Mojmír I. | |
---|---|
Kníže Velkomoravské říše | |
![]() | |
Doba vlády | 830?–846 |
Úplné jméno | Mojmír I. |
Tituly | kníže |
Narození | 795 Morava |
Úmrtí | 846 (ve věku 50–51 let) |
Nástupce | Rostislav |
Manželka | Neznámá |
Dynastie | Mojmírovci |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mojmír I. (uváděný jako Moimar či Moymar) (795–846) byl první historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. Datum jeho narození je neznámé, zemřel patrně v roce 846.
Historické prameny o vývoji českého a slovenského území po rozpadu Sámovy říše zcela mlčí. Až v druhé polovině 8. století je možné na Moravě, ale i v Čechách a na Slovensku, v souvislosti s pádem Avarské říše, předpokládat znatelný kulturně-politický vzestup. Dochází ke vzniku a rozvoji mnoha slovanských hradišť a sjednocování kmenů, mezi kterými se tvoří společenská vládnoucí elita.
Karel Veliký rozšířil hranice Franské říše až do těsného sousedství s moravským prostorem, v roce 805 a 806 uskutečnil vojenskou výpravu proti kmenům v Čechách. Moravské knížectví je prameny poprvé zmíněno roku 822, od roku 833 je uváděno i jméno knížete Mojmíra I. Je o něm známo, že udržoval přátelské styky s Franskou říší, pravděpodobně formálně uznával i její nadvládu nad Moravským knížectvím. Podporoval mise latinských kněží vysílaných na Moravu z Pasova. Pravděpodobně v roce 831 byl spolu „se všemi Moravany“ pokřtěn pasovským biskupem Reginharem.[1]
Mojmír je považován za velmože, jenž sjednotil slovanské kmeny na Moravě, západním Slovensku a okolních knížectví do jednoho knížectví. Někteří historici odvozují jeho původ od Sámova syna Moravana. Jiní historici podporují teorii, že Mojmír byl potomek perských bojovníků, kteří odešli do Asie a Střední Evropy (pro tuto teorii by svědčila podobnost perských a velkomoravských šperků a oděvů). V 9. století byli Moravané nazýváni Margi – stejně se označovali obyvatelé Turkménie a Íránu.
Roku 833 uskutečnil Mojmír I. výpravu proti Nitranskému knížectví, kterému vládl kníže Pribina.[2] Dlouho se předpokládalo, že šlo o sousední státní útvar. Podle Dušana Třeštíka však byl Pribina v té době již podřízen moravskému knížeti, ale usiloval o osamostatnění. Mojmír I. se zmocnil nitranského hradiště a Pribina byl nucen uprchnout. Následně se dostal pod ochranu Franků, byl však pohanem a Frankové tedy proti Mojmírovi nezasáhli.[3] Pribinovi namísto toho svěřili vládu v Blatenském – či Panonském – knížectví. Spojení Moravského a Nitranského knížectví pod Mojmírovou vládou se stalo významnou událostí formování jednotného moravského státu. Již za Mojmíra I. se území Velkomoravské říše rozkládalo i jižním směrem k severnímu břehu Dunaje.
Nitranské knížectví si v rámci Velké Moravy uchovalo zvláštní postavení, nitranským knížetem býval pak jmenován následník velkomoravského knížete z dynastie Mojmírovců.
O době vlády Mojmíra I. vypovídá franský pramen, tzv. Bavorský geograf, který v popise území severně od Dunaje uvádí, že Moravané mají 11 měst-žup, Čechové 15 měst-žup, Bulhaři 5 měst-žup. Další lokálně blíže neurčení Moravané, kteří měli rovněž sousedit s bavorským pomezím, měli mít 30 měst-žup. Systematické archeologické průzkumy tato čísla více méně potvrzují.
O konci vlády Mojmíra I. není známo nic bližšího, než zpráva soudobých letopisů, že Ludvík II. Němec v polovině srpna roku 846 vytáhl s vojskem proti moravským Slovanům, kteří chtěli odpadnout, tedy vymanit se z vlivu Franské říše. Ludvík II. Němec zde vše urovnal a uspořádal podle svého a na trůn dosadil Mojmírova synovce – Rostislava.[4]
Předchůdce: — |
![]() |
Kníže Velkomoravské říše Mojmír I. 830?–846 |
![]() |
Nástupce: Rostislav |