Muchomůrka | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
Čeleď | muchomůrkovité (Amanitaceae) |
Rod | muchomůrka (Amanita) |
Druhy | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Muchomůrka (Amanita) je rod hub z čeledi muchomůrkovitých (Amanitaceae) zahrnující asi 600 druhů. Některé muchomůrky jsou jedlé a vysoce ceněné (jako např. muchomůrka císařská či muchomůrka růžovka), mnoho z nich je však jedovatých a smrtelně jedovatých. Odhaduje se, že zástupci rodu muchomůrka jsou zodpovědní za cca 95 % smrtelných otrav houbami, přičemž něco málo přes polovinu připadá na vrub jedinému druhu, muchomůrce zelené.[kde?][zdroj?]
Slovo muchomůrka znělo původně muchomorka či muchomor (u Jungmanna) a odráželo skutečnost, že se plodnice muchomůrky červené dříve používaly na likvidaci much.[1] Plodnice se máčela v mléce, pocukrovala a pak se zavěsila v místnosti. Mouchy se přiletěly nasosat, omámené spadly dolů, kde je stačilo jednou za čas zašlápnout, případně jinak zlikvidovat (například tam nechat vědro s vodou, aby se mouchy utopily).