Motol

Možná hledáte: Fakultní nemocnice v Motole.
O stanici metra pojednává článek Nemocnice Motol (stanice metra).
Motol
Plzeňská ulice v Motole
Lokalita
Městská částPraha 5
Správní obvodPraha 5
ObvodPraha 5
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°4′10″ s. š., 14°20′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 973 (2021)[1]
Počet domů287 (2024)[2]
Počet ZSJ5
Motol na mapě
Motol
Motol
Další údaje
Kód části obce400335
Kód k. ú.728951
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Motol (dříve někdy také Motoly (pomnožné),[3][4] německy Motol) je městská čtvrť a katastrální území v Praze, nacházející se v údolí Motolského potoka na západě města. Administrativně patří do městské části Praha 5.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

O Motole kronikář Hájek vypravuje, že za dívčí války zuřivé děvy času večerního tajně do dvora, jenž náležel Motolovi, muži silnému a statečnému, vkročivše, pak s velikým křikem do domu vniknuvše, pána i všecku jeho čeleď porubaly, dvůr obsadily a pevnou zdi obehnaly.[5] Osada Motol se zmiňuje již ve 12. století, neboť roku 1146 český král Vladislav II. s chotí Gertrudou daroval Plaskému klášteru z Motola "člověka Čečena a 10 lidí služebných, a pak člověka Leheta s usedlostí." Roku 1209 směnil klášter tuto majetnost s pražským biskupem za Ninonice (Jinonice) a Košíře.[6] Jinak ves Motol náležela dílem ku zboží panen Benediktinek u sv. Jiří na pražském hradě, dílem k majetku rytířského řádu Johanitů čili Maltézů, které Vladislav II. roku 1159 uvedl do Prahy. Tomuto řádu patřil později zámek a dvůr v Motole.[5] Zámek v současné podobě vznikl ve druhé polovině 19. století nákladem malostranských johanitů.

V 17. století i zde probíhala částečně bitva na Bílé hoře, přešly tudy bojující armády. Koncem 18. století duchovní správa v Motole náležela maltézskému řádu, když jeho správu zajišťoval břevnovský farář.[7] Když se této správy roku 1768 vzdal, byla správa předána faráři z Liboce a později převedena k faře ve Stodůlkách (1787). Motoly se zámečkem, pivovarem a mlýnem byly za panování císaře Josefa II. přifařeny a přiškoleny ke Stodůlkám. V roce 1882 obec Motol měla 19 domů s 263 obyvateli.[8] Koncem 19. století měla obec 310 obyvatel[5] a v roce 1907 potom 21 domů s 354 obyvateli. K Praze byla vesnice připojena roku 1922 při vzniku Velké Prahy, jako její okrajová část Praha XVII. Ta měla sídlo v Košířích a dále k této čtvrti patřil Motol, Jinonice s Butovicemi.

Rudolf Holeka přistál na motolském cvičišti (1913)

V období před I. světovou válkou okolí velkostatku a zámeček v majetku konventu řádu Maltézských rytířů bylo pronajato C. a k. armádě. V zámečku a na cvičišti zde byla umístěna těžká houfnicová divize č. 8, které velel podplukovník K. Peteržilka. V kasárnách byla i kantýna, kterou vlastnil Josef Eber.[9] Setník (por.) Rudolf Holeka (C. a k. pilotní průkaz č. 39), pozdější brigádní generál čs. letectva, v létě 1913 uskutečnil etapový let – z Vídeňského Nového Města do Pardubic, z Pardubic do Prahy, kde před shromážděnou veřejností a zástupci vojenských úřadů předvedl leteckou exhibici na dvouplošníku Lohner B (motor Hiero, 90 HP, 110 km/h), a poté zpět do Rakouska. Holeka přistál, jak oznamuje Český svět,[10] na motolském cvičišti krásným klouzavým letem a nadšeně byl všemi uvítán. Doba letu z Pardubic 48 minut. Stroj byl dopraven do hangáru, jenž rychle zroben z několika trámů a tyčí, přes to připevněna plachta. Při zpátečním přeletu do Vídně dokázal v čase 2 hodiny 20 minut vytvořit nový mezinárodní rekord.[11]

Objekty později využívala i československá armáda. Koncem 20. let zde byl umístěn II. polní prapor pěšího pluku 48, velitelství a baterie dělostřeleckého pluku 101 a jeho spojovací četa.[12] V bývalých dělostřeleckých kasárnách čs. armády byla za války umístěna jednotka Wehrmachtu a SS (vč. umístění v nově postavených "barákových" kasárnách na Plzeňské). Jednotky využívaly i posádkový výcvikový prostor. Při pražském povstání byla kasárna vyčištěna (německá posádka kapitulovala) brzy ráno 7. května oddíly 1. ruské divize Ozbrojených sil KONR (Vlasovci). ROA dále postupovala za doprovodu obrněné techniky a dělostřelectva na Prahu přes Košíře a Smíchov,[13] avšak po neúspěšném jednání s ČNR se Vlasovci začali 8. května v ranních hodinách z Prahy stahovat. Jedna ze skupin vojáků ROA, která nestačila z Prahy před Rudou armádou utéct, byla vojáky Rudé armády v Praze-Jinonicích postřílena. Jejich těla jsou dosud zakopána v neoznačeném místě na poli, které se rozkládá mezi ulicí Souběžná IV. a chráněnou oblastí pískovny Vidoule.[14]

Za německé okupace byl na svahu pod Vypichem postaven vojenský lazaret s rozsáhlými, navzájem chodbami propojenými přízemními pavilony, které až do 80. let využívala fakultní nemocnice, ustavená po roce 1945. Ta byla na konci let osmdesátých rozšířena do dnešní podoby. Některé z pavilonů byly rekonstruovány a jsou využívány i v současnosti (např. pavilony 7-9, 14-16). V pavilonu 22 je umístěna i Základní škola a Mateřská škola při FN Motol.

Geologie

[editovat | editovat zdroj]
Zelenokamenné skály u Kalvárie (Magazín Vesmír 1895)
Přírodní památka Kalvárie v Motole (2012)

Motol leží v úzkém údolí vedle přírodní památky Kalvárie, kuželovitého kopce pozůstávajícího z diabasu (zelenokamene); podle Barranda se zde vyskytují v siluru spodním zkameněliny zvířeny první i druhé („kolonie Motol").[5] Košířské údolí za Motolem uzavírají diabasové čili zelenokamenné skály vystupující z měkké břidlice. Nejpatrnější to je na vrcholu označeném Kalvarie. Tyto skály, složené z balvanitého augitového zelenokamenu, jsou i zajímavé tím, že v jejich sousedství jsou břidlice obsahující kulaté vápenné pecky, bohaté zkamenělinami svrchního siluru, ačkoli břidlice okolní jsou spíše břidlice siluru spodního. Je to kolonie motolská, kterou již zkoumal Barrande a kde žili někteří hlavonožci a korýši. Košířské kopce, které dále odtud ohraničují košířské údolí k severu, nejsou již diabasové, nýbrž křemenné a jejich pokračováním je pak nevysoký křemenný hřbet blíže Chráštan, k nimž terén od Motola značné stoupá. Výše nad křemennými kopci se zvedá k severu opuková pláň Bílé Hory, z druhé strany pak Vidoule.[15]

Na nejmenším chráněném území v Motolském ordoviku lze nalézt ukázku významného geologického profilu, který byl odkryt při budování železniční Buštěhradské dráhy. Lze v něm spatřit břidličné a křemencové vrstvy na rozhraní stupňů dobrotiv-beroun, které se svým stářím řadí do ordoviku. Současně jde o bohaté paleontologické naleziště trilobitů a hyolitů. V podrostu roste ovsík vyvýšený a srha laločnatá, lokalita porůstá lískou obecnou.

Charakter čtvrti

[editovat | editovat zdroj]

Motolské údolí podél Plzeňské ulice od Kotlářky po Kalvárii lze rozdělit na 2 oblasti. Jižní svah pod břevnovským Vypichem je předurčen "zdravotnictví" (2 nemocnice) a bydlení (Sídliště Homolka), zatímco severní svah pod Vidoulí (Přírodní park Košíře-Motol) je zasvěcen především sportování a oddechu. Motolský (nebo též Košířský) potok pramení nad Motolem, protéká údolím a na katastru jsou na něm rybníky (R1-3, některé z nich slouží v zimě k bruslení a v létě ke koupání na přírodním koupališti Motol) a za retenční nádrží Kotlářka je potok zatrubněn. Ústí do Vltavy na Smíchově nedaleko Palackého mostu.

Kolem původní vesnice zůstaly louky, na nichž postupně vyrostla tramvajová vozovna (1937, Plzeňská 298/217a), v areálu tramvajové vozovny byla také zřízena střední škola (Střední průmyslová škola dopravní) a učiliště, hotel Golf, fakultní nemocnice v Motole (V úvalu 84/1) a nemocnice Na Homolce (Roentgenova 37/2), kampus Plzeňská (Univerzita Karlova, mj. Ústav lékařské etiky a humanitních základů medicíny 2. LF a Centrum výzkumu chorob srdce a cév 2. LF) a sídliště Na Homolce. Právě výše zmíněná nemocnice spolu s nedalekým krematoriem je pro celou čtvrť nejvýznamnější. Poblíž krematoria se nachází přírodní památka Kalvárie v Motole. V Motole se nenachází, na rozdíl od jiných pražských čtvrtí, velké sídliště nebo nějaká rozsáhlejší bytová zástavba.

Kolonie Hliník (1937)

Zahradnická osada Hliník (Nad Hliníkem 1) vznikla v roce 1986 nedaleko míst, kde mezi světovými válkami byla nouzová kolonie Hliník. Do roku 1927 měl v místě kolonie majitel cihelny v Podhájí v Košířích Ing. Hlaváček hliniště jako zdroj suroviny pro výrobu cihel. Kolonie Hliník vznikla ve 20. letech 20. století. V době svého největšího „rozkvětu“ zaujímala kolonie Hliník rozlohu asi 2,4 ha, bylo zde 80 domků a žilo tu asi 400 kolonistů. Kolonie Hliník byla zbourána v 60. letech 20. století.[16] Kolonie stála v místech nad pozdějším karavanovým kempem Caravan Camp (Plzeňská 279/215a, 270 m n.m.) u hotelu Golf.[17] V zimě zde koncem 20. století krátce fungoval nedlouhý lyžařský svah z vrcholu Hliníku s vlekem (305 m n.m., převýšení 35 m). V těchto místech je i Restaurace Železná panna. Čtyřhvězdičkový hotel Golf (Plzeňská 103/215c) a později s přistavěným depandancem vznikl pod Hliníkem původně jako motel Stop v letech 1964-65 u rušné příjezdové silnice do Prahy. V roce 2013 prošel rozsáhlou rekonstrukcí do současné podoby.[18]

Mezi kempem a "chrtím" areálem Greyhound je STK Motol, Pneucentrum a Stanice měření emisí (Plzeňská 305/215e). V areálu STK je Trabant muzeum (Plzeňská 305/215b).[19] S "motorismem" souvisí i areál prodejen a servisů v příznačně nazvané ulici Za opravnou. První z nich byl první autoservis vozů Renault v Praze (Za opravnou 1), potom byl přistavěn MACH Motors - SsangYong (Za opravnou 5) a původní servis Renault byl počátkem 20. let 21. století přestavěn na AUTA MOTOL pro vozy Citroën. V tomto objektu je i prodejna a renovační dílna automobilových veteránů Classic Cars Bohemia. Mezi nimi v klasicistním venkovském domě charakteru usedlosti Za opravnou 3/3 , který vznikl v 1. polovině 19. století, sídlí základní škola Mozaika Czech Republic.

V "barákové" kolonii bývalých kasáren (Plzeňská 130/221) byla umístěna po roce 1950 vojenská katedra a nad ním cvičiště studentů pražské University Karlovy a BIC ČVUT, kde v rámci vojenské přípravy "vojákovali" jednou týdně budoucí absolventi (1951-1990). Po uzavření katedry slouží areál jako kanceláře a dílny nejrůznějších firem (mj. Asociace podnikatelek a manažerek ČR, tiskárna DigiTisk Studio, showroom a servis EMOTION CARS, stavební firma AKRA atd.).

Sporty se pěstují především v západním okraji Motola na severním svahu pod stolovou horou Vidoule na okraji přírodního parku Košíře-Motol. Na bývalém vojenském cvičišti se od roku 1971 odjelo několik závodů mistrovství republiky v autokrosu. Po vzniku přírodního parku si zde vybudoval hřiště Golf Club Praha z.s. (GCP), který je jedním z nejstarších golfových klubů v republice. Původní historické devítijamkové hřiště GCP bylo vybudováno a otevřeno roku 1926 v motolské kotlině přibližně na místě Fakultní nemocnice a části okolí bytové zástavby. Až do roku 1938 zde stávala i klubovna golfového klubu. Ta byla později přenesena na nové golfové hřiště do Klánovic. Na ploše, kde hřiště dříve bylo, vznikla později nemocnice a zbývající část byla v 70. letech z valné části zastavěna sídlištěm Homolka. Obnovený GCP v únoru 1969 se rozhodl vybudovat nové hřiště v Motole v prostoru Na hliníku. Současné devítijamkové hřiště je využíváno profesionálními hráči, golfovou akademií a s profesionálními trenéry i zkušenými hráči a i začátečníky.[20]

Za druhé světové války v roce 1940 postavil Sokol Motol v místech bývalého golfového hřiště svoji sokolovnu (U Hrušky 31/15), avšak již 12. dubna 1941 byla činnost Sokola zastavena a sokolové si nové budovy příliš neužili.[21] TJ Sokol Motol má aktivní basketbalový A-tým, který hraje svá domácí utkání v Hale Šantrochova na Petřinách. Od února 2025 využívá bývalou sokolovnu Dům dětí a mládeže Praha 5.[22]

Společnost Czech International si pronajala od magistrátu hl. m. Prahy počátkem 21. století bývalé fotbalové hřiště FK KB Motol (Plzeňská 93/215f). Pronajato bylo celkem okolo 28 000 m² ploch různých bonit, včetně 7 000 m² příkrého svahu pod zahrádkářskou kolonií Hliník. Na tomto místě vznikl v letech 2004-7 za 350 mil. Kč víceúčelový sportovní areál Greyhound Park Motol, závodiště pro chrtí dostihy. Chrtí dostihy na chrtí závodní dráze Praha v Greyhound Park Motol pořádají majitelé chrtů sdružení v České greyhound dostihové federaci (CGDF). Později zde byla vybudována i dráha pro motokáry a dráha pro in-line bruslení.[23] V roce 2024 zastupitelstvo hl. m. Prahy zveřejnilo záměr nájem ukončit a areál přebudovat na stadion pro lehkou atletiku. Plánovaný stadion bude spádově využitelný pro tři atletické oddíly – SK Aktis Praha, Atletika Stodůlky a TJ Sokol I Smíchov, které nyní působí na malých školních stadionech.[24]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Motole.

V Motole se nachází Slovanské kostrové pohřebiště, na jižním okraji Fakultní nemocnice, mezi léčebnými pavilony a zástavbou ulice V Úvalu (č. parcelní 150, 352, 353,a 456, k. ú. Motol). Místo archeologického výzkumu leží na severní straně hlubokého údolí vzniklého erozí Motolského potoka koncem třetihor a v neogénu a pleistocénu. Skalní podloží v jihozápadní části reprezentuje prvohorní mořské sedimenty. První dva hroby zachránilo v roce 1921 Národní muzeum. Že se jedná o větší pohřebiště bylo objeveno až při záchranném průzkumu v roce 1935. Pod vedením R. Turka zde bylo odkryto 29 hrobů. Při stavbě přízemních pavilónů nemocnice za druhé světové války byl ohlášen pouze hrob bez milodarů a hrob s pískovcovým náhrobkem. Výzkum pokračoval. V roce 1962 tak bylo prozkoumáno celkem 35 hrobů. V roce 1975 dělníci při stavbě ubytovny zdravotního personálu objevili další kostry. Muzeum hlavního města Prahy zahájilo záchranný výzkum. Celkem byl objeveno 158 hrobů, i když jejich přesný počet není díky stavebním pracím možné zcela jasně určit. V dalším roce bylo objeveno dalších 46 hrobů. Celkem tedy 293. Inventář mužských hrobů tvoří železné nože, vědra a keramika. V jednom hrobě byl nalezen křesací kámen, v jiném železné háky. Ženský inventář byly šperky, železné nože, vědra, keramika a křesací kameny.[25]

Zámek (zámeček) Motol v ulici Za opravnou 300/6 byl postaven v letech 1686-89. Kdysi tady stávala středověká tvrz, až tady na konci 17. století nechal Kryštof Vratislav z Mitrovic podle navrhu dvorního stavitele J. A. Canevalleho a štukatéra Spazia postavit jednopatrový barokní zámeček. Ve 2. polovině 19. století získal díky malostranským Johanitům (Maltézští rytíři) dnešní novogotickou podobu. Od přelomu 19. a 20. století zámek sloužil jako dělostřelecká kasárna.[26] Je to dvoukřídlý objekt s nárožní věží. Zámek je veřejnosti nepřístupný. Je zde pobočka Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (Za opravnou 4/4). V tomto objektu i sídlí i pobočka Státní zemědělské a potravinářské inspekce. V areálu zámečku (Za opravnou 276/8) sídlí od roku 2023 rovněž Hlavní báňská záchranná stanice Praha, kterou založila Energie - stavební a báňská z Kladna. Tato společnost na vedlejší parcele provozuje tříhvězdičkový hotel Energie s restaurací a kantýnou (Plzeňská 276/298 resp. Za opravnou 276/8)

Motolský pivovar vznikl přestavbou hospody, zmiňované již počátkem 17. století. V roce 1738 jej spolu s motolským statkem získal velkopřevor řádu maltézských rytířů František Rauffer z Roviny. V tereziánském katastru je zaznamenáno, že v letech 1749 a 1756 se zde vařilo 60 sudů piva ročně. Ve 2. polovině 19. století byl stavebně upraven pro parostrojní provoz. V majetku řádu byl až do roku 1922, kdy celé motolské panství odkoupila pražská obec a následující rok výrobu v pivovaře zrušila. V roce 1981 bylo zbořeno severní barokní křídlo s varnou, kotelnou a polygonálním komínem. Po rekonstrukci budov Motolského pivovaru v roce 2006 je zde hotel Starý pivovar (Plzeňská čp. 9/229). Dochovala se struktura parostrojního provozu a na západní straně hvozdu znak maltézských rytířů.[26] Nad starým pivovarem směrem ke krematoriu je maltézský mlýn (Plzeňská č.p. 10/231), zmiňovaný je poprvé v roce 1574. Za třicetileté války ovšem zpustnul. Dnešní pozdně barokní podoba pochází z druhé poloviny 18. století, fasáda je klasicistně upravená. Jde o krásnou ukázku hospodářské stavby vhodně zasazené do krajinného prostředí ve svahu kolem obdélného dvora. Dvorní část domu je patrová s osmitabulkovými okny. Část přízemí má dřevěný trámový strop. Střecha je valbová. Přilehlý Mlýnský rybník, který byl ve špatném stavu, prošel v roce 2008 celkovou rekonstrukcí.

Krematorium Motol (Plzeňská č.p. 30/233) bylo postaveno ve stylu pozdního funkcionalismu podle návrhu architekta Josefa Karla Říhy v letech 1951-1954. Současně se zahájením kremací bylo založeno kolumbárium a urnový háj, koncipovaný jako lesní hřbitov s loučkou rozptylu okolo jezírka.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Motol je důležitý dopravní uzel pro přiléhající čtvrtě jako jsou Řepy a Jihozápadní město. V roce 1938 sem byla zavedena tramvajová doprava a vybudována vozovna (1937), po válce si nárůst dopravy vynutil modernizaci Plzeňské ulice a její pozdější přemostění tangenciální komunikací Na Vidouli – Vypich. Autobusové linky kopírují ty silniční. Linky autobusů vedou po čtyřproudých silnicích do okolních částí čtvrtě především k nemocnicím. Starým Motolem (Zahradníčkova) jezdí ale minimum spojů. V roce 2015 vybudované prodloužení trasy metra A z Dejvické ukončuje linku ve stanici Nemocnice Motol. Varianta prodloužení do Řep (s odbočkou na Zličín) a dále k letišti Ruzyně je odložena na neurčito z důvodu finanční nákladnosti. Spojení s letištěm by měly obstarat vlakové spoje z Dejvic, popřípadě nové prodloužení tramvajové tratě.

Páteřními komunikacemi automobilové dopravy jsou Plzeňská ulice v jihozápadním směru, ze Stodůlek od jihu Bucharova a Kukulova, která spojuje Plzeňskou ulici s křižovatkou Vypich. Je pojmenována po českém lékaři, profesorovi chirurgie a rektorovi Univerzity Karlovy Otakaru Kukulovi. Dr. Kukula byl zprvu 1. místopředsedou Českého klubu automobilistů a potom řadu let od roku 1915 jeho presidentem. Po vzniku Československého klubu automobilistů (ČsKA) resp. Autoklubu republiky československé byl jeho presidentem v letech 1919 až 1925.[27]

Na jižním okraji Motola vede železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice (trať č. 122), která však nemá na území Motola zastávku. Tato část Buštěhradské dráhy, postavená v roce 1872, se pro svůj krajinný charakter nazývá Pražský Semmering. Kulturní nemovitou chráněnou památkou je soubor věcí Buštěhradské dráhy. Při její stavbě byla odhalena pozdější přírodní památka Motolský ordovik.

Jazyková poznámka

[editovat | editovat zdroj]

Název Motol je ve spisovné češtině rodu mužského neživotného (ten Motol).[28] Dříve se někdy vyskytoval také tvar Motoly, vytvořený podle Šmilauera patrně Palackým, a to bez znalosti místního úzu analogicky k podobným českým názvům (něm. Hlubočep – čes. Hlubočepy apod.).[29] Kanonická příručka o místních jménech v Čechách (Profous: Místní jména v Čechách) tvar Motoly vůbec nezachycuje.[30]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Sousední čtvrtě

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
  3. ↑ BROŽ, Josef. Nejnovější a nejúplnější plán královského hlav. města Prahy a obcí sousedních : s úplným seznamem ulic, náměstí atd. [online]. Praha: Městská knihovna v Praze, 2024-11-13 [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ WUNŠ, Rudolf. Okres Smíchovský a jeho správa rukojeť ku zvláštní potřebě našich hodnostářů okresních i obecních. 1. vyd. Praha: Wunš, Rudolf, 1879. 194 s. Dostupné online. S. 18, 23-24, 32-33, 46-47, 53, 66-67, 84-85, 90-91, 95, 120-121, 123, 126, 130-131, 150, 162. 
  5. ↑ a b c d HOLUB, Bonifác Jan. Odkryté poklady paměti děje- a místopisné vikariatního obvodu Libockého v okresu Smíchovském. 1. vyd. Praha: B. J. Holub, 1893. 222 s. Dostupné online. S. 195-196, 221. 
  6. ↑ JIREČEK, Hermenegild. Župy Čech středních až do roku 1200. Památky archaeologické a místopisné. 1857, roč. 2, čís. 7, s. 313. Dostupné online. 
  7. ↑ HOLUB, Jan. Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí. 1. vyd. Praha: B.J. Holub, 1890. 188 s. Dostupné online. S. 116-117. 
  8. ↑ BÖHM, Josef. Monografie města Smíchova. 1. vyd. Praha: Nákladem Smíchovské rady městské, 1882. 242 s. Dostupné online. S. 211. 
  9. ↑ CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Království českého. 1. vyd. Praha: Alois Chytil, 1912. 1651 s. Dostupné online. S. 977. 
  10. ↑ Vojenská aviatika. Český svět. 1913-06-06, roč. 9, čís. 41, s. 29-31. Dostupné online. 
  11. ↑ ANDREJS, Jaroslav; RATHOUSKÝ, Jiří. Než nám narostla křídla. 1. vyd. Praha: SNDK, 1956. 192 s. Dostupné online. S. 180-183. 
  12. ↑ Pěší pluk 48, Dělostřelecký pluk 101. Schematismus branné moci československé. 1927, roč. 6, čís. 1, s. 24, 187, 227, 261. Dostupné online. 
  13. ↑ ŽÁČEK, Pavel. Vlasov postupuje na Ruzyňské letiště. Konec 2. světové války v dokumentech: 7. května 1945 [online]. Praha: Ústav nezávislé žurnalistiky, 2017-05-07 [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. 
  14. ↑ OCKNECHT, Martin. Zajímavosti Pražského povstání [online]. Praha: Český rozhlas, 2015-06-08 [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. 
  15. ↑ Zelenokamenné skály u Motol. Vesmír. 1895-07-15, roč. 24, čís. 19, s. 219. Dostupné online. 
  16. ↑ BARTOŇ, Stanislav. PRAŽSKÉ NOUZOVÉ KOLONIE MĚLY SVÉ KOUZLO– KOLONIE HLINÍK V MOTOLE. Jinonický Kurýr. 2014-12, roč. 2, čís. 15, s. 1. Dostupné online. 
  17. ↑ Caravan Camp [online]. eKempy.cz [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ Hotel Golf v Praze [online]. Praha: CzechTourism [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  19. ↑ Historie [online]. Praha: Autosportklub Stavby Praha, 2016 [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  20. ↑ O klubu [online]. Praha: Golf Club Praha [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  21. ↑ Z dávné historie motolského sportu [online]. Praha: Sousedský Spolek Homolka – Motol, 2019-03 [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  22. ↑ Nové prostory v Sokolovně Motol [online]. Praha: Dům dětí a mládeže Praha 5 [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ O nás - Podmínky výstavby areálu v Praze [online]. Praha: Greyhound Park Motol (CZECH INTERNATIONAL), 2020-02 [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  24. ↑ Praha odkoupí areál chrtího závodiště v Praze 5, bude z něj atletický stadion [online]. Praha: Pirátská strana, 2024-12-16 [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  25. ↑ JIROUDKOVÁ, Marta. Slovanské kostrové pohřebiště v Motole [online]. Praha: Klub přátel starého Smíchova, 2008-03-29 [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b RYSKA, Petr. Starý Motol [online]. Praha: Praha Neznámá [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. 
  27. ↑ KALVA, Jaroslav. 25 let Autoklubu Republiky Československé. Auto. 1929-04, roč. 11, čís. 4, s. 199-250. Dostupné online. 
  28. ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit. 2022-04-13]. Dostupné online. 
  29. ↑ ŠMILAUER, Vladimír. Výklady slov. Naše řeč. 1939, roč. 23, čís. 1, s. 10–16. Dostupné online [cit. 13. dubna 2022]. 
  30. ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny, svazek III. 1. vyd. Praha: Ústav pro jazyk český, 2011. Dostupné online. S. III/141. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Praha – hlavní město České republiky
obvody (1–10),
správní obvody (1–22),
městské části (57)
Praha 1

SO Praha 1 (Praha 1)

Praha 2

SO Praha 2 (Praha 2)

Praha 3

SO Praha 3 (Praha 3)

Praha 4

SO Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), část SO Praha 11 (Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), SO Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)

Praha 5
Praha 6
Praha 7

SO Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)

Praha 8
Praha 9

SO Praha 9 (Praha 9), SO Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), SO Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), SO Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice), SO Praha 20 (Praha 20), SO Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)

Praha 10
katastrální území
a části obce (112)

Běchovice • Benice • Bohnice • Braník • Břevnov • Březiněves • Bubeneč • Čakovice • Černý Most • Čimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy • Dolní Počernice • Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice • Holyně • Horní Měcholupy • Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle • Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic • Veleslavín • Velká Chuchle • Vinohrady • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov

Administrativní dělení Prahy • Vývoj území Prahy a jeho administrativního dělení