Mojmír I.
| Mojmír I. | |
|---|---|
| Kníže Velkomoravské říše | |
 | |
| Doba vlády | 830?–846 |
| Úplné jméno | Mojmír I. |
| Tituly | kníže |
| Narození | 795 Morava |
| Úmrtí | 846 (ve věku 50–51 let) |
| Nástupce | Rostislav |
| Manželka | Neznámá |
| Dynastie | Mojmírovci |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mojmír I. (uváděný jako Moimar či Moymar) (795–846) byl první historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. Datum jeho narození je neznámé, zemřel patrně v roce 846.
Historický kontext
[editovat | editovat zdroj]Historické prameny o vývoji českého a slovenského území po rozpadu Sámovy říše zcela mlčí. Až v druhé polovině 8. století je možné na Moravě, ale i v Čechách a na Slovensku, v souvislosti s pádem Avarské říše, předpokládat znatelný kulturně-politický vzestup. Dochází ke vzniku a rozvoji mnoha slovanských hradišť a sjednocování kmenů, mezi kterými se tvoří společenská vládnoucí elita.
Karel Veliký rozšířil hranice Franské říše až do těsného sousedství s moravským prostorem, v roce 805 a 806 uskutečnil vojenskou výpravu proti kmenům v Čechách. Moravské knížectví je prameny poprvé zmíněno roku 822, od roku 833 je uváděno i jméno knížete Mojmíra I. Je o něm známo, že udržoval přátelské styky s Franskou říší, pravděpodobně formálně uznával i její nadvládu nad Moravským knížectvím. Podporoval mise latinských kněží vysílaných na Moravu z Pasova. Pravděpodobně v roce 831 byl spolu „se všemi Moravany“ pokřtěn pasovským biskupem Reginharem.[1]
Doba vlády
[editovat | editovat zdroj]
Mojmír je považován za velmože, jenž sjednotil slovanské kmeny na Moravě, západním Slovensku a okolních knížectví do jednoho knížectví. Někteří historici odvozují jeho původ od Sámova syna Moravana. Jiní historici podporují teorii, že Mojmír byl potomek perských bojovníků, kteří odešli do Asie a Střední Evropy (pro tuto teorii by svědčila podobnost perských a velkomoravských šperků a oděvů). V 9. století byli Moravané nazýváni Margi – stejně se označovali obyvatelé Turkménie a Íránu.
Roku 833 uskutečnil Mojmír I. výpravu proti Nitranskému knížectví, kterému vládl kníže Pribina.[2] Dlouho se předpokládalo, že šlo o sousední státní útvar. Podle Dušana Třeštíka však byl Pribina v té době již podřízen moravskému knížeti, ale usiloval o osamostatnění. Mojmír I. se zmocnil nitranského hradiště a Pribina byl nucen uprchnout. Následně se dostal pod ochranu Franků, byl však pohanem a Frankové tedy proti Mojmírovi nezasáhli.[3] Pribinovi namísto toho svěřili vládu v Blatenském – či Panonském – knížectví. Spojení Moravského a Nitranského knížectví pod Mojmírovou vládou se stalo významnou událostí formování jednotného moravského státu. Již za Mojmíra I. se území Velkomoravské říše rozkládalo i jižním směrem k severnímu břehu Dunaje.
Nitranské knížectví si v rámci Velké Moravy uchovalo zvláštní postavení, nitranským knížetem býval pak jmenován následník velkomoravského knížete z dynastie Mojmírovců.
O době vlády Mojmíra I. vypovídá franský pramen, tzv. Bavorský geograf, který v popise území severně od Dunaje uvádí, že Moravané mají 11 měst-žup, Čechové 15 měst-žup, Bulhaři 5 měst-žup. Další lokálně blíže neurčení Moravané, kteří měli rovněž sousedit s bavorským pomezím, měli mít 30 měst-žup. Systematické archeologické průzkumy tato čísla více méně potvrzují.
O konci vlády Mojmíra I. není známo nic bližšího, než zpráva soudobých letopisů, že Ludvík II. Němec v polovině srpna roku 846 vytáhl s vojskem proti moravským Slovanům, kteří chtěli odpadnout, tedy vymanit se z vlivu Franské říše. Ludvík II. Němec zde vše urovnal a uspořádal podle svého a na trůn dosadil Mojmírova synovce – Rostislava.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy : Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. S. 120.
- ↑ Skowronek,J., M. Tanty, T. Wasilewski. Słowianie południowi i zachodni VI-XX wiek. Warszawa, 2005, s. 37. ISBN 83-05-13401-6
- ↑ POLEK, K. Państwo wielkomorawskie i jego sąsiedzi. Kraków, 1994, s. 34 ISBN 83-85898-57-3
- ↑ Skowronek, J., M. Tanty, T. Wasilewski. Słowianie, s. 38 ISBN 83-05-13401-6
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha: Libri, 2006. 967 s. ISBN 80-7277-105-1.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s.
- STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky)
- TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy : Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Mojmír ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mojmír I. na Wikimedia Commons
| Předchůdce: — |
|
Kníže Velkomoravské říše Mojmír I. 830?–846 |
|
Nástupce: Rostislav |
