-15. 
  40. ↑ www.kulturamb.eu [online]. [cit. 2013-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  41. ↑ www.kulturamb.eu [online]. [cit. 2013-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  42. ↑ Kronika klubu – oficiální stránky BK Mladá Boleslav. [cit. 19.7.2014].
  43. ↑ Boleslav gólem v nastavení vyřadila Marseille. Sport.cz [online]. 2006-09-28 [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  44. ↑ BÍLEK, Jaroslav. Nejlepší! Boleslav zdolala Tatran v prodloužení a slaví třetí florbalový titul. Boleslavský deník. 2022-04-09. Dostupné online [cit. 2022-08-14]. 
  45. ↑ Boleslav získala vrcholový basket, hrát tu bude Slovanka. iDNES.cz [online]. 2009-08-14 [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  46. ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech II. Str. 398-403.
  47. ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech II. Str. 378.
  48. ↑ http://www.mb-net.cz/?page=3643.historik-karel-hercik-prevzal-v-mestskem-divadle-cenu-statutarniho-mesta-mlada-boleslav-
  49. ↑ http://www.mb-net.cz/?page=cz,8715.vedeni-mesta-prijalo-ocenene-osobnosti-prochazku-a-klipce
  50. ↑ http://www.mb-net.cz/?page=cz,10335.cenu-mesta-mlada-boleslav-dostane-malir-stanislav-kovar
  51. ↑ Archivovaná kopie. www.mbnoviny.cz [online]. [cit. 2010-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-23. 
  52. ↑ http://www.mb-net.cz/?page=cz,15264.cenu-statutarniho-mesta-mlada-boleslav-dostal-publicista-josef-donat
  53. ↑ http://www.mb-net.cz/?page=cz,17642.cenu-mesta-dostane-sportovec-vaclav-becvarovsky

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Knihovny Středočeského kraje. Kladno: Středočeská vědecká knihovna, 2004. ISBN 80-85191-46-6.
  • MĚSTECKÁ, Sylva. Mladá Boleslav. Praha, Litomyšl: Paseka, 2011. 73 s. ISBN 978-80-7432-094-1. 
  • Ottův slovník naučný, heslo Boleslav Mladá. Sv. 4, str. 283. Dostupné online.
  • E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia 1978, str. 397

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Statutární město Mladá Boleslav

Mladá Boleslav I (Staré Město) • Mladá Boleslav II (Nové Město) • Mladá Boleslav III (Podolec) • Mladá Boleslav IV (Pták) • Bezděčín • Čejetice • Čejetičky • Debř • Chrást • Jemníky • Michalovice • Podchlumí • Podlázky

Města, městyse a obce okresu Mladá Boleslav
Bakov nad Jizerou • Bělá pod Bezdězem • Benátky nad Jizerou • Bezno • Bílá Hlína • Bítouchov • Boreč • Boseň • Bradlec • Branžež • Brodce • Březina • Březno • Březovice • Bukovno • Ctiměřice • Čachovice • Čistá • Dalovice • Dlouhá Lhota • Dobrovice • Dobšín • Dolní Bousov • Dolní Krupá • Dolní Slivno • Dolní Stakory • Domousnice • Doubravička • Horky nad Jizerou • Horní Bukovina • Horní Slivno • Hrdlořezy • Hrušov • Husí Lhota • Charvatce • Chocnějovice • Chotětov • Chudíř • Jabkenice • Jivina • Jizerní Vtelno • Josefův Důl • Katusice • Klášter Hradiště nad Jizerou • Kluky • Kněžmost • Kobylnice • Kochánky • Kolomuty • Koryta • Kosmonosy • Kosořice • Košátky • Kováň • Kovanec • Krásná Ves • Krnsko • Kropáčova Vrutice • Ledce • Lhotky • Lipník • Loukov • Loukovec • Luštěnice • Mečeříž • Mladá Boleslav • Mnichovo Hradiště • Mohelnice nad Jizerou • Mukařov • Němčice • Nemyslovice • Nepřevázka • Neveklovice • Niměřice • Nová Telib • Nová Ves u Bakova • Obrubce • Obruby • Pěčice • Pětikozly • Petkovy • Písková Lhota • Plazy • Plužná • Prodašice • Předměřice nad Jizerou • Přepeře • Ptýrov • Rabakov • Rohatsko • Rokytá • Rokytovec • Řepov • Řitonice • Sedlec • Semčice • Sezemice • Skalsko • Skorkov • Smilovice • Sojovice • Sovínky • Strašnov • Strážiště • Strenice • Sudoměř • Sukorady • Tuřice • Ujkovice • Velké Všelisy • Veselice • Vinařice • Vinec • Vlkava • Vrátno • Všejany • Zdětín • Žďár • Žerčice • Židněves
legenda: město, městys.
Statutární města v Česku
100 000+ vlajka České republiky
70 000+
50 000+
30 000+
Primátoři Mladé Boleslavi
2002: Jaroslav Polívka • 2002–2006: Svatopluk Kvaizar • 2006–2024: Raduan Nwelati • od 2024: Jiří Bouška