Mrtník (okres Plzeň-sever)
| Mrtník | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Plasy |
| Obec s rozšířenou působností | Kralovice (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′44″ s. š., 13°18′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 344 (2024)[1] |
| Rozloha | 3,91 km²[2] |
| Katastrální území | Mrtník |
| Nadmořská výška | 456 m n. m. |
| PSČ | 331 52 |
| Počet domů | 125 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Mrtník 52 331 52 Dolní Bělá obec@mrtnik.cz |
| Starostka | Mgr.Radka Šístková |
| Oficiální web: www | |
  Mrtník | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 559245 |
| Kód části obce | 100161 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mrtník je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 344[1] obyvatel. Nejbližším městem je Kaznějov vzdálený od obce 7,5 kilometru.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název obce pochází od názvu lesa Mrt (ze staročeštiny, odumřelá část) a přípony -ník (dříve -níky). Ve staročeských slovnících se uvádí překlad jako lesní stelivo, suché chrastí nebo uschlé křoví, které charakterizovali zdejší lesní provoz.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1420[4] v souvislosti se zastavováním majetku plaského kláštera na počátku husitské revoluce. V historických dokumentech se uvádí jako vznik obce letopočet 1418, který se objevuje v plaské klášterní kronice ze 16. století. Obec se spojuje se šlechtickým rodem Milhosticů, který vlastnil rozsáhlý majetek na Doupovsku a Manětínsku. Existují i spekulace, že Mrtník existoval již ve 14. století, kdy se stal součástí majetku plaských cisterciáků. Jisté je, že tato vesnice náležela vladykám z Lozy, kteří byli stejného rodu s pány z Brda, Stvolen a Rabštejna.
Opat Gotfrýd roku 1418 zapsal obce Mrtník a Koryta Jiřínkovi z Čivic na Krašovicích a jeho synu Janovi. V roce 1420 po rozepři s opatem byl Mrtník, Lité, Lomnička a Vrážné připsán Bavůrkovi ze Švamberka, jemuž král Zikmund roku 1421 připsal za vojenské služby 100 kop grošů.
Bavůrek roku 1424 přenechal Mrtník Zbranírovi z Bukova, ten jej předal Jindřichovi a Packovi, bratrům, kteří roku 1452 koupili Lomany a vlastnili Dobronice u Touškova a nějaké vsi v Kozolupech. Po 14 letech, v roce 1466, byl Mrtník prodán Burjanovi mladšímu z Gutštejna u Nečtin. Jeho synové Volf a Jetřich získali roku 1502 majestáty na plaské vesnice a je připojili k hradu Bělá.
Roku 1622 se ujal panství Vilím z Vřesovic, ale jeho syn Jan Vikart byl nucen panství z finančních důvodů prodat panství bělskému. Aleš Ferdinand Vratislav z Mitrovic vesnici odkoupil v roce 1656 a roku 1663 ji prodal Karlu Maxmiliánovi Lažanskému z Manětína.
Po druhé světové válce se obec pouze pozvolna rozvíjela a modernizovala. Výrazný zlom nastal v roce 1964 díky příhodné skladbě aktivního a pracovitého kolektivu funkcionářů místního národního výboru. Spolu se všemi občany obce se podařilo upravit a zvelebit ji tak, že jí byl natrvalo propůjčen čestný titul Vzorná obec okresu Plzeň-sever.
Od roku 1903 je u Mrtníka v provozu kaolinový lom.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 414 obyvatel (z toho 197 mužů) československé národnosti, z nichž bylo 368 římských katolíků, pět evangelíků a 41 lidí bez vyznání.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 ve vsi žilo 477 Čechoslováků: 335 katolíků, 93 evangelíků, třináct členů církve československé a 36 lidí bez vyznání.[6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 288 | 307 | 327 | 393 | 416 | 414 | 477 | 330 | 345 | 323 | 292 | 296 | 338 | 331 | 336 |
| Počet domů | 30 | 43 | 50 | 51 | 54 | 57 | 79 | 87 | 82 | 87 | 83 | 103 | 108 | 118 | 125 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]V roce 1869 Mrtník byl osadou obce Loza v okrese Kralovice. Od roku 1880 je obcí v okrese Kralovice (1880–1930), poté v okrese Plasy (1950) a později v okrese Plzeň-sever.[9]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. února 2004. Obecnímu znaku náleží modrý štít, který symbolizuje říčky Bělou a Střelu, které jsou zároveň částí znaku pánů z Rabštejna a Lozy připomínající majitele z 13. a 14. století, zelená pahorkatina symbolizující zemědělskou činnost obce (lesy, louky, kopce), stříbrné kopce představující těžbu kaolinu a v minulosti i stříbra, a v neposlední řadě zlatý svazek mrtě symbolizující název obce a sounáležitost.[10]
Kultura, sport
[editovat | editovat zdroj]Obecní kulturní dům pořádá každý rok mnoho společenských akcí, včetně bálů, zpívaných, dětských maškarních bálů a sportovních akcí a vánočních turnajů ve stolním tenise. Na jižním okraji se nachází přírodní koupaliště s pitnou vodou z místních podzemních vrtů. Svou tradici zde má i malá kopaná, na kterou se každoročně první víkend v červenci sjedou oddíly z blízkého okolí. Turnaj se odehrává na místním fotbalovém hřišti nazývaném Brabcovna.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Mrtník, s. 148.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 286.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 163.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 348. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Udělené symboly – Mrtník [online]. 2004-02-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Václav Kočka, Státní Oblastní Archiv Plasy, Dějiny Politického Okresu Kralovického
- Václav Kočka: Dějiny Kralovicka
- Václav Zetek: Dějiny politického okresu Kralovického
- Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, 1985
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mrtník na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Mrtníky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Mrtník v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
