Molybdenan sodný | |
---|---|
Vzhled | |
Strukturní vzorec | |
Krystalická struktura dihydrátu | |
Obecné | |
Systematický název | molybdenan sodný |
Ostatní názvy | molybdenan disodný |
Anglický název | Sodium molybdate Disodium molybdate |
Německý název | Natriummolybdat |
Sumární vzorec | Na2MoO4 |
Vzhled | bílý prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7631-95-0 10102-40-6 (dihydrát) |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 231-551-7 |
PubChem | 4384450 |
Číslo RTECS | QA5075000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 205,92 g/mol (bezvodý) 241,95 g/mol (dihydrát) |
Teplota tání | 687 °C |
Hustota | 3,780 g/cm3 |
Index lomu | 1,714 |
Rozpustnost ve vodě | 84 g/100 ml (100 °C) |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
NFPA 704 | 0
2
0
|
Teplota vznícení | nehořlavý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Molybdenan sodný (Na2MoO4) je sodná sůl kyseliny molybdenové. Často se vyskytuje jako dihydrát Na2MoO4·2H2O.
Molybdenan sodný se připravuje rozpouštěním oxidu molybdenového v roztoku hydroxidu sodného při 50–70 °C, krystalizací a filtrací,[2] bezvodá forma se připravuje zahřátím na 100 °C:
Na2MoO4 se dá použít jako zdroj molybdenu.
V zemědělství se jej spotřebuje 450 tun ročně jako umělé hnojivo, například pro pěstování brokolice nebo květáku. Potravinářský průmysl ho používá pro výrobu některých potravinových doplňků.[3]
Dále se používá v průmyslu jako inhibitor koroze.[2]
Molybdenanový aniont má tetraedrickou strukturu, na každý aniont připadají dva kationty sodíku.[2]
Reakcí s tetrahydridoboritanem sodným se molybden redukuje na oxid molybdeničitý:[4]
Molybdenan sodný také reaguje s dithiofosforečnanovými kyselinami[2]:
které dále reagují za vzniku [MoO3(S2P(OR)2)4].
Molybdenan sodný nesmí přijít do styku s alkalickými kovy, většinou běžných kovů a oxidačními činidly. Při dotyku s roztaveným hořčíkem exploduje, nebezpečně reaguje s interhalogeny (fluorid jodistý, fluorid bromičný atd.).[5]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium molybdate na anglické Wikipedii.