Mormoopidovití | |
---|---|
netopýr listonosý (Mormoops megalophylla) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | letouni (Chiroptera) |
Podřád | netopýrotvaří (Yangochiroptera) |
Čeleď | mormoopidovití (Mormoopidae) Saussure, 1860 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mormoopidovití (Mormoopidae) představují nepočetnou čeleď netopýrů.
Skupinu mormoopidovitých poprvé vymezil švýcarský přírodovědec Henri de Saussure roku 1860. Historicky byli považováni za podčeleď listonosovitých (Phyllostomidae), v 70. letech 20. století nicméně došlo k osamostatnění.[1]
Současná systematika tyto netopýry považuje za součást nadčeledi vampýrovci (Noctilionoidea),[2] kam se vyjma mormoopidovitých a listonosovitých řadí i furipterovití (Furipteridae), mystacinovití (Mystacinidae), noktilionovití (Noctilionidae), tyropterovití (Thyropteridae) a zřejmě i myzopodovití (Myzopodidae). Vampýrovci jsou rozšířeni převážně na jižní polokouli a jejich původ je pravděpodobně gondwanský, zřejmě africký.[3] Nejstarší fosilie mormoopidovitých, pocházející z Floridy, byly datovány do spodního oligocénu.[1]
Čeleď mormoopidovití se dělí na dva rody a 10 až 13 samostatných druhů:[2]
Některé fylogenetické studie nicméně naznačují, že by tyto dva rody nemusely být sesterské, a celá skupina by tak nebyla monofyletická.[6]
Mormoopidovití představují spíše malé netopýry, jejich hmotnost činí 7 až 20 g. Od listonosovitých je lze na první pohled odlišit menšíma očima a absencí typického blanitého výrůstku na čenichu („listu“). Z obličeje jim však vždy vyrůstají různé kožovité chlopně nebo hřebeny, nejvýraznější u zástupců rodu Mormoops. Uši jsou středně velké, z vnějšího ucha (resp. tragu) opět vyrůstají výrazné záhyby kůže. Rostrum směřuje více či méně vzhůru. Celkový zubní vzorec činí 2.1.2.32.1.3.3 = 34. Ocas je krátký a vyčnívá z hřbetní plochy poměrně rozměrného uropatagia.[1][2]
Charakteristickým znakem těchto netopýrů je také přítomnost tuhých chloupků na tlamě, které svým vzhledem mohou připomínat knír. V angličtině se proto mormoopidovití někdy nazývají obecným jménem „kníratí netopýři“ („moustached bats“).[7]
Mormoopidovití jsou převážně tropičtí netopýři, vyskytují se od jihozápadu Spojených států amerických a regionu Západní Indie jižně až do Brazílie. Jejich domovinou jsou především tropické pralesy, ale vyskytují se i v některých pouštních regionech.[1]
V mnoha tropických oblastech patří mormoopidovití k nejhojnějším netopýrům. Hnízdí v teplých, vlhkých jeskyních, přičemž jejich početné kolonie mohou čítat desítky, či dokonce stovky tisíc jedinců. Během večera se netopýři rozptýlí do širokého okolí a pátrají po potravě. Jsou striktně hmyzožraví: některé kolonie jsou schopny za jednu noc ulovit téměř 1,5 tuny hmyzu, a tak má jejich přítomnost velký dopad na místní ekosystémy. Mormoopidovití většinou loví poblíž vodních zdrojů. Jde o rychlé letce, k čemuž jim napomáhají dlouhá, úzká křídla. Svými manévrovacími schopnostmi připomínají netopýrovité (Vespertilionidae) z mírného pásu.[1][2]
Délka březosti u těchto netopýrů činí asi dva měsíce. Samice rodí jediné mládě, jež obvykle přichází na svět na začátku období dešťů.[7]