Mníšek

Tento článek je o obci na Liberecku. Další významy jsou uvedeny na stránce Mníšek (rozcestník).
Mníšek
Kostel svatého Mikuláše
Kostel svatého Mikuláše
Znak obce MníšekVlajka obce Mníšek
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecChrastava
Obec s rozšířenou působnostíLiberec
(správní obvod)
OkresLiberec
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 780 (2024)[1]
Rozloha25,44 km²[2]
Nadmořská výška375 m n. m.
PSČ463 31
Počet domů515 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduOldřichovská 185
463 31 Chrastava
mnisek.obec@volny.cz
StarostaRoman Slezák
Oficiální web: www.obec-mnisek.cz
Mníšek
Mníšek
Další údaje
Kód obce564231
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mníšek (německy Einsiedel in Isergebirge) je vesnice a obec na severu Česka, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží asi 6 km severoseverozápadně od Liberce na úpatí Jizerských hor. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel. Obcí protéká říčka Jeřice, do ní se v obci vlévá potok Fojtka, na kterém leží Vodní nádrž Fojtka. Druhá, Mlýnická, přehrada se nachází na Albrechtickém potoce. V této obci je mateřská a základní škola. Do obce patří dvě vesnice: Mníšek a Fojtka. Část Mníšku a celá Fojtka leží na území Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory.

Název obce je zdrobnělinou slova „mnich“, do názvu obce se dostalo z němčiny přes zkomolení slova „Einsiedler“, připomínajícího poustevníka, který dle pověsti žil na místě dnešního kostela.

Obec leží na silnici I/13 a železniční trati 037Liberce do Frýdlantu. Silniční spojení má také s Oldřichovem v Hájích a Chrastavou.

Obec Mníšek je poprvé zmíněna v urbáři frýdlantského panství z roku 1381, kdy se v ní nacházelo 18 selských usedlostí, dvě pily a po jednom mlýnu na obilí a na tříslo, ke vsi patřilo asi 490 korců pozemků (asi 141 ha). Ve své historii patřila ves nejprve do panství frýdlantského, později do panství libereckého, spravovaného z hradu Hamrštejna. Obě panství však byla od 13. století v držení rodu Biberštejnů. Po vymření frýdlantské větve Biberštejnů přešla obě panství jako odúmrť na krále a z jeho majetku je roku 1558 odkoupil císařský rada Bedřich z Redernu.

Redernům byl majetek konfiskován za účast ve stavovském odboji v letech 1619–1620 a roku 1622 získal obě panství Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti přešlo Frýdlantsko i Liberecko do majetku Matyáše Gallase. Po smrti posledního z Gallasů, zdědil statky jeho synovec Kristián Filip Clam. Rod Clam-Gallasů držel obě panství až do roku 1945.

Po roce 1945 bylo místní německé obyvatelstvo vysídleno a do vsi se nastěhovali noví obyvatelé z Čech a ze Slovenska.

Mezi roky 2016 a 2017 probíhá v severozápadních částech obce, v lokalitě zvané Amerika, výstavba 25 rodinných domků, jež jsou zčásti zapuštěné do okolního terénu. K navrženému projektu se ale mezi architekty objevují i záporná stanoviska.[4]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti a pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Barokní kostel sv. Mikuláše nahradil původní redernský kostelík z roku 1570. Základní kámen dnešní stavby byl položen 3. 6. 1739. Kostelní věž byla do současné podoby vyzvednuta roku 1774.
  • Starý kamenný sloup u silnice na jihu obce označuje hranici mezi bývalým frýdlantským a libereckým panstvím.
  • v klasicistním domě číslo popisné 70 býval zájezdní hostinec[5]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PLUHAŘ, Adam. ‚Podzemní‘ vesnička u Liberce budí rozpaky. Je to satelit, tvrdí architekti. iDNES.cz [online]. 2016-08-18 [cit. 2016-08-20]. Dostupné online. 
  5. FREIWILLIG, Petr. Technické stavby Frýdlantska. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2011. 127 s. ISBN 978-80-904852-2-8. Kapitola Dopravní cesty a objekty, s. 18. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]