Muchomůrka šafránová | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
Čeleď | muchomůrkovité (Amanitaceae) |
Rod | muchomůrka (Amanita) |
Binomické jméno | |
Amanita crocea (Quél.) Singer 1951 | |
Synonyma | |
Amanita vaginata var. crocea Quél. 1898 Amanitopsis crocea (Quél.) E.-J. Gilbert 1928 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Muchomůrka šafránová (Amanita crocea), jinak také pošvatka šafránová nebo pošvatka oranžová[1] je druh houby z čeledi muchomůrkovité (Amanitaceae).
Klobouk má v průměru 3–12 cm, nejprve vejčitý se postupně rozevírá na tupě kónický až ploše klenutý s tupým hrbolkem. Okraje jsou výrazně radiálně rýhované. Pokožka je holá, lesklá, barvu má šafránovou, oranžovočervenou až oranžovou, stářím směrem od okrajů bledne.
Bílé, smetanové až žluté lupeny jsou u třeně nepřirostlé, na klobouku jsou hustě uspořádané. Výtrusný prach je bílý.
Třeň je 8,5–23 cm dlouhý, dutý, válcovitý až lehce kuželovitý, šupinatý, má (bledě) oranžovou barvu, vyrůstá z bílé pochvy, prstenec chybí.
Dužnina je bílá, tenká, velmi křehká, voní slabě, příjemně, chuťově je nevýrazná.
Jedovatá houba, po dostatečně dlouhé tepelné upravě však jedlá.[2]
Od června do listopadu roste nehojně na světlých, spíše kyselých místech, např. v parcích, stromořadích, světlých lesích a lesních okrajích, na zahradách, apod. Ze stromů preferuje břízu, se kterou tvoří mykorhizu.[5]
Druh byl popsán v oblastech Severní Ameriky, Islandu, Evropy, Blízkého východu a Ruska.[6]