Modelový organismus je intenzivně zkoumaný organismus, jehož zkoumání neslouží jen k poznání jeho samého, ale je systematicky používáno ke zkoumání a popisování obecnějších jevů a odvozování vlastností a vztahů platících pro jiné organismy. Studium modelových organismů umožnilo významné objevy v genetice, buněčné biologii či fyziologii. Vhodný modelový organismus má většinou vlastnosti, které dovolují dostupnost dostatečně reprezentativních výsledků v rozumném časovém horizontu. Například krátký životní cyklus nebo větší počet potomstva.[1] Mezi další náležité vlastnosti modelových organismů patří:
- ekonomická nenáročnost jeho využívání (ekonomická nenáročnost při chovu či pěstění dostatečného počtu jedinců)
- vhodnost pro studium zkoumaného problému
- jeho detailní prozkoumanost (předem vypracované experimentální techniky, sekvenovaný a popsaný genom, apod.)
- vhodnost pro techniky genového inženýrství
Viry
Prokaryota
Eukaryota
- Amoebozoa (měňavkovci)
- hlenky (Dictyostelium) – vhodný k popisu cytokineze, pohyblivosti buněk, fagocytózy, chemotaxe, tvorby struktur, buněčné diferenciace, signálních transdukčních drah, mezibuněčné komunikace, vývoje mnohobuněčného organismu z jednotlivých buněk a dalších dějů
- Protisté (Protista)
- Houby (Fungi)
- Rostliny (Plantae)
- pláštěnka (Chlamydomonas) – zelená řasa
- huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) – využití v celém spektru oborů experimentální biologie rostlin, anatomií a fyziologií rostlin počínaje a molekulární biologií rostlin konče
- tabák (Nicotiana benthamiana)
- tolice (Medicago truncatula)
- prostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha)
- Bezobratlí (Invertebrata)
- háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) – studium genetiky vývoje, první mnohobuněčný organismus jehož genom byl sekvenován[2]
- nezmar (Hydra sp.) – studium regenerace
- octomilka obecná (Drosophila melanogaster) – genetika[3]
- hrotnatka (Daphnia sp.) – indikátor znečištění životního prostředí
- Obratlovci (Vertebrata)
- ↑ ANKENY, Rachel A.; LEONELLI, Sabina. What’s so special about model organisms?. Studies in History and Philosophy of Science Part A. 2011-06-01, roč. 42, čís. 2, s. 313–323. Dostupné online [cit. 2020-10-05]. ISSN 0039-3681. DOI 10.1016/j.shpsa.2010.11.039. (anglicky)
- ↑ WATERSTON, R.; SULSTON, J. The genome of Caenorhabditis elegans. Proceedings of the National Academy of Sciences. 1995-11-21, roč. 92, čís. 24, s. 10836–10840. PMID: 7479894. Dostupné online [cit. 2020-10-05]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.92.24.10836. PMID 7479894. (anglicky)
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1933. NobelPrize.org [online]. [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (anglicky)