Mléčivec | |
---|---|
Mléčivec Plumierův (Cicerbita plumieri) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
Rod | mléčivec (Cicerbita) Wallr., 1822 |
Druhy rostoucí v ČR | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mléčivec (Cicerbita) je rod vytrvalých mléčicích rostlin, v minulosti byl součásti rodu locika. Nyní je jako samostatný rod řazen do podčeledě čekankové (Cichorioideae) v čeledi hvězdnicovitých.
Tento nevelký rod je tvořený asi 35 druhy které jsou rozšířené jako planě rostoucí rostliny převážně v mírném podnebném pásu Evropy a Asie.
V České republice vyrůstají dva druhy mléčivce:
Druhý z nich je naturalizovaný neofyt který se jen řídce vyskytuje pouze v Krkonoších a Jizerských horách.[1][2]
Jsou to jednoleté nebo vytrvalé rostliny vyrůstající často z oddenků. Listy mívají lyrovitě zpeřené i nedělené, po obvodě nepravidelně hrubě zubaté. Květní úbory s 5 až 30 jazykovými kvítky jsou barvy namodralé nebo purpurové, výjimečně i bílé a bývají na vrcholech lodyh seskupeny do koncových lat nebo hroznů. Několikařadé zákrovy jsou úzce válcovitého až zvonkovitého tvaru, jejich často chlupaté střechovitě uspořádané listeny jsou lineární až kopinaté. Listy a hlavně lodyha je prostoupena pletivem naplněným mléčnou lepkavou šťávou latexem která po poranění z rostliny vytéká, sráží se a uzavírá takto vzniklé poranění.
Plody jsou více nebo méně stlačené elipsoidní nebo vřetenovité nažky v různých odstínech hnědé barvy, mívají několik podélných žeber. Na vrcholu jsou uťaté nebo se zobáčkem, jsou opatřeny jedno nebo dvouřadým chmýrem. Ploidie mléčivce je 2n = 18.[3][4][5]