Movses Chorenaci | |
---|---|
Narození | 410 Harman |
Úmrtí | 490 (ve věku 79–80 let) Perská Arménie |
Povolání | historik, překladatel, filolog a spisovatel |
Témata | dějiny, historiografie a dějiny Arménie |
Významná díla | Dějiny Arménie |
Příbuzní | Mambre Vercanoch (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Movses Chorenaci, či též Mojžíš z Chorény, Mojžíš Chorenský, Moisei Khorenskii, arménsky Մովսես Խորենացի (asi 410 – asi 494) byl arménský kronikář, básník a gramatik, zakladatel arménské historiografie, představitel školy Mesropa Maštoce, který vytvořil arménské písmo a vedl překlad Bible do arménštiny. Arménská apoštolská církev uctívá Chorenaciho jako jednoho ze „svatých překladatelů“.
Byl vychován ve Sjuniku a vyslán na studia k Mesropu Maštocovi a k patriarchovi Sahaku Parthevovi, kteří se věnovali překladu Bible z řečtiny do arménštiny. Přitom narážęli na velké nesnáze, a tak se rozhodli vyslat Chorenaciho a několik dalších nadaných studentů do egyptské Alexandrie, centra tehdejší řecké vzdělanosti. Cestou se stavili v Jeruzalémě a dalších městech a když se po několika letech vrátili, byli jejich učitelé po smrti. Domácí publikum je nepřijalo přátelsky (patrně pod perským tlakem) a Chorenaci se dlouhá léta musel skrývat v odlehlé vesnici. Tam ho při svých cestách náhodou objevil patriarcha Gyut. jeho někdejší spolužák, a ustanovil ho biskupem v Bagrevandu, asi 170 km západně od Jerevanu.
Chorenaci psal teologické spisy, skládal básně a hymny a věnoval se také arménské gramatice. Na žádost knížete Sahaka Bagratuniho († 482) se pustil do svého nejznámějšího díla, spisu Patmutjun Hajoc (Dějiny Arménie). Kronika, napsaná v arménštině, zachytila ve čtyřech knihách události od Stvoření světa a počátků Arménie až do poloviny 5. století (pád dynastie Aršakovců v roce 428). Jako historický pramen není příliš spolehlivá, přesto měla nesmírný vliv na arménskou historiografii a zachovala mnoho materiálu z předkřesťanských pověstí a lidové slovesnosti.[1][2][3][4]
Chorenaci zaznamenal mj. legendu o praotci Arménů Hajkovi (odtud název Hajastán, užívaný v Arménii) a jeho příchodu do Arménie po pádu Babylonské věže, což datoval do roku 2492 př. n. l. To se dlouho považovalo za legendu, nicméně rozsáhlý genetický výzkum arménských koster dospěl k překvapivému závěru, že Arméni přišli do své země někdy ve třetím tisíciletí př. n. l. Do té doby totiž docházelo k četnému míšení různých ras, kdežto od té doby se genetická výbava Arménů téměř nezměnila. [5]
Dnes je Chorenaci ve své vlasti nazýván „Otec Arménů“ (պատմահայր).[4] Jmenuje se po něm vyznamenání, které získávají Arméni, kteří se proslavili v oblasti kultury, sociálních věd a sportu.[6]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Movses Khorenatsi na anglické Wikipedii.